„To, že s námi Československo v roce 1922 navázalo diplomatické styky, byl pro náš národ velký mezník, protože vaše země byla jednou z prvních, která tak učinila,“ říká Said Hindam, velvyslanec Egypta v České republice. „Příští rok oslavíme sto let našich diplomatických vztahů a já jsem nesmírně hrdý na naše dlouhotrvající přátelství,“ dodává. Dnešní Egypt je stabilní ekonomika, na kterou se ostatní země v regionu mohou spolehnout. Se Saidem Hindamem jsme mluvili o tom, co Egypt v 21. století nabízí (nejen) českým firmám.
Jak se vyvíjí náš vzájemný obchod v posledních letech? A jaký dopad na něj měla pandemie covidu-19?
Když jsem nastupoval do funkce, můj původní plán byl zdvojnásobit objem obchodu mezi našimi zeměmi, ale pak udeřila pandemie. Objem našeho vzájemného obchodu se nyní pohybuje kolem 600 milionů dolarů a covidu navzdory se nám ho podařilo navýšit o 10 procent. Nicméně jsem optimista a věřím, že v příštím roce toto číslo skutečně zdvojnásobíme. Nedávno doprovázela ministra Kulhánka na návštěvě Káhiry obchodní delegace a setkala se s velkým úspěchem, navíc právě minulý týden byla v Egyptě obchodní delegace českých těžařských společností, takže jsme na dobré cestě.
Spolupráce na africkém kontinentu
Které české firmy jsou v Egyptě nejúspěšnější nebo nejznámější?
Významnými exportéry jsou Škoda Auto, Škoda Transportation, Tatra nebo Zetor. Velmi úspěšný je například výrobce čerpadel Sigma, který u nás nedávno otevřel novou výrobní linku, a to i proto, že tam pro něj bude ekonomičtější vyrábět jeden konkrétní typ čerpadel. Obecně je v Egyptě velmi dobře známo mnoho českých železářských, ocelářských a strojírenských firem. Například většina produktů světově proslulého egyptského textilního průmyslu byla vyrobena na českých strojích. V Egyptě je v tomto oboru přítomna i další česká společnost – Pegas Nonwovens.
V červnu jste vystoupil na semináři MZV ČR a OECD na téma aktuální socioekonomické trendy v Africe. V čem podle vás spočívá největší potenciál tohoto kontinentu pro české exportéry?
Afrika nyní představuje obrovský obchodní potenciál pro firmy v oblasti kybernetické bezpečnosti a e-commerce. Víme, že české firmy mají v této oblasti mimořádné renomé a byla by škoda, kdyby této příležitosti nevyužily.
Značný význam má také infrastruktura. Mnoho zemí v Africe potřebuje stavět nové silnice nebo rekonstruovat ty stávající a také musí postavit a vybavit nemocnice a zavést systémy pro zavlažování a čištění vody. České firmy zaměřené na zdravotnickou techniku a vodohospodářství jsou mezinárodně konkurenceschopné a některé již mají v Africe dobrou pověst. Egypt může českým firmám pomoci s orientací na afrických trzích a nabídnout jim oboustranně výhodnou spolupráci.
Nejdůležitější je ale v Africe vytvářet pracovní příležitosti, sdílet know-how a financovat vzdělávání, aby se rozvíjel nejen intelektuální potenciál napříč kontinentem. Pro nás všechny by mělo být prioritou, aby Afričané zůstávali v Africe, měli tam slušnou práci a mohli vést dobrý život, než aby byli nuceni odcházet jinam. Odhaduje se, že do roku 2050 přesáhne počet obyvatel jen v subsaharské Africe jednu miliardu. Navíc 50 procent z nich bude mladších 25 let. Kam půjdou, když ve svých vlastních zemích nenajdou smysluplnou budoucnost?
Propojovat Afriku, Blízký východ a Evropu
A co Egypt? Jaké příležitosti využije a jakým výzvám bude čelit v následujících letech?
Očekáváme rozsáhlé investice do automobilového průmyslu, protože máme plán přilákat do Egypta výrobu aut se spalovacími motory. Naprostá většina Afriky, Asie nebo Latinské Ameriky bude možná ještě dlouho závislá na spalovacích motorech, a to z různých důvodů – ať je to nízká připravenost infrastruktury nebo nedostatek znalostí spotřebitelů. Proto by měly evropské automobilky jako Škoda uvažovat o přesunutí výroby blíže k těmto trhům. Přinejmenším pro Afriku a Blízký východ je Egypt ideálním místem, protože má uzavřeny dohody o volném obchodu s většinou trhů v regionu. Navíc už nyní disponuje obrovskými výrobními kapacitami – své továrny tu provozují například BMW nebo Mercedes.
Jaké výhody by to přineslo Škodě Auto nebo jiným českým firmám?
Pro českou ekonomiku bude nadále představovat velkou hrozbu nedostatek pracovních sil. Značnou část pracovní síly teď musíte dovážet a dříve nebo později nejspíš bude potřeba přesunout odvětví s vysokým podílem lidské práce do jiných zemí, jako je třeba Egypt. Vidíte, že Čína to dělá už několik let, a myslím, že Evropa by to měla co nejdříve napodobit a využít nabízeného potenciálu ve správný čas.
Kde kromě automotive ještě spatřujete silné stránky Egypta a investiční příležitosti pro Česko v blízké budoucnosti?
