Vnitřní trh je prostorem prosperity a svobody. Téměř 450 milionům Evropanů poskytuje přístup ke zboží, službám, pracovním místům, obchodním příležitostem a kulturnímu bohatství všech členských států EU. České firmy v něm mohou působit za téměř stejných podmínek jako na našem území. Vnitřní trh a agenda s ním spojená nabývá na důležitosti i s ohledem na rychle se blížící české předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku 2022.
Pro naši zemi je vnitřní trh a odstraňování překážek na něm jednou z klíčových priorit, a nadcházející předsednictví v Radě EU je proto ideální příležitostí, jak tuto prioritu v EU intenzivně prosazovat. K tomu poslouží i několik neformálních jednání a konferencí k tématu vnitřního trhu, které bude české předsednictví hostit v Praze, z nichž nejvýznamnější bude červencové neformální jednání ministrů evropské sedmadvacítky odpovědných za vnitřní trh a průmysl nebo prosincová konference připomínající 30. výročí jeho vytvoření.
Uplynulé dva roky komplikací spojených s koronavirovou pandemií měly dopad také na fungování vnitřního trhu. Nekoordinovaná a narychlo přijímaná opatření na úrovni národních států zapříčinila v rané fázi pandemie v roce 2020 uzavírání hranic členských států EU, omezení toku mezinárodní dopravy, tím pádem i omezování poskytování služeb a pohybu pracovníků. Byť se v roce 2021 situace i díky aktivitám Evropské komise (EK) výrazně zlepšila a stabilizovala, lze najít několik příkladů, kdy byl vnitřní trh významně narušen.
Například v únoru 2021 zavedlo Německo v důsledku obav ze šíření covidu v ČR hraniční kontroly, i když byly v rozporu s doporučením EK. To vedlo ke vzniku dlouhých kolon na německo-českých hranicích, což mělo negativní dopad nejen na přeshraniční pracovníky a služby, ale i na přepravu zboží a včasné zajištění dodávek. Kontroly Německo zcela zrušilo až ve druhé polovině dubna 2021.
Pokračující nejistota na globálních trzích přinesla nové problémy a projevila se mimo jiné nedostatkem některých klíčových surovin a komodit. Na těchto příkladech je zřejmé, že do budoucna je nezbytné posílit připravenost vnitřního trhu na podobné krize. Vyžádá si to nejen zlepšení krizového managementu evropských orgánů, ale i lepší spolupráci, komunikaci a koordinaci jednotlivých opatření mezi členskými státy a Komisí. Právě proto EK připravuje nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu (SMEI). Od tohoto nástroje si spolu s Komisí slibujeme efektivnější sdílení informací, koordinaci a solidaritu v případě, že členské státy přijmou krizová opatření. V jeho rámci by měl být vytvořen postup pro řešení kritického nedostatku produktů v EU a pro posílení spolupráce při zadávání veřejných zakázek.
Návrh nástroje SMEI by měla EK zveřejnit v průběhu druhého čtvrtletí tohoto roku a jeho projednávání bude probíhat s největší pravděpodobností během českého předsednictví v Radě EU. Nicméně Česká republika už nyní upozorňuje na to, že SMEI by neměl být zaměřen pouze na krátkodobější iniciativy a ty spojené s koronavirovou pandemií, ale měl by se zaměřit i na dlouhodobé iniciativy a otázky krizového režimu, zejména ve vztahu k sektoru služeb.
Česká republika v květnu loňského roku uvítala zveřejnění aktualizované průmyslové strategie EK. Ta obsahuje návrhy, které mohou být projednávány během českého předsednictví nebo budou pro vnitřní trh zásadní ve střednědobém horizontu.
