Pandemie covidu-19 působí jako urychlovač nastartovaných revolučních trendů. V jejich důsledku budou výrobní řetězce zítřka kratší a role Číny ve světové ekonomice (i proto) jiná. O podrobnostech hovořil v rámci listopadového ekonomického fóra „Kostelec“ zakladatel pořadatelské konzultační společnosti Alter Eko Roman Chlupatý s generálním ředitelem Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Janem Procházkou.
Amerika zůstane důležitým trhem
Novým prezidentem USA se podle všeho (pozn. editora: rozhovor šel do tisku 8. prosince) stane Joe Biden. Končí tak velmi turbulentní vláda Donalda Trumpa, který v mnoha ohledech boural zažité pořádky a normy na globální scéně. To se týkalo i obchodu, nebo obecněji přeshraničních toků, na nichž je Česko do značné míry závislé. Co i proto změna v Bílém domě znamená?
Zřejmě dojde k pohybu v daňové oblasti, kde čekám nějaká zvýšení. Zároveň si myslím, že dojde k oslabení pobídek, i když to asi nebude až tak silné. Přece jen teď zažíváme velmi specifické časy, mám na mysli pandemii covidu-19, a nikdo se tak nejspíš nebude hrnout do zvyšování daní a podobných kroků, jen aby naplnil státní rozpočet. Co se pak zmíněných globálních pořádků týče, podle mě dojde k jistému uklidnění a sladění, čímž nemám na mysli jenom přistoupení Ameriky k pařížské dohodě, ale vůbec narovnání vztahů v NATO a obecněji se spojenci. Všichni asi očekáváme, že se vztahy s Evropskou unií, Kanadou, ale také s Čínou s příchodem nového prezidenta zklidní.
Co se obchodních bariér všeho druhu týče, to, co dělal Donald Trump, nebylo ničím novým. Trump to jen dělal svým dryáčnickým stylem a k tomu „přitopil pod kotlem“. Dojde i v tomto ke změně? Bude napříště globální obchodní režim předvídatelnější, stabilnější, a tím pro české exportéry a importéry lepší?
Možná pan Trump předvídal, že bude mít jen jeden mandát. A proto chtěl všechno stihnout hned. A stihl toho tedy neuvěřitelné množství. Minimálně v tom smyslu, kolik lidí naštval… Na druhou stranu je určitě třeba reflektovat i to, že od něj přišel nějaký impulz, a věci se tak daly do pohybu. To je dobře. Napříště by to jen nemuselo být tak divoké. Mimo jiné proto, že pro české exportéry je Amerika důležitým trhem, což ostatně ilustrují i naše aktivity: i když se to moc neví, EGAP tam v poslední době pomáhal s vývozem například gumárenským firmám nebo vodním turbinářům.
Změnilo se, jak EGAP vnímal rizikovost USA v době vlády Donalda Trumpa?
OECD zařazuje země do určitých kategorií. Nejde tedy o jejich rating, ale o systém, který bere v potaz, zda jde o demokracii, částečnou demokracii nebo diktaturu a podobně. Spojené státy jsou, pochopitelně, zařazeny do první kategorie, což znamená, že vývoz podporovat moc nemůžeme, respektive nemohou se pojišťovat takzvané kraťasy, tedy obchody do dvou let. Nebylo tak úplně jednoduché s exportem do USA pomáhat, ale určitě jsme během vlády prezidenta Trumpa sledovali zvýšený zájem o něco podobného. Ne snad proto, že by někdo českým exportérům nějak extra komplikoval život, ale prostě proto, že se během posledního roku, roku a půl objevily signály zpomalení světa, možná i recese. A to je také důvod, proč se zvýšil zájem o Evropu; exportéři si u nás aktuálně primárně pojišťují své obchody v rámci EU.
Pojišťujeme daleko víc byznysu v rámci EU
Předpokládám, že je pod tím podepsán covid-19, respektive boj s ním.
