Jan Zapletal: Číňan nikdy neřekne, že něčemu nerozumí

Text Jana Kohoutová Foto archiv CzechInvestu Publikováno

Jan Zapletal je druhým rokem zahraniční zástupce CzechInvestu v Číně. Propaguje Českou republiku jako technologicky vyspělou a ekonomicky stabilní zemi v regionu střední Evropy, komunikuje s čínskými investory, kteří mají zájem investovat v Česku, a podporuje české start-upy, které chtějí proniknout na trhy jihovýchodní Asie. Povídali jsme si o investicích, start-upech i specifikách obchodní etiky.

Jak propagujete Českou republiku a s čím pomáháte českým firmám?

Hodně pracuji přes čínské sociální sítě, jako je Wechat nebo Weibo, pořádám semináře a nejrůznější networkingové akce pro české a čínské firmy nebo se na nich podílím. Podporuji také mise českých podnikatelů a vědecko-výzkumných institucí do Číny na specializované veletrhy nebo technologické mise.

Rozloha Číny je srovnatelná s Evropou, na jakou oblast se zaměřujete?

Soustředíme se na provincie s nejvyšším HDP na obyvatele, kde se nachází nejvíc průmyslu i vědeckých institucí. Klíčová je spolupráce se všemi zastupitelskými úřady České republiky v regionu, zejména pak s konzuláty v Šanghaji, Čcheng-tu a Hongkongu, Českou ekonomickou a kulturní kanceláří v Tchaj-peji a také s ambasádou v Pekingu. Díky tomu lze efektivně sdílet informace a vzájemně se podporovat. Jednotlivé úřady mají navázané politické i obchodní vazby ve svých regionech. CzechInvest je pro změnu schopen poskytnout klíčové informace pro potenciální investory a dotáhnout do zdárného konce projekty v České republice. Informace úzce sdílíme i s kancelářemi CzechTrade a CzechTourism.

Jací jsou podle vás Číňané v porovnání s Evropany?

Číňané mají silný pocit kolektivismu, který se projevuje i v běžném osobním životě, například v zanedbávání osobního prostoru a v přístupu k soukromí. Kromě toho považují stabilitu mezilidských a sociálních vztahů za důležitý faktor při zvažování obchodních vztahů. V oblasti obchodní etikety je rozdílů oproti Evropě celá řada.

Například?

Jedním ze základních pravidel v Číně je takzvaně neztratit tvář. Číňan vám nikdy neřekne, že něčemu nerozumí. Zároveň není zdvořilé něco přímo odmítnout či jednoduše říci ne. Z toho však může často vzniknout nedorozumění. Mluvit o rodině a vzhledu je pro Číňany mnohem typičtější než pro nás. Nebuďte proto zaskočení, když vám čínský obchodní partner bude lichotit, že například vypadáte fit.

Obecně je potřeba se obrnit dostatečnou dávkou trpělivosti a na čínský obchodní styl si zvyknout postupně. Nicméně oblast investic je v mnoha ohledech univerzální a v konečném důsledku hraje nejdůležitější roli ekonomický kalkul. V tomto ohledu jsou ekonomické projekty z Číny srovnatelné s jakoukoliv jinou zemí.

Čtvrtý největší investor v Česku

Jak je to s čínskými investicemi v Česku?

Jedná se o přirozený postupný proces a nejvíce je to cítit v automobilovém a elektronickém průmyslu. Čína je jedním z lídrů v rozvoji elektromobility a v oblasti baterií. Mnoho čínských firem dodává komponenty nebo baterie evropským automobilkám, které mají v Číně své výrobní závody, centrály však sídlí stále v Česku nebo okolních zemích. Aby byli Číňané poblíž originálních výrobců, zakládají své pobočky v Evropě. Kopíruje to jakýsi přirozený trend.

Jak se vyvíjí příliv čínských investic do Česka?

Od roku 2015 je vidět citelný nárůst. V loňském roce byla Čína dokonce čtvrtým největším investorem v České republice v rámci projektů, které pomohl zprostředkovat CzechInvest a které se zaměřují na výrobu, centra sdílených služeb či technologická centra. Hodnota přímých zahraničních investic evidovaných Českou národní bankou je ale podstatně vyšší, její čísla totiž zahrnují i oblast maloobchodu, nákupu nemovitostí a podobně. V Česku se hodně mluví o investicích firmy CITIC, ale je zde mnoho dalších investorů, kteří u nás rozvíjejí investiční činnost.

O jaké firmy a projekty se jedná?

Například investice firmy Espressif Systems do vývoje bezdrátových čipů v Brně, společnosti AAC Technologies do výroby optických čoček pro fotoaparáty mobilních telefonů v Úžicích u Prahy a investice A123 Systems, která v Ostravě-Hrabové otevřela závod na startovací lithium-iontové baterie do elektromobilů.

Čína – startupový hub

V Česku poslední roky zažíváme startupový boom. Jak je na tom Čína?

Čína je momentálně startupovým hubem v regionu. Jen v Šanghaji samotné sídlí podle oficiálních statistik přes tisíc start-upů. Vláda poskytuje zahraničním podnikatelům a start-upům speciální víza na zjednodušení procesu založení podniku. Start-upy mají navíc přístup k dalším zdrojům financování. V Šanghaji působí také více než pět tisíc andělských investorů, kteří disponují obrovským objemem rizikového kapitálu. V roce 2018 Šanghaj oznámila vznik fondů v hodnotě 4,6 miliardy dolarů na podporu financování start-upů v oblasti informačních technologií, biomedicíny, energetiky a automatizované výroby.

V souvislosti s rychlým ekonomickým rozvojem vznikla v Číně celá řada odvětví, ve kterých jsou Číňané na špici. Jedná se zejména o platební a softwarové systémy. Šanghaji a okolním regionům se díky obrovské výrobní základně přezdívá továrna světa, zatímco městu Šen-čen v provincii Kanton se říká čínské Silicon Valley.

Jak může CzechInvest pomoci s expanzí českých start-upů?

V letošním roce jsme prostřednictvím našeho programu CzechDemo podpořili několik českých technologických firem na startupové konferenci RISE Hong Kong, která se řadí mezi nejvýznamnější události této kategorie v regionu jihovýchodní Asie. Ohlas firem byl velmi pozitivní. Hongkong představuje optimální mezistupeň pro expanzi na pevninskou Čínu.

Je vůbec možné, aby české start-upy expandovaly do Číny? Měl byste pro ně nějaké tipy?

Rozhodně to není jednoduchý trh. Start-up by měl být připravený investovat čas i peníze do navázání správných kontaktů a vztahů s lokálními partnery. Jedním z klíčových bodů je také ochrana duševního vlastnictví. Firma by proto měla být opatrná, aby si vždy podržela část svého know-how u sebe. Určitě bych doporučil českým start-upům registrovat práva k duševnímu vlastnictví přímo v Číně, pouze tento typ registrace je totiž v Číně právně vymahatelný. Obezřetný je však potřeba být i u spolupráce s obchodním partnerem.

Existuje nějaký český start-up, který se dostal do Číny a daří se mu?

Jedním z příkladů může být firma Lipa Learning. Její zástupci založili v Šanghaji pobočku a najali lokální pracovní sílu. Sice se už nejedná o čistokrevný start-up, ale je to stále relativně mladá firma, která se snaží prosadit na čínském trhu s komplexním balíčkem aplikací pro výuku jazyků v předškolním věku.

Text: Jana Kohoutová

Foto: archiv CzechInvestu

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi TRADE NEWS 6 / 2019 na straně 42-43.

Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.