Pro Českou republiku představuje Katar stále významnějšího partnera jak v oblasti exportu uhlovodíkových komodit, tak díky diverzifikaci své ekonomiky ve prospěch oborů založených na inovacích, moderních technologiích, službách a vědě. Z pohledu jeho obchodních partnerů je důležitá katarská snaha o zatraktivnění soukromého sektoru podporou místních podnikatelů a vytvoření vstřícnějších podmínek pro zahraniční investory a společnosti. Na aktuální stav česko-katarských obchodních vztahů a potenciální příležitosti našich firem v této zemi jsme se zeptali velvyslance ČR v Dauhá Petra Chalupeckého.
Katar se prostřednictvím státního investičního fondu Qatar Investment Authority chce zapojit do perspektivních projektů mimo produkci fosilních komodit. Jakou má mezi katarskými investory odezvu letošní Investiční fórum Česká republika – Gulf Cooperation Council a prezentace předních českých firem?
Katařané se fóra účastnili a je to dobře. Mimo jiné i díky němu se mohli lépe zorientovat na českém trhu a udělat si lepší představu o případných investičních příležitostech. To, jaké konkrétní projekty se nakonec opravdu uskuteční, bude pochopitelně záležet na dohodě s potenciálními českými partnery.
Katar má kredit spolehlivého partnera. Dohody vždy dodržoval
Ve kterých oborech se zájem obou našich zemí o potenciální spolupráci překrývá?
Katařany dlouhodobě zajímá hotelnictví a lázeňství, v poslední době pak rovněž energetika a obranný průmysl. Obecně však platí, že Katar má zájem o smysluplné projekty v celé řadě oborů. Stranou jejich zájmu nezůstávají ani biotechnologie, farmaceutický průmysl či alternativní formy zemědělství.
Katar s třetími největšími zásobami plynu a druhou největší produkcí zkapalněného plynu LNG na světě posunula válka na Ukrajině do středu pozornosti států EU. Ve své energetické strategii se na něj zaměřila také česká vláda. Jak rizikové je vsadit na dodavatele, jehož ekonomika ještě před rokem zápasila s dopady blokády okolních arabských zemí?
Nevím, zda je přesné tvrzení, že se česká vláda ve své energetické strategii zaměřila na Katar, nebo že na něj dokonce sází jako na dodavatele. Přesně z důvodů, které zmiňujete, se o něm uvažuje jako o jednom z případných budoucích dodavatelů v rámci snahy o diverzifikaci energetických dodávek do ČR. To, nakolik se takové dodávky zrealizují, pak bude záležet na nalezení shody mezi Katarem jako dodavatelem a případnými českými, ať už státními či soukromými, subjekty jako odběrateli.
Pokud jde o rizikovost případné dohody s touto zemí, domnívám se, že obavy nejsou na místě. Katar, na rozdíl od jiných „naoko“ spolehlivých dodavatelů, své dohody vždy dodržoval, a to i za politicky vypjatých okolností, včetně nedávné blokády, kterou zmiňujete.
Nepředvídatelné globální události, jako například pandemie a její dopady na mezinárodní obchod, vrátily do hry přísloví „košile bližší než kabát“ na úkor společných bilaterálních a multilaterálních aktivit. Katařané jsou skvělí obchodníci, ale jakými jsou partnery?
Katar má podíly v řadě klíčových světových firem, včetně třeba francouzského Totalu či německého Volkswagenu. Je spolehlivým partnerem a katarské investice jsou ve světě všeobecně vítány. Totéž platí i v případě obchodních vztahů. Ty jsou ze své povahy převážně bilaterální, a jak už jsem zmínil, Katar je známý tím, že dohody dodržuje.
Dohody podepsány, české firmy mohou nastoupit
Jaké dohody usnadňující vzájemné obchodní vztahy mezi ČR a Katarem jsou v jednání nebo se je již podařilo uzavřít?
V červnu byla v Dauhá podepsána bilaterální dohoda o zamezení dvojímu zdanění, která již byla oběma stranami ratifikována. Počátkem září byl rovněž dohodnut text česko-katarské smlouvy o podpoře a ochraně investic. Ten je nyní přezkoumáván relevantními orgány EU. U příležitosti návštěvy katarského emíra počátkem října pak Česko podepsalo s Katarem Dohodu o hospodářské, obchodní a technické spolupráci a Memorandum o porozumění a podpoře vzájemných investic.
Katar se nespoléhá jen na příjmy z těžby nerostného bohatství, ale hodlá diverzifikovat svou ekonomiku směrem k nižší spotřebitelské zranitelnosti. V jakých oblastech by se dobře uplatnily české firmy?
Kromě již zmíněných oblastí vnímám potenciál pro spolupráci také ve strojírenství, farmaceutickém či kosmetickém průmyslu, letectví, zemědělství, biotechnologiích, ale také například na poli recyklace a odpadového hospodářství.
Za rozhovor děkuje Věra Vortelová
Text: Věra Vortelová
Foto: archiv P. Chalupeckého