Ve vztahu ke Švýcarsku a Lichtenštejnsku stavíme na ekonomické a vědecké diplomacii

Jak se cítí jen pár měsíců po nástupu své diplomatické mise ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku velvyslanec Tomáš Podivínský? Jaký je jeho osobní vztah k oběma zemím? A co je pro něj v diplomacii prioritou? „Jeden z mých učitelů diplomacie, velvyslanec a ministr Jiří Gruša, s oblibou a samozřejmě s nadsázkou říkával, že je dobře, že politika žije z obchodu a ne naopak, protože jinak bychom už dávno zemřeli hladem. Ony se obě oblasti navzájem potřebují, ale přeci jenom zastávám názor, že obchod by měl mít ve standardní bilaterální diplomacii prioritu – proto také sám obě oblasti propojuji tak, aby to přineslo naší republice prospěch,“ sdělil nám mimo jiné ve velmi zajímavém rozhovoru.

Pane velvyslanče, s jakými pocity jste v létě nastoupil do nové role na naše velvyslanectví v Bernu?

Provázel mě především pocit odpovědnosti a vědomí, že ambasáda byla po tragické smrti kolegyně Kateřiny Fialkové na pozici velvyslance delší dobu neobsazená a že to bude znamenat mnohem vyšší nároky, než když probíhá standardní předávání velvyslanecké agendy. Ale věřím, že diplomatické zkušenosti z Vídně, Drážďan, Berlína a z mnoha dalších pozic, které jsem zastával „doma“ v Praze a které měly vždycky mezinárodní kontext, mi pomohou se nového úkolu dobře zhostit.

Ani Švýcarsko ani Lichtenštejnsko nejsou pro mě země neznámé. Ve Švýcarsku jsem se obchodně angažoval již v roce 1994 a naposledy v roce 2022, takže zkušeností z tohoto teritoria mám poměrně dost a na vlastní kůži jsem si zažil, že je to trh velmi náročný a není snadné se na něj dostat. Proto je tu také naše velvyslanectví, aby rozvoji obchodu a spolupráce ve všech směrech z našeho českého pohledu maximálně pomáhalo.

Mohl byste nějakou osobní zkušenost z obchodování našim čtenářům prozradit?

Vychovávali mě hodně konzervativně, takže mám zásadu, že peníze je nutné napřed vydělat a teprve potom – pokud možno rozumně – utrácet, a nežít lehkomyslně na dluh. Trápil mě jeden neúspěšný obchodní případ ve Švýcarsku, kdy náklady byly sice pokryté, ale zisk skoro žádný. Ale když jsem pak později v Německu ve finále bojoval o velkou zakázku a objednatel se rozhodoval mezi naší firmou a konkurencí ze Slovenska, nakonec rozhodla právě tato naše reference dodávek do Švýcarska a my jsme tu velkou německou zakázku vyhráli. A tam jsme pak generovali skvělý profit. Takže ty efekty přítomnosti na švýcarském trhu mohou být i nepřímé a někdy i větší než okamžitý zisk.

A co Lichtenštejnsko?

Lichtenštejnské knížectví znám také docela dobře, moje první kontakty sahají někdy do roku 1999 a od té doby se vzájemně nespouštíme ze zřetele, a to v přátelském módu, i přes různá vnímání a hodnocení historických událostí. Tady se víc než kde jinde snažím dívat pozitivně do budoucna a řídit se – při vší úctě a respektu k právu a spravedlnosti – příslovím, že minulost patří Pánu Bohu a my máme žít co nejlépe dnešek, který je nám dán, aby nám ten Pán Bůh dal lepší zítřek, než původně plánoval.

To je hezky řečeno. Kde si myslíte, že má obchodování v obou teritoriích vyhlídky na lepší zítřek?

Ve Švýcarsku ani v Lichtenštejnsku to není o betonu, surovém železe nebo kamení z lomu, ale o chytrých a progresivních technologiích, vzdělávání, vědě, inovacích, aplikovaném výzkumu, produktech a službách s vysokou mírou přidané hodnoty. Tam máme hodně co nabídnout a tam musíme napnout také nejvíc sil.

Obě země jsou pro mě partneři, se kterými chci spoluvytvářet společnou prosperující a přátelskou kooperativní budoucnost. Při zachování rovnováhy ve vzájemných diplomatických vztazích se snažím držet další rady již citovaného Jiřího Gruši: jednat pro vlast tak, abychom se z toho jednání měli vždycky aspoň o trošku líp než ti ostatní…

A z osobního pohledu: těšíte se třeba na krásnou přírodu a lyžování v Alpách?

