Již přes 30 let se ve spojení s regionální politikou, rozvojem inovací a mezinárodní spoluprací objevuje pojem Interreg. Přesto je u nás povědomí o těchto programech stále malé a Češi se svou mírou využívání projektových grantů řadí až na chvost EU. Pojďme to společně změnit!
Ať už se procházíte po šumavských pláních, chodíte skalním městem u Adršpachu nebo ochutnáváte víno na jižní Moravě, dříve či později narazíte na logo programů Interreg. Není tomu náhodou. Programy přeshraniční spolupráce Interreg přispívají k rozvoji českého příhraničí již od roku 1994, kdy byla první spolupráce zahájena se sousedním Bavorskem a Saskem pod hlavičkou PHARE. Postupně se tato platforma rozšířila o programy se všemi okolními státy a po ní následovaly programy nadnárodní a meziregionální spolupráce Interreg. V současnosti je Česká republika zapojena do devíti programů Interreg, jejichž národním koordinátorem je Ministerstvo pro místní rozvoj.
České státní instituce, kraje, municipality, vědecko-výzkumné organizace, firmy, ale i zástupci neziskového sektoru mají prostřednictvím programů Interreg možnost spolupracovat s partnery z okolních států a u programů meziregionální spolupráce s partnery napříč celou Evropskou unií. A pole je opravdu široké, zahrnuje oblasti adaptace na změny klimatu, oběhové hospodářství, podporu inovací a jejich aplikace, podporu malých a středních podniků, komercializaci výsledků výzkumu a vývoje, rozvoj a uplatnění chytrých řešení ve veřejném sektoru, smart cities, vzdělávání, alternativní druhy dopravy, dopravní dostupnost, spolupráci integrovaných záchranných složek, ochranu kulturního a přírodního dědictví a mnoho dalších.
V rámci českého předsednictví Radě Evropské unie v roce 2022 vznikla ve spolupráci s programem ESPON (mimo jiné také programem z rodiny Interreg) studie s názvem Podnikatelsky orientovaná veřejná správa.
Klíčem k rozvoji inovativního prostředí nemusí být vždy existence fyzické infrastruktury zaměřené na výzkum a vývoj. Jako stejně významné se ukazuje nastavení dlouhodobé spolupráce se zahraničními partnery, kteří jsou schopni poskytnout své know-how. Interreg umožňuje, aby se onou inovační spojnicí mezi regiony staly i jednotlivé firmy, univerzity nebo zájmová sdružení, které mohou při účasti v projektech těžit z větší administrativní flexibility, než jakou mají instituce státní správy.
Z hlediska budoucích vyhlídek Česka je alarmující, že české subjekty již dlouhodobě vykazují nižší míru zapojení do celoevropských iniciativ a programů – kromě rodiny Interreg je to například Horizon Europe – než jejich západní, ale mnohdy i východní partneři. Zároveň zde panuje časté přesvědčení, že tzv. měkké projekty, které nefinancují investice do infrastruktury, nejsou dostatečně atraktivní a nemají přínos pro rozvoj obce, města nebo kraje. Již nyní je vidět, že se jedná o krátkozraký přístup, protože jedním z klíčových prvků pro další rozvoj jsou znalosti a ochota tyto znalosti dále rozvíjet a vyhledávat. Veřejná sféra si nemůže dovolit, aby vymýšlela již vymyšlené. Naopak by měla využít své kapacity pro nalezení řešení, které již existuje, případně se spojit s partnery, kteří mají stejný problém, a najít společná řešení.
Právě toto umožňují programy meziregionální a nadnárodní spolupráce Interreg Europe, Interreg Danube a Interreg Central Europe, které podporují mezinárodní projekty zaměřené na výměnu zkušeností, identifikaci dobré praxe a jejich přenos do politik zapojených partnerů. Příkladem může být projekt HOCARE, kde partneři napříč Evropou identifikují řešení pro zvýšení dostupnosti domácí zdravotní péče, přičemž výsledný model bude dostupný všem.
Program Interreg Europe je unikátní tím, že kromě financování projektů nabízí i služby tzv. platformy (Policy Learning Platform), která zajišťuje, že všechny dobré praxe, znalosti a inspirativní řešení z projektů Interreg Europe se zpracovávají a šíří dále. Tým expertů je vždy připraven pomoci najít ideální řešení pro identifikovaný problém.
