Miklós Boros: Česko-maďarské vzájemné vztahy jsou velmi intenzivníPo odeznění pandemie máme dobrý základ pro rychlý růst

Miklós Boros se považuje za bytostného Středoevropana: v diplomatických službách v tomto regionu pracuje celý život. „Společná historická a kulturní minulost jsou tím nejlepším základem pro rozvoj vztahů v rámci střední Evropy,“ poznamenává a dodává, že zejména v rámci zemí V4 tendence společného zastupování zájmů v posledních letech sílí. „Česko je podle mnoha ukazatelů skvělá země pro život i podnikání, takže je pro mě velkou ctí pracovat na rozvoji česko-maďarských vztahů právě tady.“ Už tři roky u nás působí na pozici velvyslance Maďarské republiky.

Read in English

Jak byste hodnotil současné vztahy mezi našimi zeměmi?

Naše vzájemné vztahy byly vždycky dobré. A pro jejich zlepšování, ať už na poli hospodářském, kulturním nebo společenském, děláme maximum. Uskutečnila se řada oficiálních a pracovních setkání v rámci V4 na úrovni prezidentů, předsedů vlád i předsedů parlamentů, nemluvě o setkání ministrů či expertů s cílem tyto vztahy posílit.

Z ekonomického pohledu – v roce 2019 dosáhla vzájemná obchodní výměna mezi našimi zeměmi rekordního objemu ve výši skoro 10 miliard eur. Sice ještě nemáme k dispozici konečné výsledky za rok 2020, tento objem však z důvodů spojených s pandemií zřejmě nepřekonáme. Podařilo se zrealizovat mnoho vzájemně výhodných investic. A zmínil bych ještě jeden významný prvek, a sice oblibu Maďarska u českých turistů: v roce 2019 strávili v naší zemi nejvíce nocí právě čeští turisté a v celkovém počtu tvořili třetí největší skupinu návštěvníků. Věřím, že po skončení pandemie začnou Češi do Maďarska jezdit jako dříve. Země na ně každopádně čeká s otevřenou náručí.

Podpora turistického ruchu je jednou z priorit

Jak moc zasáhl maďarskou ekonomiku výpadek zahraničních turistů? Jak to maďarská vláda řeší a jak pomáhá hoteliérům, lázeňským a restauračním zařízením?

Ještě loni touto dobou se zdálo, že rok 2020 bude nejlepším rokem v historii maďarského turismu, což trvalo až do poloviny března, kdy se covid-19 objevil také v naší zemi. Vláda ve spolupráci s Maďarskou agenturou pro cestovní ruch přijala opatření na snížení daňové zátěže a podporu rozvoje, čímž pomohla podnikatelským subjektům v zasažených odvětvích toto obtížné období překonat.

Můžete jmenovat některá konkrétní opatření?

Například Maďarská agentura pro cestovní ruch poskytne podnikům, které se dostaly do nesnází, podporu ve výši 85 miliard forintů (6,3 miliardy korun) na výstavbu a rekonstrukci hotelů s více než 100 pokoji na maďarském venkově. Díky tomu vznikne 35 nových hotelů a 1500 nových a 4200 zrekonstruovaných pokojů. Vládní příspěvky na mzdy ve výši 50 %, zavedené v listopadu loňského roku, byly rozšířeny na sektor ubytování a rovněž na společnosti zabývající se organizováním cest a zájezdů. V průběhu druhé vlny pandemie takto vláda chrání prostřednictvím příspěvků na mzdy 140 tisíc pracovních míst. Další významnou úlevou pro gastro je, že restaurace, kavárny či fitness centra provozovaná v nemovitostech ve vlastnictví státu či obcí jsou v období od 1. února do 31. května 2021 osvobozena od placení nájemného. Tolik pro příklad, jinak mohou tato odvětví čerpat z mnoha dalších forem podpory.

