Ludvík Machala: Vizionář se učí neustáleDnes se učím přenášet na druhé nejen kompetence, ale i rozvoj

Ludvík Machala, zakladatel a jednatel společnosti ProSpánek, je vizionář se schopností získat a zapálit tým pro realizaci svých snů. Jeho podnikatelský příběh sahá zpět až do devadesátých let. Tehdy stloukal s kamarádem na zahradě palety, dnes řídí úspěšnou firmu přecházející na korporátní styl vedení.

Read in English

Jaké byly vaše podnikatelské začátky?

Práce mě bavila odjakživa, byť to zpočátku bylo něco úplně jiného, než dělám teď. Umím připravit projekt, rozjet byznys. A mám asi talent na rozpoznávání příležitostí. Už v roce 1997 jsme se tehdy ještě s kolegou stali během šesti měsíců monopolním dodavatelem dárků pro rakouskou firmu, s měsíčním obratem víc než sedm milionů korun, což nebyl úplně malý obchod. Jedním z těch dárků byly lůžkoviny a matrace, a tak jsem se poprvé dostal k tomu, co dnes umíme nejlíp.

První neúspěch nesmí odradit

Zmiňovaná rakouská firma ale po třech letech zkrachovala a vám zůstaly nedobytné pohledávky. Protože jste však podnikatel srdcem i duší, hned jste hledal novou příležitost. Kde jste ji našel?

Jsem přesvědčený, že všechno se děje z nějakého důvodu, a pokud jste připraveni, příležitosti se vždycky najdou. Rozešel jsem se se svým společníkem, protože v té době už jsme měli naprosto rozdílné názory na podnikání. Přišel jsem o většinu toho, co jsem vydělal, ale na druhou stranu jsem se toho hodně naučil. Začal jsem prodávat matrace sám, byli jsme tehdy v republice jedni z prvních, kdo tady začal s přímým prodejem. Svitavské call centrum tehdy dělalo 115 tisíc telefonátů měsíčně, jeli jsme na dvě směny! Uvědomil jsem si, že si plním jeden ze svých životních snů: neprodávat levné výrobky za nízkou cenu, ale kvalitní produkty s přidanou hodnotou.

Stále se je co učit

Jaké další životní sny se vám v byznysu povedlo naplnit?

Nevím, jestli to lze nazvat životním snem, velkým milníkem ale rozhodně bylo studium MBA v Brně v letech 2005 až 2006. Naučil jsem se tu strategickému myšlení a uvědomil si, kde jsou mé silné a slabé stránky. Rozebral jsem si při studiu také svou firmu. Hrdý jsem byl i na to, že zákazníci s námi byli dlouhodobě spokojeni, a když jsme je po nějaké době oslovovali znovu, zhruba devadesát procent bylo ochotno znovu si od nás nějaký produkt koupit. Mimochodem, ještě dnes jsou mezi našimi věrnými zákazníky ti, kteří si od nás koupili tehdy.

Jeden z mých dalších snů se mi ale určitě splnil v roce 2015, kdy jsem začal budovat největší síť showroomů s komplexním řešením zdravého spaní ve východní Evropě a lidé začali chodit k nám.

Covid přežili ti, co se změnili

Pak ale přišla doba covidová, pohroma pro všechny obchody. Jak si na toto období vzpomínáte?

Vzpomínám si velice dobře. Na to, jak se v tentýž den zavřelo Česko a Slovensko, den nato Polsko. Tehdy jsme měli měsíční náklady asi 25 milionů korun. Přišli jsme bezmála o šedesát procent svých příjmů, a i přesto jsme to ustáli a díky velkému nasazení našich zaměstnanců a krizovému řízení společnosti jsme nejen přežili, ale skončili i s dobrým hospodářským výsledkem.

Udělali jsme akční plán, výrazně zredukovali náklady, online jsme tehdy skoro žádný neměli. Lidi ve firmě se semkli, začali jsme makat, někteří dodavatelé nám prodloužili splatnosti a tak dál. Po covidu jsme nakonec zjistili, že nám to ekonomicky pomohlo, sice jsme nevydělali, co jsme plánovali, ale naučili jsme se šetřit. Bylo to poučení. Dnes už to beru téměř pozitivně. Tehdy dokonce náš akční plán převzala i tak velká firma, jako je Tempur, celosvětově, a to jsou věci, které mě vždycky hodně nakopnou, protože z nich vidím, že děláme spoustu věcí dobře.

Přežili jste covid a pak už šlo všechno jako po másle?

Po covidu jsem plánoval velmi ambiciózní expanzi, kdy jsem do konce roku 2030 chtěl otevřít 500 obchodních jednotek v osmi státech. Vzali jsme náš český model, který nám skvěle fungoval, a začali jsme ho kopírovat v Polsku, Maďarsku a v Srbsku. Chtěli jsme expandovat také do Rumunska… Jenže nám to nějak v tom Polsku a Maďarsku nefungovalo.

Začal jsem přemýšlet, co s tím, kde je chyba. A opět se mi potvrdilo, že když je žák připraven, učitel se vždycky najde. Najednou se kolem mě objevilo mnoho skvělých poradců se zkušenostmi, kteří mi začali radit, co máme udělat. Výsledkem bylo rozhodnutí opustit plánovanou expanzi, místo toho firmu stabilizovat a projít komplexním transformačním procesem na větší korporátní společnost.

I osobní změna je často nutná

Zareagoval jste tedy na situaci a své plány přehodnotil?

Ano, šlápl jsem na brzdu a začali jsme celou firmu předělávat – strukturu, procesy, motivační systémy, částečně i produkty. To není vůbec jednoduchá věc. Jakmile se do toho pustíte, zjistíte, jak moc práce máte před sebou. A nebylo to ani jednoduché osobní rozhodnutí, po mnoha letech přestat šlapat na plyn, ale naopak začít mírně brzdit. Je to pro mě úplně nový model fungování a jsem šťastný, že jsem k této osobní změně dospěl.

Dnes naši společnost rozdělujeme na několik samostatných projektů, protože každá země znamená úplně jiný příběh. Výzva, která stojí přede mnou, je najít optimální cestu, co centralizovat a co decentralizovat a jak to vlastně všechno dělat, aby to krásně fungovalo. Ve firmě vznikají nové pozice, potřebujeme nové lidi, kteří ji potáhnou výš. Já se učím, jak řídit vyšší management, přenést na druhé nejen kompetence, ale i rozvoj – mimochodem jeden z našich skvělých vrcholových manažerů je Srb, který má bohaté zkušenosti s východním trhem.

Nyní jsem ve stadiu, kdy předávám vedení společnosti novému top managementu, ale to je proces, to není ihned. A já věřím ve vesmírnou energii, a že když si moc přejete, tak vesmír vám vždycky pomůže a přivede vám do cesty ty správné lidi. 

S Ludvíkem Machalou si povídala Martina Hošková

Foto: archiv Ludvíka Machaly