Velká Británie
Spojené království dalo oficiálně Evropské unii vale, brexitová nejistota ale trvá. Nabízíme tak nástin možných scénářů, rizik a východisek zaměřený na český byznys. Detaily zpovídaní nabídnou na akci poradenské společnosti Alter Eko a společnosti Antecom, která vydává magazín TRADE NEWS, 3. března.
Británie přijde kvůli brexitu o část výrobní kapacity, ale tato a další negativa se může vládě podařit utlumit, říká zakladatelka londýnské ADA Economics Raffaella Tenconi.
Británii nadále brzdí brexitová nejistota, což potvrzují některé makroindikátory. Společně s tím se v některých segmentech objevují signály jistého zlepšení. Co tak od UK letos čekáte?
Od britské ekonomiky lze nejspíš v prvním pololetí čekat mírné oživení růstu HDP. Přechodné období totiž znamená, že i když země už není členským státem Evropské unie, vše v podstatě zůstává až do konce roku beze změny. Čekáme, že v tomto období bude pokračovat přesun mnohých malých a středních společností mimo Spojené království. Je totiž jasné, že Londýn nehodlá usilovat o zachování zvýhodněného přístupu služeb na trh EU. Tento proces navíc může ve druhé polovině roku zrychlit. Británie má totiž možnost přechodné období prodloužit, musí to ale udělat do prvního července. A vzhledem k tónu, který dnes volí premiér Johnson, je podle nás tak třetinová šance, že k něčemu podobnému dojde. Klíčovou otázkou tak je, co se stane v roce 2021, kdy začne fungovat nový vztah s Evropskou unií.
V jednáních s EU Británie tahá za kratší konec, což vyplývá ze síly obou stran. Na druhou stranu pobrexitový Londýn jistě má a bude mít na globální scéně i své trumfy. O co jde?
Británie má svoji měnu a jde o první zemi, která opustila EU. Unie tak bude muset nadále řešit otázku, zda ji některý další z členů nebude následovat; alespoň do příští globální recese (a možná, že ani ta to nevyřeší). To je nejistota, v porovnání s níž je a bude libra pověstným pevným bodem. Zároveň jde z pohledu globálního byznysu a jeho rozhodování, zda zůstane v Británii, o mnohem pádnější argument, než je hrozba případných tarifů. K tomu je pak třeba přičíst anglické právo, které je konkurenční výhodou a také svým způsobem obchodním artiklem. Na tom brexit nic nezmění: v Evropě zvítězilo kontinentální právo, globálně se ale může stát to anglické čím dál tím zajímavějším aktivem. A do třetice: už dnes má Británie solidní vědomostní infrastrukturu. Pokud premiér Johnson splní alespoň do určité míry své sliby, bude se nadále rozvíjet, a země tak na tom v této oblasti bude lépe než většina Evropy.
Jak výrazně a konkrétně tedy brexit poznamená britskou ekonomiku, a to jak krátkodobě, tedy zejména v oblasti utlumeného růstu, tak v dlouhém horizontu na úrovni struktury ekonomiky?
Od roku 2021 se nějaké obchodní bariéry objeví, to je jasné. Jejich dopad nicméně bude nejspíš možné do značné míry eliminovat prostřednictvím měny. Británie také určitě přijde o část výrobní kapacity, protože některým firmám prostě v důsledku (zřejmě nevyhnutelné) ztráty přístupu na evropský trh nebude dávat smysl v Británii zůstat. Tato ztráta ale nemusí být tak velká a může se časem zacelit. Vše záleží na tom, jak bude vláda naplňovat své strategické cíle zejména v oblasti infrastruktury, a na tom, zda země zůstane otevřená a přívětivá vůči světu. Mnohé v tomto smyslu naplní už březnový rozpočet.
Jak se nám bude se Spojeným královstvím obchodovat, bude odvislé od přijaté nebo nepřijaté dohody a termínu, kdy se tak stane, říká hlavní ekonom a šéf strategického výzkumu Komerční banky Jan Vejmělek a vyzývá připravit se na všechny varianty.
Jaká jsou hlavní rizika přechodného období, během něhož Brusel a Londýn dohadují budoucí modus operandi, z pohledu české ekonomiky a byznysu?
Přechodné období by pro českou ekonomiku a byznys nemělo představovat žádné významnější obtíže. Nejistotu představuje fakt, zda a v jaké podobě se podaří sjednat obchodní dohodu, která bude upravovat vztahy po jeho skončení. Ta by měla být uzavřena do konce letošního roku. Připomeňme ale, že obdobná smlouva mezi EU a Kanadou byla vypracována za čtyři roky. Za takto krátké období tedy hrozí, že dohoda bude špatná, popřípadě že na počátku roku 2021 vystoupí UK z EU bez dohody. Tomuto scénáři přisuzujeme 15procentní pravděpodobnost. Přechodné období by Velká Británie podle přístupové smlouvy mohla prodloužit až o dva roky, Boris Johnson to ale v tuto chvíli razantně odmítá. Kdyby Británie vypadla z EU bez dohody, musely by se obchodní vztahy s ostatními zeměmi prakticky přes noc začít řídit pravidly Světové obchodní organizace. Pokud se dohodu podaří uzavřít a bude podobná té s Kanadou, měla by umožňovat volný pohyb zboží bez cel a kvót. Dopady na českou ekonomiku by v takovém případě měly být minimální.
Jak významné je pro české exportéry/ importéry či obecněji firmy kurzové riziko? Co od vývoje kurzu koruny k britské libře a euru letos čekáte a proč?
