Balkánský realitní sektor? Experti hlásí (ne)využitý potenciál

Stavaři na Balkáně mají napilno. Díky outsourcingu do Bulharska a okolí se daří kancelářským projektům; z bouří v tradičních severoafrických turistických destinacích profitují letoviska na břehu Černého moře i v přilehlých horách; a posilující koupěschopnost východoevropských domácností navyšuje poptávku po bydlení. Stručně, příležitostí dnes region nabízí nepřeberně, a to i českým firmám, řekl exkluzivně TRADE NEWS Pawel Sudziarski, řídící partner společnosti Bates, která má centrálu v bulharské Sofii a své poradenství nabízí ve dvaadvaceti zemích (jiho)východní Evropy.

Pojďme na úvod pro orientaci a představu porovnat realitní sektor v Česku, potažmo ve střední Evropě, a na Balkáně: V čem si jsou tyto dva trhy podobné a jaké jsou naopak ty největší odlišnosti?

První věcí, kterou je třeba v této souvislosti zmínit, je členství v Evropské unii. V zemích, které patří do unie, bývá více mezinárodních hráčů, a to včetně menších firem, jež obvykle vně EU nepodnikají. Zadruhé určitě platí, že před krizovým rokem 2008 byla východní a jihovýchodní Evropa v hledáčku mnoha mezinárodních společností a fondů. Ty se v principu zajímaly o všechny segmenty realitního sektoru, což platí v mnoha případech i o Maďarsku, Polsku nebo Česku. Většina těchto firem se přitom z regionu nestáhla a nyní opět začínají zkoumat možnosti, které se nabízejí.

Jaké zahraniční společnosti – alespoň typologicky – hrají v tomto smyslu ve východní Evropě prim?

V souvislosti s celým Balkánem například řecká Bluehouse nebo turecká Garanti Koza, jejíž vlajkovou loď najdete v Sofii. Zajímavostí je určitě také přítomnost delevoperů ze Spojených arabských emirátů, Bahrajnu a Saúdské Arábie zaměřujících se na velké projekty v Srbsku a Bosně. Jako příklad může posloužit projekt Bělehrad na vodě nebo řada dalších v Sarajevu. Co se pak Bulharska, Rumunska a Chorvatska týče, tyto trhy se pomalu dostávají na předkrizové úrovně, většina velkých mezinárodních hráčů tam ale chybí. Dominují domácí a regionální hráči, zajímaví nově příchozí jsou z Izraele a Jihoafrické republiky. V neposlední řadě bych pak zmínil aktivity čínských firem v oblasti infrastruktury, a to kupříkladu v Srbsku nebo Makedonii.

Realitní sektor ve střední a východní Evropě byl a je v růstovém módu a hospodářské ukazatele slibují, že expanze bude pokračovat.

Co i proto čekáte, že se v realitním sektoru na Balkáně bude v nejbližší době dít? Bude nadále růst?

Ozdravení z rány, která přišla v roce 2008 a v následujících letech, bylo těžkopádné. Přesto se mnohým trhům povedlo dostat se na – a v některých případech i nad – úrovně z let před rokem 2008. Stručně, realitní sektor ve východní a jihovýchodní Evropě byl a je v růstovém módu a hospodářské ukazatele slibují, že expanze bude pokračovat. V regionu se totiž klade čím dál tím větší důraz na růst spotřeby domácností, rozvoj sociální infrastruktury a v neposlední řadě na výnosnost investic s přihlédnutím k nízkým vstupním cenám. To také vysvětluje velmi zajímavé dění v segmentu rezidenčního bydlení. V Bulharsku, Černé Hoře a Chorvatsku je pak určitě zajímavý i segment hospitality. A komerční nemovitosti stojí za pozornost v celém regionu.

Půda pro outsourcing

Kde konkrétně se podle vás bude v krátkém a střednědobém horizontu dít to vůbec nejzajímavější?

Jak jsem zmínil, východní a jihovýchodní Evropa je v růstové fázi. Region se stal velmi zajímavým pro outsourcing: softwarové firmy a provozovatelé call center, kteří poptávají kancelářské budovy, se stěhují do měst druhého řádu. Bulharsko je v tomto smyslu na pomyslné špici s nejvyšším růstem v celé Evropě a třetím nejvyšším ve světě outsourcingu vůbec. Stejně tak bych zmínil Rumunsko, jehož hospodářství roste velmi rychle a podle Mezinárodního měnového fondu poroste v letech 2016 a 2017 rychleji než ostatní země Evropské unie. Byznysu se tam teď daří zejména díky rostoucímu důrazu na transparentní vládnutí a boj proti korupci.

To jsou tedy kanceláře a outsourcing. Kde a proč se bude dařit zmíněnému segmentu hospitality?

Tento segment roste a podle nás kvůli problémům, kterým čelí tradiční turistické destinace, jako je Turecko, Tunis a Egypt, poroste i nadále. Týká se to jak letovisek na pobřeží Černého a Jaderského moře, tak i hor a velkých měst, což mimo jiné potvrzuje zájem velkých mezinárodních hotelových značek. Určitě je v této souvislosti vhodné zmínit i snahu o vylepšení infrastruktury, konkrétně železnic a silnic, což by mělo vést ke zintenzivnění výrobních a logistických aktivit v regionu. V důsledku toho se pak dá čekat posílení maloobchodu a komerčního sektoru obecně.

Které oblasti realitního sektoru na Balkáně jsou dnes nejzajímavější z pohledu českých investorů?

Všechny zmíněné oblasti a segmenty jsou zajímavé, všechny něco specifického nabízejí. České společnosti mohou nabídnout svou expertizu, v některých případech mohou investice propojit s dalšími aktivitami, což se týká zejména hospitality. Výhodou je, že mnohé segmenty – mnohde všechny s výjimkou rezidenčních staveb – domácí hráči zanedbávají. České firmy přitom mohou na Balkáně stavět na dobré pověsti, respektive na schopnosti svých předchůdců dodávat kvalitní inženýring, nové technologie a budovat v jednotlivých zemích velké výrobní celky.

A na jaká specifika by se české firmy se zájmem o balkánský realitní sektor měly připravit?

Součástí každého podnikatelského příběhu je bezesporu znalost místního prostředí a na Balkáně to platí dvojnásob. Je třeba být si vědom kulturních rozdílů a specifik, které se často liší nejen země od země, ale region od regionu. Proto se vždy vyplatí mít místního partnera, který vám ukáže, jak například projevit správně souhlas či nesouhlas s navrhovaným projektem. I když jde o klišé, vrtění hlavou, které v Bulharsku znamená souhlas, pomýlilo už mnoho byznysmenů.