Malé a střední podniky mohou v mnohém těžit ze spolupráce s velkými nadnárodními společnostmi, říká Ethan B. Kapstein, renomovaný poradce americké vlády, profesor se zkušenostmi z Princetonu, Stanfordu či Harvardu, analytik a konzultant řady nadnárodních firem a autor deseti knih. O tom a dále například o rolích veřejných institucí a soukromého sektoru v přechodových ekonomikách jsme s ním mluvili během jeho pracovní návštěvy v Praze.
Jaké jsou podle vás hlavní motory hospodářského rozvoje?
Toto je jedna z nejzásadnějších otázek ekonomie celkově. Z mého výzkumu a z mojí zkušenosti vyplývá, že hospodářský rozvoj je úzce provázán s fungováním demokracie a s tím souvisejícím zdravým investičním prostředím. V první řadě je tedy třeba, aby správně fungovaly instituce v daném státě, tj. například právní systém a rovnost příležitostí. Tyto prvky můžeme nalézt v každé rovnici podmiňující ekonomický rozvoj, jelikož právě ony představují základní stimuly a pobídky, které pohánějí investice a vyšší produktivitu.
Pokud má například potenciální investor pocit, že jeho vlastnická práva nebudou ochráněna, nebude s velkou pravděpodobností ochoten postavit nový výrobní závod nebo investovat do nových strojů a vybavení. Takže tou hlavní otázkou, kterou je třeba položit institucím příslušného státu, je, zda jsou schopny zajistit správné investiční pobídky.
Zajímáte se také hodně o mladé demokracie a přechodové ekonomiky. Co vás na nich tolik přitahuje? V čem jsou mladé demokracie odlišné od těch etablovaných?
To je problematika, k níž se soustředilo mnoho pozornosti v devadesátých letech, v době ekonomické transformace od centrálního plánování směrem k volnému trhu, a tehdy to začalo fascinovat i mě. Nakonec ono je jedna věc přemýšlet o hospodářském růstu ve státech, které už mají zavedený demokratický/ kapitalistický systém politické ekonomie, a úplně jiná věc snažit se takovýto systém vybudovat na zcela odlišných základech. Přechodové ekonomiky jsou takové laboratoře fungování demokracie a jejích klíčových prvků. Například jednou z věcí, které se ekonomové naučili až díky studiu této postkomunistické hospodářské transformace, je, že správně fungující instituce, tj. právní stát, vlastnická práva, rovnost pohlaví a další koncepty, jsou naprosto klíčovými prvky pro vývoj ekonomiky – a často byly či jsou hlavními nedostatky mladých demokracií.
O mladých demokraciích jsem napsal i knihu, kde se mimo jiné zabývám důvody jejich selhání – a nejčastěji se opakujícím důvodem byly právě nesprávně fungující instituce, které místním elitám umožňovaly zneužívat moc, a tím pádem bránit hospodářskému růstu.
Podle vás je tedy míra dopadu státní správy na ekonomiku dost vysoká, a to zejména u mladých demokracií. Jakou roli v hospodářském vývoji má pak z vašeho pohledu soukromý sektor, tedy firmy?
V poslední době se ekonomové zaměřující se na hospodářský rozvoj stále více zajímají právě o roli, kterou v podporování ekonomického růstu hraje konkurenceschopný soukromý sektor. Firmy z privátního sektoru často bývají líhní inovací, účinnosti a efektivity, což jsou zcela zásadní předpoklady pro produktivitu a růst příjmů. Nicméně klíčovým pojmem je zde právě konkurenceschopnost soukromého sektoru. Pokud jsou firmy monopoly, často nemají motivaci investovat do těch vstupů, které jim vytvářejí úspory z důvodu vyšší efektivity, jinými slovy takovýmto firmám už nejde o efektivitu.
Náš časopis je určen převážně menším a středním podnikům, které jsou označovány za hlavní motor ekonomiky státu. Nejen ve Steward Redqueen (Coca-Cola) jste působil jako poradce pro velké mezinárodní společnosti. Jaká je podle vás role velkých firem a role malých a středních firem pro danou ekonomiku? V čem mohou velké nadnárodní společnosti malé a střední podniky obohatit?
Nadnárodní společnosti mohou hrát velmi významnou roli v tom, že nepřímo i přímo podporují malé a střední podniky a pomáhají jim růst. V první řadě musejí nadnárodní společnosti často dodržovat přísné normy a standardy nejrůznějšího typu, mimo jiné chránící životní prostředí či dbající na organizaci práce. Tím, že je často třeba, aby tyto standardy dodržovali i jejich dodavatelé, mezi něž mohou patřit právě malé a střední podniky, otevřou se pak takovýmto malým a středním podnikům dveře ke spolupráci s větší škálou klientů. Za druhé vzhledem k tomu, že nadnárodní společnosti operují v globálním měřítku, mohou takto pomoci malým a středním firmám růst až do té míry, kdy se tyto společnosti samy stanou globálními dodavateli. A nakonec díky spolupráci s nadnárodními společnostmi mají malé a střední podniky jedinečnou příležitost osvojit si nové organizační metody a postupy, které jim mohou pomoci zefektivnit výrobu.