Nezávislá a odborná statistika by měla dávat kvalitní a důvěryhodné podklady

Mají statistické údaje vždycky pravdu? Nebo je tu statistika od toho, aby se zdůvodnilo na první pohled nezdůvodnitelné? A jak se ve statistikách projevuje globalizace? I o tom jsme hovořili s Ivou Ritschelovou, předsedkyní Českého statistického úřadu. Je to neuvěřitelné, ale ČSÚ letos slaví už 95 let.

Winston Churchill údajně prohlásil: „Věřím jen těm statistikám, které si sám zfalšuji.“ Není na jeho bonmotu něco pravdy?

Občas se uvádí, že tenhle citát Winstonu Churchillovi vložila do úst německá propaganda. Ať už je ale jeho původ jakýkoliv, je to trefný výrok, pokud jej tedy chápeme s určitou satirickou nadsázkou. Statistické údaje mají vždycky pravdu, ale jsou založeny na určité metodice. Chcete-li dva statistické údaje srovnávat, musí být srovnatelná i jejich metodika. A co víc, pro správnou interpretaci jakýchkoliv údajů je třeba dobře znát i jejich metodické pozadí.

Jak jde tento přístup dohromady s tím, že největší poptávka je dnes po na první pohled jednoduše srozumitelných informacích?

Moc to dohromady nejde. Takové informace jsou pak většinou vytržené z kontextu. Nejen běžný konzument masmédií se pak cítí jako na houpačce a statistické informace mu mohou připadat zavádějící. Jediným řešením je edukativní činnost, ať už ze strany vzdělávacích institucí nebo tvůrců statistických informací. Troufám si tvrdit, že Český statistický úřad v tomto směru odvádí velký kus práce, ostatně právě popularizaci statistiky jsem si po svém nástupu do funkce vytkla jako jeden z hlavních cílů. Příkladem může být třeba i náš časopis Statistika&My, kterým chceme oslovit uživatele mimo řady profesionálů. K našemu letošnímu výročí jsme vydali publikaci Příběh statistiky, která je volně dostupná v elektronické formě. Spolupracujeme se školami, a to i základními. To jen pro příklad. A jen tak mimochodem, Churchill v době války statistiky velmi pečlivě sledoval.

Statistika věda je

Vraťme se ještě k té srovnatelnosti různých metodik. Kdo zodpovídá za jejich harmonizaci?

Statistika je věda a jako taková samozřejmě reaguje na stav vědeckého poznání. A protože tzv. oficiální statistika slouží i k mezinárodnímu srovnání, existují i institucializované mechanismy, které využití vědeckých poznatků do značné míry koordinují. Statistice se věnují mezinárodní organizace jako OSN nebo OECD. V jejich rámci působí řada expertních týmů a vznikají třeba obecně respektované manuály. Pro nás jako zemi Evropské unie je nejvýznamnější členství v Evropském statistickém systému. Zde nejsou výsledkem jen doporučení, ale většina statistik má jasně definovaný právní základ. Existují ale i měkké prostředky, které mají povahu gentlemanské dohody. Například kvalita jednotlivých národních statistik se řídí sedmnácti principy Code of practice, jejichž dodržování Eurostat pravidelně monitoruje a i sám je předmětem takového hodnocení. Mimochodem, už teď se ČSÚ připravuje na další kolo tzv. peer review, což je právě ono zmíněné hodnocení.

Jakým způsobem dokáže statistika reagovat na změny ve společnosti a v ekonomice?

Snaží se podat co nejvěrnější obraz o stavu společnosti a ekonomiky. Chcete-li, je jakýmsi zrcadlem pro ty, kteří úpravou legislativy určují další směřování společnosti. Kvalitní a důvěryhodné podklady plynou jen z nezávislé a odborné statistiky. Vědecké poznání samozřejmě musí držet krok s vývojem společnosti. Zejména ekonomické statistiky do značné míry představují určitý model, který má své zá- klady v ekonomických teoriích a který samozřejmě hledá prostředky k optimálnímu popisu reality. Jak to ve vědě bývá, někdy je třeba opustit stávající paradigma a vytvořit nové. Častěji ale dochází k průběžným úpravám, ať už na straně klasifikací, vymezení ukazatelů nebo změny metodických zásad. I tady lze uvést zcela aktuální příklad, jímž je přechod na nové standardy národního účetnictví ESA 2010.

Změny jsou život

Pokud takové změny nastávají, jak se s nimi vyrovnáváte? 

Ideální samozřejmě je, pokud je možné provést přepočet časové řady na novou metodiku. Proto existuje řada přesnějších i méně přesných metod a vždy se jedná o poměrně náročný a nákladný proces. To je určitě i případ standardu ESA, který je sice datován rokem 2010, ale k reálnému přechodu na novou metodiku dochází u nás stejně jako v dalších zemích EU právě teď. Bylo by nepředstavitelné, aby v řadě tak zásadních údajů, jako je HDP, existoval zlom v časové řadě. Na druhé straně, v dalších případech mohou být změny takového charakteru, že nezbývá než časovou řadu ukončit a začít novou, popřípadě přepočíst zpětně jen rozumnou délku časové řady. To druhé se stalo v podnikových statistikách nedávno po přechodu na novou klasifikaci NACE, to první byl případ některých statistik na začátku 90. let.

V současné době se často skloňuje slovo globalizace. Jak se odráží ve statistice?

To je obrovské téma, které má dopad do většiny statistických oblastí. Bezprostřední reakci na něj můžete pozorovat i v našich aktuálních výstupech. Například od počátku letošního roku v „rychlých informacích“ za zahraniční obchod klademe na první místo údaje v tzv. národní metodice. Ta je právě reakcí na fungování globálních řetězců, kdy fyzické toky zboží přestávají mít souvislost se změnami vlastnictví. Klasická příhraniční statistika pak málo vypovídá o výkonu domácí ekonomiky, nebo ještě spíš podává zkreslený obrázek. Je to také příklad problému, který se zatím řeší v omezeném okruhu zemí, jež tyto dopady pociťují nejvíc. Na výraznější reflexi v rámci Evropského statistického systému tato otázka zatím čeká. Pokud jde o témata, která jsou rozpoznaná i na mezinárodní úrovni, pak řadu údajů lze samozřejmě získat i v rámci současných ekonomických nebo sociálních statistik, objevují se i nové přístupy, jako je obchod s přidanou hodnotou.

Statistika je jakýmsi zrcadlem pro ty, kteří úpravou legislativy určují další směřování společnosti.

A jak se to projevuje v podnikových statistikách?

V nich probíhá budování evropského registru skupin podniků, který by měl poskytnout vhodný výběrový rámec. Statistika se tak snaží reagovat i na existenci globálních podniků, které z hlediska ekonomického fungování působí bez ohledu na národní hranice. Zřejmě ale bude ještě chvíli trvat, než se tyto snahy promítnou do reálných výstupů. Mimochodem, ačkoliv se to nezdá, globalizace má dopad i na vymezení malých a středních podniků. Pokud se tato kategorie vymezí čistě v národním prostředí, může se stát, že jako MSP skončí i malá zahraniční afilace nadnárodního kolosu. Právě v takových případech má spolupráce v rámci Evropského statistického systému smysl.

Pro MSP hledáme řešení