Šance na růst českého exportu do Číny jsou enormní

Na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně můžete vidět kolem stovky čínských subjektů a navštívit jejich prezentace v „Pavilonu Číny“ ve veletržní hale A1. Jde o největší účast partnerské země v historii MSV, čínské firmy se v takovém rozsahu ve střední Evropě prezentují poprvé. Tato skutečnost je výsledkem dlouhodobých aktivit oficiálních představitelů České republiky, mezi nimi i ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka. I proto jsme s ním v předvečer veletrhu hovořili právě o Číně.

Obrana proti nekalým obchodním praktikám

Se vstupem do WTO v roce 2001 přijala Čína na patnáct let status netržní ekonomiky. Tento termín vyprší letos v prosinci. Mezi našimi podnikateli panují rozdílné názory, ale vy jste varoval, že by změna u nás ohrozila až pět tisíc pracovních míst. K jakému řešení se s ohledem na naši ekonomiku přikláníte?

Především je nutné říci, že letos v prosinci pouze přestanou platit některá ustanovení přístupového protokolu Číny ke Světové obchodní organizaci – WTO, která se týkají uvalování antidumpingových opatření. Interpretační zkratku vypršení statusu netržní ekonomiky proto nepovažuji za příliš šťastnou, ve výkladu mezinárodněprávních závazků členů WTO v tomto ohledu nepanuje shoda. V každém případě podle současné evropské legislativy Čína neplní kritéria pro přiznání statusu tržní ekonomiky, a EU tedy nyní nemůže k takovému kroku přistoupit. V současné chvíli jsou proto stávající opatření dostatečnou ochranou českého průmyslu před čínskými dumpingovými dovozy.

K ohrožení pracovních míst ve zranitelných odvětvích českého průmyslu by mohlo dojít v případě, že by se razantně snížila antidumpingová cla v důsledku změny evropské legislativy. Evropská komise však žádnou takovou změnu dosud nenavrhla. Nyní ze strany Evropské komise očekáváme předložení hloubkové studie, která by měla zhodnotit dopady dalších možných scénářů. Teprve výsledky dopadové analýzy budou základem pro naši diskuzi s ostatními členskými státy a Evropským parlamentem.

Čína se v souvislosti se strategií výrobce a dodavatele vyspělých technologií bude snažit promítnout vyšší přidanou hodnotu i do vyšších cen. Možná jsou pak podobné obavy trochu přehnané?

Snaha čínských výrobců posunout se výše v hodnotovém žebříčku výroby je přirozená. Musíme si však uvědomit, že strukturální změna celé ekonomiky s sebou často nese nezanedbatelné sociální náklady a nelze ji učinit ze dne na den. Celosvětovým problémem dneška jsou nevyužité kapacity v hutním průmyslu, které jsou nezřídka příčinou i důsledkem existujících tržních nerovností. Vývozci se v takových podmínkách často uchylují k nekalým obchodním praktikám, jimž se postižení členové WTO přirozeně brání. A nutno podotknout, že Čína se ve světovém měřítku na nadbytečných kapacitách hutních podniků podílí značnou částí. V obecné rovině lze těžko nalézt přímou souvislost mezi výrobou vyspělých technologií a obchodním chováním vývozců. Výroba s vyšší přidanou hodnotou není zárukou minimalizace rizika nekalých obchodních praktik, proti nimž je antidumpingový a protisubvenční systém namířen.

Otevíráme nové šance v čínských regionech

V poslední době je patrné větší zaměření české ekonomické diplomacie přímo na čínský region. Přináší nová strategie pozitivnější efekty rovněž malým a středním podnikům?

Podpora exportu je jednou z dominantních agend našeho ministerstva a já jsem přesvědčen, že aktivity ekonomické diplomacie v čínském regionu již dnes přinášejí ovoce. Šance na růst českého vývozu do Číny, a to platí samozřejmě i pro malé a střední podniky, jsou enormní. Už dnes si můžete v mnoha čínských obchodech koupit české pivo, minerální vody, bižuterii a řadu dalších výrobků. Podle údajů Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR každý desátý malý a střední exportér již vyváží do Číny a tyto firmy plánují další expanzi.