Jsem motorkář a Švýcarsko se svými nesčetnými horskými průsmyky a kvalitními silnicemi má motorkářům rozhodně co nabídnout. Mým osobním přáním je tady založit diplomatický motorkářský klub, tak třeba se i toto soukromé přání nakonec vyplní.

Cenově dostupná energetika bez jádra?

Jak se díváte na švýcarský odklon od jaderné energetiky?

Energetická soběstačnost je podstatný, ale ne jediný parametr této veledůležité oblasti. Energetika musí být také cenově dostupná a jako bývalý ministr životního prostředí musím dodat, že i šetrná k životnímu prostředí, tedy nejlépe bez oxidu uhličitého, oxidů dusíku a jiných polutantů. Sám si nedovedu moc dobře představit, že je to i v případě Švýcarska, které má obrovské vodní kapacity a buduje další, dlouhodobě možné bez jádra. Cíl jeho energetické strategie do roku 2050, tedy energetika bez emisí, bezfosilní, cenově dostupná a soběstačná, mi bez jádra prostě nevychází.

Můžeme se pro ně stát dobrým příkladem?

Ano, právě v oblasti jaderné energetiky můžeme Švýcarsku nabídnout naše vyspělé know-how, spolupráci na našich projektech třeba modulárních reaktorů a celkově na výzkumu a vývoji této bezemisní technologie. Osobně nevylučuji, že švýcarští občané by mohli v budoucnu aktuální přístup k jaderné energetice přehodnotit, stejně jako by se myslím neměla žádná země jen z politických nebo progresivistických důvodů technologicky uzavírat a apriori vylučovat přinejmenším výzkum a vývoj. Právě technologická otevřenost a spolupráce dává nejlepší prostor inovacím, které se mohou rozvinout i jinými směry, ale pro mě je nejdůležitější otevřenost systému a interakce s okolím.

Nejlepší investice? Vědecká diplomacie!

Co pro vás osobně představuje pojem ekonomická a vědecká diplomacie?

Při respektu k potřebě a společenské užitečnosti kultury, sportu nebo literatury je ekonomická a vědecká diplomacie základem pro dobré bilaterální vztahy, což v případě Švýcarska a Lichtenštejnska platí ne dvojnásob, ale na druhou. Vědecká diplomacie, konkrétně podpora vědy, výzkumu, vzdělávání, výměny studentů, společné projekty vědeckých pracovníků, škol, univerzit a institucí, je pro mě tou nejlepší investicí, kterou můžeme udělat.

Přes všechnu náročnost těchto procesů jsou pro mě mnohem důležitější fyzická setkávání vědců a studentů přímo na univerzitách, školách a pracovištích než tisíce e-mailů nebo „callů“ přes počítač. Osobní kontakty, vidět věci na místě, mít možnost o nich v praktických procesech přemýšlet a v reálném čase s kolegy interagovat, inspirovat se a věci přetvářet nebo vytvářet nové, to jsou naprosto nenahraditelné hodnoty.

Podle pravidelného přehledu EK European Innovation Scoreboard (EIS) je právě Švýcarsko nejinovativnější evropskou zemí. Ročně vydává na vědu, výzkum a inovace 3,4 procenta HDP. Česko se na 15. místě řadí do skupiny Moderate Innovators, tedy mírných inovátorů. Přesto můžeme být pro švýcarské partnery zajímaví?

My už pro Švýcary dávno zajímaví jsme, to dokazují naši vědci, inovátoři se start-upy, špičkoví lékaři, chemici, biologové, bankéři nebo čeští podnikatelé zaměstnávající i stovky švýcarských kolegyň a kolegů. Samozřejmě to jsou všechno obory s vysokou mírou přidané hodnoty, často IT, vyspělé komunikační nástroje, umělá inteligence, speciální fyzika, farmaceutická chemie, nové materiály, prostě intelektuální špičky, které jsou pro Švýcarsko přínosné a které tu umějí nejen adekvátně zaplatit, ale hlavně dlouhodobě poskytovat podmínky pro jejich další kvalitní rozvoj.

Často nejde v první řadě o peníze, ale o elitní možnosti dlouhodobého osobního a kariérního rozvoje, o dlouhou perspektivu a také o reálný pocit, že vám tu vaše úspěchy nezávidí a že si vašich výkonů opravdu váží.

Co byste chtěl v tomto směru zlepšit?