Je to strašně netypické, 51 procent našich běžných produktů, jako je pojištění faktur, dnes kryje obchody v Evropě. Lidé si začínají možná rizika související s pandemií trošku víc uvědomovat a sledovat je. Začínají si pojišťovat i ty věci, o kterých by člověk za normálních okolností řekl, že nejsou úplně nutné. Nicméně platí, že „škody nezjistí, kdo se pojistí“, a proto sledujeme nárůst i v případě opravdu bezpečných zemí.
Jedním z rizikových faktorů, které budou nadále hýbat globálním obchodem – a covid-19 v tomto zafungoval jako pomyslný katalyzátor –, je americko-čínské soupeření, ne-li přímo válka, o příští podobu světa. Ta, na tom se shodneme, bude pokračovat i po nástupu Joe Bidena do prezidentského úřadu, i když nejspíš dojde k jisté kultivaci vztahů. Co konkrétně to znamená?
Globální řetězce se nejspíš trochu změní, obrovské vzdálenosti se ukázaly jako problém, což covid-19 jen připomněl. Nejde přitom jen o náklady, ale také o schopnost dodávky nějak zařídit a uřídit. Všichni tak teď hledají jednodušší a bližší odbytiště, přemýšlejí o tom, jak podpořit domácí byznys a tak dále. Čína se i proto podle mě bude muset napříště zase o něco víc otevřít a zároveň ukázat vlídnější tvář; alespoň já čekám, že do toho příště nepůjde po hlavě.
Repatriace výroby do Evropy na straně jedné a zklidnění globální scény – její větší stabilita – na té druhé by měly nahrát mimo jiné i českým firmám.
Určitě, berme současnou situaci jako příležitost. Ne všechno musí být vyrobeno v Číně, celkový řád se touto premisou začíná řídit, postupně se mění a já věřím, že toho čeští exportéři dokážou využít. Vždycky jsme byli flexibilní, byli jsme schopní se přeorientovat tam, kde byl byznys. A podle mě to platí i dnes. Naše firmy to zvládají.
Využívají tak příležitosti dané probíhajícím historickým zlomem, jehož jedním střípkem je geopolitika či mocenský rebalanc. Negativem je pochopitelně riziko, jehož samotná definice se v mnohém mění. To platilo před pandemií a v jejím důsledku to platí dvojnásob. Nakolik s dnešní specifickou, turbulentní dobou může pomoct EGAP, respektive co pro ni nabízí?
Naším novým produktem, čímž reflektujeme celoevropský a vlastně celosvětový trend, je pomoc na domácím trhu. Konkrétně jde o program COVID+, který pomáhá firmám nad 250 zaměstnanců. Nejčastěji tím, že jim dotváří pracovní kapitál. Pokud mají úvěr od banky a ta si není stoprocentně jistá tím, zda jim poskytnout nějakou další bankovní facilitu, pojistí se z 80 procent u českého státu, zaplatí za to za první rok 44 bazických bodů, čili relativně nízký poplatek, a technicky by za to danému klientovi neměla nic přeúčtovávat. To je současnost a blízká budoucnost. Myslím, že v tom budeme pokračovat a minimálně do poloviny příštího roku bude COVID+ fungovat.
Do poloviny příštího roku budeme pokračovat s programem COVID+. Prostředků je dostatek.
Hrozí, že se vyčerpá? Jinými slovy, měli by si zájemci pospíšit?
Tento program se hned tak nevyčerpá. V březnu se vystřelilo bazukou, na COVID+ se vyčlenilo 142 miliard korun. Já si nemyslím, že je to špatně. Vždyť to samé udělali i Němci, Italové nebo Francouzi. Nikdo dnes nemá načerpáno 80 až 90 procent, všichni se pohybují někde mezi 25 a maximálně 30 procenty. My jsme dnes na dvanácti miliardách. Stručně, nemyslím si, že by se velké exportní firmy měly bát, že by na ně nedošlo.
Zdroj: Alter Eko