Gorazd B. Stokin: Chceme obstát v konkurenci mezinárodních výzkumných center a daří se nám to

„Za náš hlavní úkol považuji komercializaci výsledků našeho výzkumu. Důležité je, aby přinášel konkrétní výsledky, z nichž budou těžit všichni,“ zdůrazňuje během našeho rozhovoru ředitel Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) Gorazd B. Stokin.

Narodil jste se ve Slovinsku, studoval v USA. Co vás přivedlo do České republiky?

To byla dlouhá cesta. Narodil jsem se ještě v Jugoslávii, pak jsme se odstěhovali do Keni, medicínu jsem vystudoval v Itálii a do USA jsem se dostal přes stáž ve Francii. Pak jsem se vrátil do Lublaně, a když jsem začal cítit, že je čas na změnu, přijal jsem nabídku účasti ve výběrovém řízení na šéfa FNUSA-ICRC. Byl to dobrý nápad, možnost být u budování centra klinického výzkumu se nenaskytne každý den. Jde o zajištění vzdělávání, financí, potřeb kolegů výzkumníků… Samozřejmě s co nejnižšími náklady. Trochu něco jiného než samotný výzkum, ale když jste u toho takto od začátku, tak to opravdu stojí za to a nijak svého rozhodnutí nelituji.

S jakou vizí jste do centra výzkumu přišel?

Ta vize je jasná, vybudovat mezinárodní konkurenceschopnou instituci zaměřenou na translační výzkum realizovaný in-house, která by se mohla poměřovat s podobnými centry ve světě. Podporovat transparentnost výzkumu, správně ho hodnotit, najímat ty pravé lidi… Prostě dělat vše podle standardů běžných ve vyspělých zemích.

Daří se vám to?

Myslím, že daří, když jsem sem přišel, tak zkratku FNUSA-ICRC neznal skoro nikdo. Dnes už jsme zavedenou institucí, členy mezinárodních aliancí, centrum excelence, rozrůstá se počet výzkumných týmů a hlavně – výsledky výzkumu se snažíme komercializovat. To je velmi důležité, náš výzkum musí přinášet konkrétní výsledky v takové podobě, aby z toho mohli těžit všichni.

Různorodost nás obohacuje

Jaké přínosy má velký podíl zahraničních pracovníků? Na co jste nejvíc pyšný?

Pokud se podíváme na jakoukoli významnou výzkumnou instituci ve světě, všechny mají vysoký podíl zahraničních pracovníků. Důvod je jasný: aby byl váš výzkum skutečně inovativní a konkurenceschopný, potřebujete výzkumníky, kteří studovali na různých školách, měli odlišné přístupy k výuce, mají za sebou různorodé stáže a podobně. Pak to mohou používat a rozvíjet dále, to je jediný způsob, jak ve vědě dosáhnout excelentních výsledků. Jsem hrdý na to, že jsme dokázali toto prostředí vytvořit. Že můžou čeští výzkumníci poznat, jaké je to pracovat v mezinárodním centru a v mezinárodním prostředí, bez toho, aby museli cestovat přes půl světa. Že máme zázemí pro to, aby v Brně mohli růst také zahraniční výzkumníci. A také jsem hrdý na to, že až se zahraniční kolegové vrátí domů, budou to vlastně ambasadoři, kteří budou šířit povědomí o Brně a České republice ve svých zemích.

Zdůrazňujete význam komercializace. Jak se vám daří rozvíjet spolupráci s komerčními firmami? Jaké projekty se vám podařilo uskutečnit?

To by bylo na samostatný rozhovor. S průmyslem spolupracujeme velmi intenzivně, realizujeme například klinická hodnocení nových léčiv a zdravotnických přístrojů. Jako jediní v ČR spolupracujeme s největším zprostředkovatelem klinických studií na světě – americkou firmou IQVIA. Díky tomu mohou brněnští pacienti získat přístup k léčivům nebo léčebným metodám, které ještě nejsou běžně dostupné, ale teprve se testují.

Realizujeme ale také jiný smluvní výzkum pro zákazníky z firemního sektoru, a to jak pro malé a střední české firmy jako například BioVendor, Cardion nebo Contipro, tak pro nadnárodní korporace jako Honeywell, ResMed, nebo Saegeling Medizintechnik. Máme několik společných grantů s průmyslovými partnery, například s brněnským start-upem Enantis. S pražskou společností M & I s.r.o. máme společný americký patent na novou diagnostickou technologii.

Díky spolupráci s průmyslovými partnery jsme získali prostředky v řádu desítek milionů korun. Nabídnout můžeme zkušenosti výzkumníků a špičkové přístrojové zázemí, i proto spolupracujeme s firmami jako GE Healthcare, Philips a dalšími. Máme také zájem o výměnu zkušeností a know-how s průmyslovými partnery a snažíme se organizovat výměnné pobyty našich výzkumníků ve firmách a odborníků z firemního sektoru u nás.

Co byste vyzdvihl z mezinárodní spolupráce?

Kromě již zmíněného bych asi vyzdvihl naši spolupráci s věhlasnou Mayo Clinic, která trvá již téměř deset let. Dosud díky ní vzniklo téměř 200 společných článků v odborných časopisech, nová diagnostická metoda a zařízení chráněná společným patentem obou institucí u Amerického patentového úřadu. Snažíme se o globální spolupráci, naše strategie je být prvkem v síti akademických institucí na celém světě. Kromě Mayo Clinic spolupracujeme například s Yaleovou univerzitou, Karolinska Institutet ve Švédsku, Oxfordskou univerzitou anebo Korejským ústavem pro výzkum mozku.

Na letošním MSV se ČR prezentuje jako Czech Republic: The Country For The Future. Podle nové strategie se má stát evropským lídrem ve vědě a inovacích. Myslíte si, že je to reálné?

Určitě je to možné, jen je to běh na dlouhou trať. Když to přirovnám k našemu centru, pak je nejdříve potřeba vybudovat solidní zázemí, podporovat na této úrovni tuzemský výzkum a hlavně rozvíjet zahraniční spolupráci a spolupráci s průmyslem. A to nejen s nadnárodními giganty, ale hlavně s malými a středními firmami, které mohou být často cennější než velké korporace. O všech výhodách plynoucích ze vzájemné spolupráce je potřeba informovat, ukazovat úspěšné příklady, tak aby se zapojovaly další a další instituce.

Nám to trvalo bezmála osm let, ale výsledky ukazují, že jdeme dobrou cestou. Když nás v březnu navštívil americký velvyslanec, řekl, že to, o čem mluvil premiér ve Washingtonu, když představoval strategii Czech Republic: The Country For The Future, viděl nyní on ve FNUSA-ICRC v praxi. To nás samozřejmě potěšilo, potvrdilo se, že jdeme správným směrem. Rádi bychom například v blízké budoucnosti založili pro komercializaci výsledků výzkumu nové firmy – start-upy, které by dále rozvíjely nápady našich vědců, jež by jinak možná zůstaly nerealizovány. Za nás mohu říct, že tuto strategii podporujeme, je to správný krok kupředu.

Text: Jiří Erlebach

Foto: archiv FNUSA-ICRC