Mezi návrhy, jež směřují k docílení dobře fungujícího vnitřního trhu, patří iniciativa EK týkající se standardizace podnikových služeb, kterou ČR jako zastánce hlubší integrace sektoru služeb na vnitřním trhu velmi bedlivě sleduje. Konkrétním cílem iniciativy je zejména snížení překážek přeshraničního poskytování služeb, podpora zelené a digitální tranzice, zvýšení důvěry spotřebitelů, zajištění rovných podmínek pro domácí a zahraniční dodavatele nebo co nejužší propojování sektoru služeb a výroby s cílem zvýšit konkurenceschopnost a odolnost evropského průmyslu. Legislativní návrh EK v této oblasti však nelze očekávat dříve než ve druhé polovině roku 2023.
Za velmi kladnou iniciativu vycházející z aktualizované průmyslové strategie lze považovat i záměr EK, který se týká správné implementace unijních směrnic o vysílání pracovníků a zajištění toho, aby byla národní pravidla co nejméně zatěžující pro vysílající podniky. V této souvislosti může být užitečná i snaha o vytvoření společného elektronického formuláře pro ohlášení vysílání pracovníků, jenž by výrazně zjednodušil komunikaci podnikatelů s úřady členských států. Stejně tak ČR podporuje digitalizaci ohlašování vyslání v oblasti dopravy, kde je tato iniciativa nanejvýš žádoucí.
Již v březnu 2020 vydala Evropská komise Dlouhodobý akční plán pro lepší provádění a prosazování pravidel jednotného trhu (Dlouhodobý akční plán) spolu s Identifikací a odstraňováním překážek na jednotném trhu. Na základě tohoto akčního plánu byla založena pracovní skupina EK pro prosazování pravidel vnitřního trhu (SMET). Je složená jak ze zástupců EK, tak zástupců členských států EU a od začátku roku 2021 se velmi intenzivně a v konkrétní rovině zasazuje o odstraňování překážek na vnitřním trhu.
ČR je velmi aktivní v plnění tohoto cíle, což je patrné například při odstraňování přeshraničních omezení v oblasti regulovaných profesí. Zde se nám podařilo v roce 2021 odstranit předběžnou kontrolu u 22 ze 78 regulovaných profesí. I v roce 2022 jsme připraveni intenzivně spolupracovat s Komisí a ostatními členskými státy a stakeholdery na identifikaci a odstraňování překážek vnitřního trhu, a to především u pilotních projektů se zaměřením na sektor služeb, odstraňování administrativních překážek ve vysílání pracovníků nebo v oblasti zelené a digitální tranzice.
Další podstatnou aktivitou, která dokládá důležitost vnitřního trhu pro naši republiku, je vypracování strategického materiálu Priority ČR v agendě vnitřního trhu EU 2021–2025 Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s Úřadem vlády a ostatními zainteresovanými resorty. Cílem schváleného materiálu je představit základní směřování české politiky v oblasti vnitřního trhu EU ve střednědobém výhledu včetně nastavení konkrétních priorit a z nich vyplývajících úkolů takovým způsobem, aby v konečném důsledku co nejvíce přispělo ke zlepšení podnikatelského prostředí v ČR a EU.
Naší dlouhodobou prioritou je ve spolupráci s podobně smýšlejícími státy EU dokončit vnitřní trh v sektoru služeb, který byl velmi výrazně zasažen koronavirovou pandemií, a zamezit nárůstu protekcionismu na vnitřním trhu EU. ČR je pevně ukotvena v neformální skupině like-minded, která sdružuje členské státy s podobně liberálním přístupem k této agendě. Mezi ně patří například Dánsko, Nizozemsko, Irsko, Lucembursko, Finsko, Švédsko, Slovensko, Slovinsko nebo Portugalsko.
Text: Telis Aliapulios
Určitě jste si všimli, že u nás ani za čtení celých článků nic neúčtujeme a že vás neobtěžujeme vyskakovacími okny personalizované reklamy.
Velmi bychom ocenili, kdybyste nás na oplátku podpořili peněžitým darem na tento účet:
2021853028/5500
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výše částky je na vás, budeme si vážit všech darovaných plateb.
Děkujeme 😊
Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.