Kladný dopad na prodej českých výrobků v Číně a na jejich úspěch na čínském trhu bude mít jistě česká sekce v rámci e-commerce platformy ICBC, kterou během své cesty v Čínské lidové republice v polovině června letošního roku slavnostně spustil předseda vlády Bohuslav Sobotka. Česká republika se tak po Francii a Španělsku stala teprve třetí evropskou zemí, která své výrobky na třetí největší čínské e-commerce platformě nabízí. V uplynulém roce se rovněž podařilo dokončit dohodu o třech pravidelných přímých leteckých linkách mezi ČR a Čínou, konkrétně se jedná o Peking, Šanghaj a Čcheng-tu.

Číňané mají v rámci spolupráce zájem především o transfer technologií. Mají naše firmy ještě šanci prosadit se bez této podmínky? V jakých oborech?

Čína na začátku tohoto roku představila nový plán na období let 2016 až 2020, v němž se zaměřuje především na inovace, vědu a technologie a od nějž si čínské vedení slibuje kvalitativní růst ekonomiky. České firmy mají proto šanci uspět v oborech, kde umí zužitkovat své unikátní know-how a jsou schopny realizovat svoji přidanou hodnotu. Ano, jedná se zejména o nové technologie a aplikovaný výzkum. Do této kategorie patří především nanotechnologie se širokým záběrem využití, biotechnologie či nové materiály, ve kterých lze díky kvalitnímu výzkumu a vývoji rovnou ze start-upu vstoupit na světový trh.

Dalšími obory, v nichž by mohly české firmy uspět, jsou lékařská zařízení týkající se péče o vyšší věkové skupiny obyvatelstva, zlepšení zdravotnické péče ve městech a na venkově a podobně. Dále zařízení pro ochranu životního prostředí, například čistírny odpadních vod a spalovny komunálního a průmyslového odpadu či filtry na čištění vzduchu, informační technologie, služby a v neposlední řadě zemědělský, potravinářský, letecký, strojírenský a železniční průmysl.

V podpoře aktivit českých exportérů na čínském trhu bude Ministerstvo průmyslu a obchodu i nadále pokračovat, například rozšiřováním přítomnosti agentury na podporu exportu CzechTrade v Číně. K již existujícím kancelářím CzechTrade v Pekingu, Šanghaji a Čcheng-tu přibývá nyní i zastoupení v Kantonu.

Podle údajů AMSP ČR každý desátý malý a střední exportér již vyváží do Číny a tyto firmy plánují další expanzi.

Směřují k nám čínské investice ve výši 200 miliard korun

Co se vám letos podařilo v oblasti rozvoje vztahů mezi naší republikou a Čínou?

K poslednímu pozitivnímu vývoji vzájemné obchodní bilance přispívají zcela jistě časté návštěvy na nejvyšší úrovni, například březnová návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v České republice či červnová návštěva českého premiéra Bohuslava Sobotky v Číně. Během návštěvy prezidenta Si Ťin-pchinga bylo podepsáno několik desítek ujednání, která mají ČR jen letos přinést investice ve výši 95 miliard korun a během období let 2016–2020 až 200 miliard korun. Podepsaná ujednání se týkají energetiky, finančnictví, technologicko-ekonomické spolupráce, automobilového průmyslu, letectví a cestovního ruchu. MPO rovněž podepsalo čtyři smluvní dokumenty s čínskými partnery s cílem posílit spolupráci v oblasti průmyslových zón, strojírenství, aplikace informačních a komunikačních technologií a podpory exportu a investic na třetích trzích.

Nejvýznamnějším úspěchem v této oblasti je však bezesporu skutečnost, že se Ministerstvu průmyslu a obchodu podařilo ve spolupráci s Veletrhy Brno zajistit účast Číny jako partnerské země na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. MSV bude letos hostit asi 150 čínských vystavovatelů na celkové ploše o velikosti 3000 m². V rámci expozice se zároveň uskuteční řada tematických aktivit zaměřených právě na kontakty s tímto teritoriem.

V neposlední řadě naše ministerstvo z pověření Úřadu vlády a po dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí projednává na pracovní úrovni s Národní rozvojovou komisí ČLR další možnosti spolupráce. Jedná se zejména o projekty v oblasti průmyslu, všeobecného letectví, financí, zdravotnictví, zemědělství, ale také vzdělávání, kultury a dalších.

Mezinárodní strojírenský veletrh si určitě nenecháte ujít. Na jakých akcích vás můžeme vidět?

Určitě se zúčastním slavnostního otevření čínského pavilonu a rád si jej prohlédnu. Budu také přítomen na tradičním Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR a Česko-čínském podnikatelském fóru. Těším se, že se uvidím i se zástupci našich strojírenských firem.