V mladém věku má za sebou víc než deset tisíc nitroočních operací a letos dosáhla vysněné profesní mety: úspěšně složila vůbec nejnáročnější mezinárodní zkoušku ve svém oboru a získala prestižní titul FEBOS-CR – evropskou kvalifikaci ve specializaci kataraktové a refrakční chirurgie. Jako první žena – oční lékařka v České republice! Hovoříme s Andreou Janekovou, vedoucí lékařkou Očního centra Praha (OCP).
Říká se, že za každým úspěšným mužem stojí skvělá žena. Kdo stojí za vámi?
Samozřejmě skvělý muž a taky mnoho let trpělivé usilovné práce, která jako by zpočátku nebyla nikde vidět. Vlastně musím říct, že asi nejvíc dva muži – můj manžel Adam, který je v Očním centru Praha vlastně mým nadřízeným, ale skvěle nám to klape, a také můj tchán – vynikající kataraktový chirurg Michal Janek, který má za sebou víc než třicet tisíc operací. Oba mě maximálně podporovali, abych na své profesní cestě vytrvala, i když to bylo mnohdy náročné skloubit s mateřstvím.
Jak taková výuka operatéra probíhá? Trvá to dlouho, než si lékař troufne postavit se za operační stůl sám?
Stoprocentně platí, že učení dělá mistra. U mne to bylo možná o to obtížnější, že prestižní soukromá klinika, kterou OCP je a kam jsem nastoupila hned po škole, klade na operatéra obrovský tlak – na rychlost, přesnost, kvalitu, naprostou bezpečnost pro pacienta. Nebyl prostor něco zkoušet, a tak mi tchán po několika letech mého působení v OCP navrhl, ať se jezdím učit operovat za ním do klatovské nemocnice. Takže to probíhalo tak, že jsem po práci v OCP vyzvedla svou tehdy ještě malou dcerku ze školky, jely jsme autem dvě hodiny do Klatov, tam jsem ji předala babičce, druhý den ráno šla do nemocnice operovat a pak zas zpátky do Prahy. K tomu se pak přidaly stáže v pražské nemocnici Na Vinohradech, až jsem začala operovat pod vedením zkušených chirurgů v OCP. Dva roky trvalo, než jsem mohla operovat sama.
Dnes zvládnete na dva a půl tisíce různých operací oka za rok. Z mého laického pohledu se jedná o jedny z nejnáročnějších operací vůbec, neboť vyžadují naprosto špičkovou přesnost a souhru nejen všech končetin operatéra, ale i smyslů. Je to tak?
Máte pravdu, operujeme rukama i nohama na ploše pár milimetrů čtverečních, někdy se při operaci pohybujeme v jednotkách menších než milimetr a pohyby všech končetin musíme koordinovat na milisekundy. U operace sedíme, protože nohy opravdu nezahálejí, výrobci dnes umějí dát do jednoho nožního pedálu speciálního přístroje i dvacet funkcí. A když například separujeme lentikulu během zákroku SMILE, který pacienta zbavuje dioptrií na dálku, oddělujeme speciální vrstvy v rohovce, které nám předtím vytvořil laser. Při tom už se orientujeme nejen zrakem, ale i odporem nástroje v tkáni, neboť tak malý rozměr není viditelný. Přitom kontrolujeme přístroje i sluchem. Nejen, že s námi některé komunikují, ale hlavně musíme ihned zachytit jakýkoli podezřelý zvuk.
Oční centrum Praha (OCP) se stalo první soukromou klinikou v Evropě, která vyzkoušela unikátní chirurgickou technologii inspirovanou helmami pilotů stíhaček F-35. Tato průlomová metoda využívá XR 3D mikroskopu a speciálních 3D helem. Na fotce MUDr. Andrea Janeková a prim. MUDr. Radan Zugar
Máte v Očním centru Praha možnost pracovat s nejmodernějšími přístroji a technologiemi?
V OCP máme špičkové vybavení a špičkově vzdělané lékaře, které nám může závidět leckterá zahraniční klinika. Nerada bych, aby to vyznělo příliš vychloubačně, ale v některých aspektech dokonce udáváme i v západní Evropě trendy. Důkazem je i to, že k nám jezdí nejen pacienti z jiných zemí, ale také naši zahraniční kolegové. Nedávno jsme například na naší klinice už podruhé uvítali skupinu izraelských očních chirurgů, kteří u nás sledovali operace, ale zajímali se také o to, jak máme nastavený celý proces péče o pacienta.