Dnes se Egypt stává energetickým centrem regionu. Nedávno tam byly objeveny velké zásoby zemního plynu a spolu s Izraelem a Kyprem také plánujeme výstavbu nového plynovodu do egyptských zařízení, který by zvýšil export plynu do Evropy a na Blízký východ. Měl by propojit ložisko zemního plynu u izraelských a kyperských vod s egyptskými terminály na zkapalněný zemní plyn. Egypt je otevřeným trhem se zemním plynem a prostřednictvím našich zařízení na zkapalňování plynu spojuje region východního Středomoří s Evropou.
Máme také v úmyslu vybudovat připojení k elektrické soustavě a propojit Afriku s Evropou. Minulý měsíc jsme podepsali smlouvu s Řeckem a například Německu jsme nabídli elektřinu z obnovitelných vodních nebo solárních zdrojů. Jakmile bude naše elektrická soustava napojená na Evropu, budeme tam moci dodávat přebytečnou produkci elektřiny. Tak to už máme zavedené s Jordánskem nebo Saúdskou Arábií a chystáme se zahájit spolupráci například s Etiopií. Česko se jako země tradičně silná v energetice může na těchto projektech podílet třeba dodáním konektivity, řídicích kapacit a dalších zařízení a také proškolením personálu.
Pak jsou tu velké infrastrukturní projekty, jako je výstavba patnácti nových „chytrých měst”, včetně nového administrativního hlavního města. Mnoho veřejných institucí se tam už přestěhovalo a další se stěhují v těchto dnech, ale pro české podniky tento projekt stále ještě skýtá dost příležitostí. Jedná se o město pro budoucnost a počítáme s tím, že nakonec svou velikostí a významem překoná Káhiru. Firmy se mohou podílet na zajišťování infrastruktury a veřejné dopravy, AI, dronů a optických zařízení pro řízení dopravy nebo dalších prvků chytrého a zeleného města, které nejsou v současné době plně pokryty. Nejjednodušší způsob, jak se zapojit, je přímé zaslání nabídky na naši ambasádu v Praze.
Cestovní ruch je moje „lehká síla“
EgyptAir letos v červnu zahájil pravidelné lety mezi Prahou a Hurghadou. Jaké jsou vyhlídky cestovního ruchu v Egyptě?
Před covidem byl Egypt pro Čechy třetí nejoblíbenější turistickou destinací po Chorvatsku a Řecku: jezdilo jich tam ročně asi 300 tisíc. Nyní se toto číslo určitě snížilo, ale celkově se turismus poměrně rychle vzchopil. Protože pandemie stále nekončí, bylo pro Egypt klíčové vytvořit pravidla pro bezpečný cestovní ruch, jako jsou kvóty pro turisty v hotelech a dalších ubytovacích zařízeních. Kromě toho provádíme důkladné PCR testování příchozích turistů a máme poměrně striktní dohody s hotely o vytváření uzavřených turistických bublin pro zajištění anti-covid prostředí příchozích turistů (pravidelné kontroly teploty, testy atd.). Naši hoteliéři vědí, že to všechno je nezbytné pro jejich ekonomické přežití, a mají naši plnou podporu.
Cestovní ruch má tedy pro ekonomiku vaší země stále velký význam, je to tak?
Vždycky říkám, že pro mě jako diplomata je cestovní ruch „lehká síla“, protože v případě Egypta je to do velké míry otázka image a percepce. Jak vidí Češi Egypťany? Egypt jako arabský a muslimský stát v mnoha lidech vzbuzuje zažité, často přežité stereotypy, ale když se do Egypta vypraví, na vlastní kůži zažijí opravdovou kolébku civilizace. Turismus má tu moc překonávat rozdíly a sbližovat lidi. To vše se navíc odráží v hospodářském růstu země.
Jakou roli hraje Egypt v rámci Afriky? Jak je vnímán v arabském a muslimském světě?
V minulosti byl Egypt vždy reformní až revoluční zemí – mimo jiné jsme bojovali proti kolonialismu a podporovali jsme všechna osvobozenecká hnutí v Africe. Ale dnešní svět se velmi proměnil a přístup Egypta se odpovídajícím způsobem změnil spolu s ním. V současném světě hrajeme velmi stabilizační roli ve smyslu podpory ekonomického růstu na celém africkém kontinentu i ve světě. Od 90. let jsme se účastnili všech mezinárodních mírových operací, ať už vojenských nebo diplomatických. Já sám jsem pracoval pro OSN jako mezinárodní volební pozorovatel a byl jsem mimo jiné součástí mise UNOMSA. Ta monitorovala volby, které vedly ke konci apartheidu v Jižní Africe.
Po arabském jaru se nám také podařilo stabilizovat naši vlastní zemi a celý region. Myslím si, že doba válek a vnitřních konfliktů je nyní za námi a lidem by mělo být umožněno důstojně žít v míru, stabilitě, hospodářském růstu a prosperitě. Dává to smysl i proto, že islámskému radikalismu se nejlépe daří právě v chudobě, nezaměstnanosti a nejistotě. Jako země nechceme být ničí nepřítel, a proto jsme v době arabsko-izraelského konfliktu nebo nedávno v Libyi působili vždy v roli mediátora, podporovali dialog a pomáhali nastolit mírové řešení.
Text: Daniel Libertin
Foto: archiv Velvyslanectví Egypta v ČR