I když zmíněné vazby fungují velmi dobře, osobně bych se chtěl snažit hlavně o větší počet společných projektů, o společná výzkumná pracoviště nebo vzdělávací a oborové instituce – prostě o co největší podíl společné práce, nejen individuální vstupy našich špičkových vědců do švýcarských projektů ve Švýcarsku. Potřebujeme víc společných projektů a pokud možno co nejvíc jich mít na našem území, protože taková excelentní pracoviště mají i kultivační efekt na okolí a většinou se národní nebo lokální firmy zapojují jako subdodavatelé při výstavbě i provozu takových zařízení.

V polovině září se uskutečnilo již po čtvrté Slovak and Czech Annual Symposium. Akce na podporu vědecké a ekonomické diplomacie mezi ČR a Švýcarskem, organizovaná krajanským spolkem CometX, s nímž spolupracuje rovněž vaše ambasáda. Co je podle vás největším přínosem této aktivity, která vznikla z iniciativy studentů působících na ETH Zürich? (Pozn. red.: O této akci píšeme víc na str. 42–43.)

Slovak and Czech Annual Symposium je jedním z nejlepších příkladů iniciativy, která vznikla zdola a postupně získává na stále větším významu. To, že se jedná o projekt iniciovaný studenty, ukazuje, jaký potenciál má mladá generace v oblasti vědecké a ekonomické diplomacie. Propojuje špičkové akademiky, byznys a diplomacii a vytváří prostor pro konkrétní projekty a spolupráci. Pro naši ambasádu a Ministerstvo zahraničních věcí ČR je radost tuto akci podporovat, protože přináší opravdu reálné a užitečné výsledky a posiluje naši vědeckou a ekonomickou pozici ve Švýcarsku. Sympozium ukazuje, že máme nejen co nabídnout, ale i s kým spolupracovat. Vidím v tom obrovský přínos pro budoucí vztahy mezi Českem a Švýcarskem.

Tady vám úspěchy nezávidí a vašich výkonů si opravdu váží. I to je skvělý pocit.

Spolupráce na poli digitalizace zdravotnictví

Podobně jako Čechy trápí i Švýcary neuspokojivá míra digitalizace systému zdravotnictví, což přináší příležitosti také českým firmám. Jakou podporu dostávají od našeho velvyslanectví a přinesla již nějaké reálné výsledky?

Efektivní vyspělá digitalizace zdravotnictví je skutečně velmi naléhavý úkol, který vyvolává velké diskuze jak v Česku, tak ve Švýcarsku. Českým firmám, které se specializují na zdravotnické IT a digitální řešení, nabízíme podporu v rámci našich diplomatických aktivit. Organizujeme setkání s potenciálními partnery a vytváříme příležitosti k tomu, aby mohly prezentovat své technologie švýcarským institucím.

Konkrétním příkladem může být loňská Digital Health Innovation Conference 2023 v Basileji, kterou pořádalo naše velvyslanectví v rámci projektu na podporu ekonomické a vědecké diplomacie PROPED. A samozřejmě se chystají další aktivity z naší strany i v závislosti na aktuálních požadavcích a také konkrétních možnostech, které nabízejí naše technologické firmy, případně pokročilejší start-upy.

Role neutrálního Švýcarska dává do budoucna ještě větší smysl

Švýcarsko je významným sídlem mezinárodních institucí a místem konání prestižních světových fór. Které události z poslední doby považujete z tohoto hlediska za nejpřínosnější?

Švýcarsko je bezesporu evropským centrem mezinárodního, a především multilaterálního dění, ať už jde o ekonomiku, politiku, kulturu či vědu. Jednou z nejdůležitějších událostí z tohoto hlediska je bezesporu Světové ekonomické fórum, které se od roku 1971 koná pravidelně každý rok právě ve švýcarském Davosu. Vytváří prostor pro diskuzi o globálních výzvách, jako jsou udržitelnost, inovace nebo budoucnost práce. Skutečnost, že se ho účastní významní zástupci z oblasti obchodu, politiky, vědy a kultury, nabízí zemi příležitosti udržovat vztahy s vysoce postavenými osobnostmi z celého světa, což přináší i jisté výhody při důležitých vyjednáváních. Je to i jedinečná příležitost pro prezentaci naší české perspektivy na globální problémy.

A rozhodně nelze opomenout ani poslední mírové jednání o Ukrajině, které se uskutečnilo letos v červnu ve švýcarském Bürgenstocku a které navázalo na mírovou konferenci v Luganu z července 2022. Na konferenci sice podle očekávání ukončení bojů vyjednáno nebylo, ale podtrhla tradiční a stále aktuální mezinárodně velmi silnou pozici Švýcarska jako neutrálního a spolehlivého prostředníka a vyjednavače i v těch nejsložitějších sporech a konfliktech.

Za rozhovor děkuje Jana Jenšíková

Foto: archiv Velvyslanectví ČR v Bernu