V krizi posilujeme konkurenceschopnost

A jaká je celková situace ohledně covidu a dopadů na ekonomiku v Maďarsku? Která další odvětví jsou zasažena nejvíc a jaká opatření maďarská vláda podniká na jejich podporu?

V roce 2020 došlo k poklesu produkce ve všech hlavních segmentech ekonomiky a HDP klesl o 5,2%, což je v rámci EU stále jeden z relativně lepších výsledků.

Krizové řízení je hodně o managementu změn a také o posílení konkurenceschopnosti. Řešení krize vyžadovalo rozhodné a koordinované kroky v oblasti fiskální a měnové politiky a právě politiky konkurenceschopnosti. Bylo nutné přijmout taková opatření, která by mohla být vhodným impulzem k nastartování ekonomiky již v letošním roce. Mezi klíčové výzvy roku 2020 patřila ochrana rodin, zachování pracovních míst, cílené snižování daní a zrychlení investičních programů, přičemž se zároveň snažíme v rámci rozvoje infrastruktury klást důraz na megatrendy 21. století, jako je digitalizace či zelená ekonomika. Věřím, že po odeznění pandemie bude celá střední Evropa rychleji dohánět hospodářskou úroveň EU.

Investice za 4 miliardy eur a 13 tisíc nových pracovních míst

Přibližte prosím našim čtenářům, v čem spočívají zmíněné investiční programy.

Navzdory pandemii přispěla Maďarská národní investiční agentura HIPA v roce 2020 k realizaci 907 projektů, v důsledku čehož budou v zemi realizovány investice v hodnotě přes 4 miliardy eur a vznikne téměř 13 tisíc nových pracovních míst. Obzvlášť mě těší, že zde mohu zmínit, že společnost SK Innovation v Maďarsku postaví svůj nový závod na výrobu akumulátorů za téměř 2 miliardy eur. Bude se jednat o největší investici na zelené louce v historii maďarského hospodářství. Nezapomínejme přitom ani na maďarské investice v Česku. V roce 2020 maďarská skupina MVM převzala českou pobočku Innogy a jiná maďarská společnost získala většinový podíl v leteckém závodě Aero Vodochody.

Jak se covidová situace dotýká malých a středních firem v Maďarsku?

Maďarské malé a střední podniky mají k dispozici několik forem podpory. Nedávno byl schválen nový program speciálně na pomoc tomuto sektoru, který umožní využití rychlé bezúročné půjčky ve výši 10 milionů forintů (750 tisíc korun). Tato půjčka je součástí akčního plánu na znovuotevření ekonomiky a pomáhá nejzranitelnějším MSP, zatímco program s úvěrovým rámcem 100 miliard forintů (7,5 miliardy korun) nabízí odklad splátek až o tři roky.

Existuje nebo je plánována aktivní spolupráce mezi oběma zeměmi, ať už přímo obchodní nebo v rámci výměny zkušeností na úrovni konkrétních regionů, ekonomických odvětví nebo právě třeba malých a středních firem?

Mohu s potěšením konstatovat, že hospodářská spolupráce je mimořádně aktivní téměř ve všech segmentech. Maďarské společnosti jsou na českém trhu velmi aktivní a naše vystavovatele můžeme potkat téměř na všech veletrzích v Česku. Jedním z nejlepších příkladů je činnost obnovené Česko-maďarské obchodní komory. Ta společně s Velvyslanectvím Maďarska v Praze uspořádala v poslední době řadu velmi úspěšných akcí, a jakmile to situace dovolí, budou přibývat další programy. Samozřejmě bych zde rád zmínil také setkání partnerských měst organizovaná ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Budapešti. Za účelem podpory ještě intenzivnějších česko-maďarských obchodních vztahů otevřela v říjnu 2019 maďarská proexportní agentura CED samostatnou kancelář v Brně.

Text: Jana Jenšíková a Daniel Libertin

Foto: archiv M. Borose