Díky sdílení zkušeností se zahraničními kolegy můžeme společně zachránit zdraví lidem bez ohledu na hranice zemí – a to je moc krásný pocit.
Je takovéto předávání know-how mezi zahraničními kolegy ve vašem oboru obvyklé?
Dosud jsem měla možnost vnímat, že mezi námi fungují velmi hezké a kolegiální vztahy, neboť všichni milujeme svou práci. Ročně se zúčastním několika odborných kongresů v různých zemích, kde často také přednáším a představuji výsledky naší práce včetně vybraných klinických studií. Stejně tak jako já sdílím své zkušenosti, sdílejí je i zahraniční kolegové – vzájemně se obohacujeme a učíme. Myslím, že všichni to cítíme tak, že je to ve prospěch našich pacientů, ať už jsou doma nebo za hranicemi. Přeneseně řečeno tak naše společné zkušenosti mohou zachránit zdraví lidem bez ohledu na hranice zemí – a to je moc krásný pocit.
Když jsme u toho předávání zkušeností, v tom máte rozsáhlou praxi, protože už několik let vychováváte také mladé oftalmology doma.
Ano, v OCP jsme pociťovali nedostatek mladých lékařů v našem oboru, a proto jsme se začali věnovat jejich kontinuálnímu vzdělávání a založili pro ně vlastní akademii, která je připravuje po praktické i teoretické stránce. Dokonce jsme získali nejvyšší stupeň akreditace Ministerstva zdravotnictví ČR a stali se akreditovaným pracovištěm III. typu pro obor oftalmologie. Díky tomu můžeme provádět vlastní specializovaný výcvik pro obor oftalmologie a zároveň poskytujeme i odborné stáže pro jiná zdravotnická zařízení včetně krajských či fakultních nemocnic.
Kromě toho, že se angažujete v OCP akademii, podílíte se i na výuce začínajících očních chirurgů v zahraničí. Jakým způsobem?
Nezapomínám na své začátky a na to, co mi pomohlo dostat se až sem. Mimo jiné to byl také trénink na zahraničních wetlabech, kde se učí operovat na prasečích očích pod vedením zkušených operatérů. Proto dnes působím jako instruktor na těchto akcích a podílím se na výuce operací katarakty. Na jedné z největších, v Sofii, se odoperuje až 4000 prasečích očí a při výuce zde je na padesát začínajících chirurgů. Ale nemyslete si, že tam probíhá jen jednosměrná výuka. I my přednášející se z dotazů učíme, posouvá nás to dál. V lékařském oboru by diskuze měla být základem dalšího zdokonalování a pokroku.
Na mladé lékaře myslíte i v rámci České společnosti refrakční a kataraktové chirurgie, kde kromě člena výboru zastáváte i funkci vědeckého sekretáře. Důkazem je například nová grantová soutěž.
Ano, s kolegy jsme vymysleli grantovou soutěž pro lékaře do 35 let a letos proběhl její první ročník. Jde nám o to, motivovat je k dalšímu vzdělávání a studiu, ti nejlepší od nás získají finanční příspěvek.
Získala jste titul FEBOS-CR a složila vůbec nejnáročnější mezinárodní zkoušku ve svém oboru, která má obrovskou prestiž. Co to pro vás znamená?
Je to pro mě velká pocta, ale také to vnímám jako závazek a motivaci k dalšímu profesnímu rozvoji, k tomu, poskytovat našim pacientům stále lepší péči – a také k tomu, dál předávat své zkušenosti mladším kolegům. Oko se zdá být maličkým orgánem, ale je tak obsáhlé, že výzvy do budoucna zůstávají obrovské. Těším se na to, jak čeští oftalmologové svým řešením přispějí k jejich naplnění.
S Andreou Janekovou si povídala Jana Jenšíková
Foto: archiv OCP Praha
Určitě jste si všimli, že u nás ani za čtení celých článků nic neúčtujeme a že vás neobtěžujeme vyskakovacími okny personalizované reklamy.
Velmi bychom ocenili, kdybyste nás na oplátku podpořili peněžitým darem na tento účet:
2021853028/5500
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výše částky je na vás, budeme si vážit všech darovaných plateb.
Děkujeme 😊
Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.