Rozhodně se nejedná o zanedbatelné riziko. Velká Británie je pro Česko významným obchodním partnerem. Úleva z toho, že k brexitu došlo a že jsme se dostali do přechodného období, by se podle našich odhadů měla na britské libře odrazit mírně pozitivně. Ve druhé polovině roku se ale obáváme opětovně se zvyšující nejistoty v souvislosti s tím, jak bude vypadat finální dohoda. U kurzu libry vůči koruně tak lze očekávat zvýšenou volatilitu, vyšší, než na kterou jsme zvyklí u kurzu koruny vůči euru či dolaru.
Vzhledem k atraktivnímu úrokovému diferenciálu očekáváme v první polovině roku spíše udržení silnější hodnoty tuzemské měny vůči euru v blízkosti hladiny 25,0 CZK/EUR.
Pro druhou polovinu roku se v souvislosti se zhoršením vnějšího prostředí, zejména ve Spojených státech, obáváme zhoršení nálady na finančních trzích a oslabení koruny k 25,70 CZK/EUR. V relaci k britské libře by se kurz koruny měl přehoupnout přes hladinu 30 CZK/GBP.
Jak se na kurzové riziko připravit?
Kvůli vysoké volatilitě a nejistotě kurzu libry je namístě, aby každý exportér či importér zvážil zajištění. A to ať prostřednictvím jednoduchých forwardových operací, tak i opčních strategií. Vzhledem k výraznému přebytku vzájemného zahraničního obchodu s Velkou Británií, a tedy velkému převisu exportů nad importy se minimalizuje možnost přirozeného zajištění. Pouze málo exportérů do UK tam vydělané libry utratí za dovozy zpět do ČR.
Nenechte se ukolébat! Ani s dohodou nebudou vztahy s Británií stejné, jaké byly, varuje brexitový koordinátor Svazu průmyslu a dopravy ČR Pavel Fára.
Jak pravděpodobné je, že nakonec dojde k odchodu Británie z EU bez dohody, tedy že se Londýn a Brusel během probíhajícího přechodného období nebudou schopny nebo ochotny dohodnout?
Na vyjednání a ratifikaci smlouvy o uspořádání vztahů po brexitu zbývá deset měsíců (v době vydání TRADE NEWS, pozn. editora). Že se to nepovede a dojde na takzvaný tvrdý brexit, se může stát. Obě strany i členské státy už udělaly řadu opatření k omezení možných dopadů. Co se obchodních vztahů týče, ty musí řešit Evropská unie jako celek a na vyjednání takto komplexní dohody má skutečně málo času. Čekám tak, že se letos nejspíš jen vyřeší hlavní otázky a některé kapitoly zůstanou na další rok. Požadavky Británie prakticky vylučují jiné uspořádání než klasickou obchodní dohodu. Osobně věřím, že obava z tvrdého brexitu je tak velká, že bude politiky z obou stran motivovat k dohodě. Nicméně těžko předvídat.
Británie patří mezi naše největší obchodní partnery, i proto se o dopadech tvrdého brexitu na českou ekonomiku a nejexponovanější sektory už léta spekuluje. Co (ne)lze reálně čekat?
Zhruba 85 procent našeho exportu směřuje do EU a z toho asi 5 procent tvoří vývoz do Británie, která tak uzavírá pětici našich nejdůležitějších exportních trhů. Neřízený brexit by znamenal narušení obchodu a nárůst nákladů vlivem celních (případně i netarifních) bariér pro významnou část firem. Něco podobného by přitom pocítil zejména automobilový průmysl a jeho dodavatelé, výrobci zdravotnické techniky, letecký a kosmický průmysl, některé segmenty strojírenství a elektrotechniky, ale i část maloobchodu závislého na rychlém toku zboží oběma směry. Aktuálně vliv britského odcházení z EU není velký, přechodné období vše dočasně uklidnilo. Navíc ti, kteří se na brexit rozhodli přichystat, už mají zřejmě všechno za sebou.
Každá firma a každý obchod je specifický. Přesto se pokusme nabídnout obecné zamyšlení nad tím, jak se připravit. Má tedy vzhledem k nejistotě, jak všechno dopadne, smysl strategie „wait and see“?
Pokud má firma na UK navázaný jen zlomek obratu, asi se jí velká opatření nevyplatí. Když je ale její expozice v Británii významná, je třeba konat. Kdo to myslí s byznysem vážně, ten se podle našich informací na nejhorší už připravil. Firmy investovaly do hledání záložních trhů, hledaly možné alternativní dodavatele, případně vytvářely zásoby. V některých případech bylo také třeba změnit certifikační autority a přesunout testování a schvalování mimo Británii, na území EU. Jsou to kombinace různých obchodních, technických a právních kroků. Důležité je nenechat se ukolébat – i s případnou dohodou to totiž v roce 2021 nebude stejné, jako to bylo v minulosti. Členství v EU žádná dohoda replikovat neumí.
Text: R. Chlupatý a J. Jenšíková
Foto: archivy dotázaných a Shutterstock
Určitě jste si všimli, že u nás ani za čtení celých článků nic neúčtujeme a že vás neobtěžujeme vyskakovacími okny personalizované reklamy.
Velmi bychom ocenili, kdybyste nás na oplátku podpořili peněžitým darem na tento účet:
2021853028/5500
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výše částky je na vás, budeme si vážit všech darovaných plateb.
Děkujeme 😊
Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.