O jaké služby je tedy možné žádat? V první řadě jde o podporu expertů prostřednictvím tzv. „peer review“, které se může uskutečnit online nebo na místě partnera. Jde o dvoudenní setkání, kdy na základě požadavku partnera platforma identifikuje zahraniční experty a praktiky, kteří mají zkušenosti s řešenou problematikou, aby následně poskytli zpětnou vazbu a doporučení, jak identifikovaný problém řešit. Jednodušší alternativou je „matchmaking session“ spočívající ve dvouhodinové online diskuzi se zahraničními experty. Případně se základními dotazy je možné oslovit platformu e-mailem a touto cestou získat odkazy na legislativu, dobré praxe a zkušenosti ze zahraničí. Všechny tyto služby jsou bezplatné včetně peer review, kde platforma kryje z prostředků EU i organizační a logistické náklady.
Ideálně fungují služby platformy v kombinaci, kdy se lze od prvního obecnějšího dotazu propracovat až k přesně zacílenému, hloubkovému peer review. Tuto cestu nyní prochází Ministerstvo průmyslu a obchodu, které v rámci meziresortní implementace národní Koncepce Smart Cities hledá způsoby, jak co nejefektivněji testovat a zavádět do života českých měst a obcí inovativní smart city řešení. Platforma pomohla navázat ministerstvu průmyslu kontakt s mezinárodními experty z Finska a Nizozemska. Započatá jednání vyvrcholí na konci dubna 2023 misí do Helsinek, kde se širší česká delegace zúčastní konzultací s autory metody agilního pilotování a navštíví společně místa, kde se smart city řešení ověřují v praxi. Mise se za českou stranu vedle MPO zúčastní také zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, agentur CzechInvest a CzechTrade, města Prahy, Brna a pražské městské inovační společnosti Operátor ICT.
Spolupráce partnerů zapojených do programů Interreg často nekončí završením projektu, ale pokračuje dál v rámci jiných platforem, kde české subjekty získávají nejenom významné kontakty, ale i zkušenosti, které je posouvají a umožňují jim účast také ve významných projektech celounijních programů typu Horizon Europe. Jedná se o silnou komparativní výhodu oproti subjektům, které mezinárodní zkušenosti nemají, protože alfou a omegou úspěchu v programových výzvách je schopnost v poměrně krátkém čase postavit s relevantními partnery mezinárodní konsorcium, dobře naformulovat projektový záměr a v neposlední řadě si efektivně rozdělit úkoly. Zejména pro subjekty typu firem nebo menších municipalit se bez předchozích zkušeností jedná o mimořádně náročný úkol.
Aby mohli Češi v rámci čerpání těchto evropských programů vylepšit své neslavné statistiky, je nutné vzít v potaz specifické české podmínky a přizpůsobit jim celkovou strategii. Česká republika totiž se svými více než 6200 municipalitami patří mezi země EU s nejvíce rozdrobenou místní správou. Pro srovnání: inovační lídři jako Finsko nebo Nizozemsko mají municipalit jen něco přes 300. Číselný nepoměr znamená, že v Česku není s výjimkou několika největších měst reálné vytvořit na místní úrovni konkurenceschopné kapacity a know-how pro účast v administrativně a koordinačně náročných projektech.
Tento deficit lze kompenzovat jedině aktivnější rolí organizací na národní a krajské úrovni a posilováním spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem na principech víceúrovňového řízení či tzv. quadruple helixu, jinými slovy vybudováním funkčního inovačního ekosystému. Role státu je klíčová i v tom ohledu, že při schvalování projektových záměrů je posuzována pravděpodobnost reálného dopadu, kdy jedním z hlavních indikátorů je propojení partnerů s tvůrci relevantních politik.
I proto je žádoucí aplikovat ve státní správě ve větší míře projektový přístup. Ten nabízí ideální synergii: stát poskytne politické zastřešení, mezinárodní konexe a metodickou podporu českým subjektům, aby zvýšil míru jejich angažmá a šance na úspěch v mezinárodních programech, a tyto subjekty naopak státu pomohou „odpracovat“ určité agendy a dlouhodobě rozvíjet inovace. Pro Českou republiku to potom znamená hned dvojí vítězství – jednak posun vpřed v inovacích a jednak prostředky na financování takového posunu.
S touto vidinou MPO paralelně s přípravou peer review v Helsinkách sestavilo desetičlenné mezinárodní konsorcium a jako tzv. lead partner připravilo návrh projektu do programu Interreg Danube, který má v případě úspěchu na peer review navázat. Cílem projektu je vytvořit po vzoru Helsinek mechanismus pro podporu agilního pilotování smart city inovací, pouze s povýšením řízení na krajskou či národní úroveň. Není náhoda, že první fáze projektu spočívá v postavení základů propojeného národního inovačního ekosystému, který může být do budoucna kanálem pro realizaci dalších projektů z programu Interreg nebo jemu podobných.
Držme palce, aby tato iniciativa zaznamenala úspěch u hodnotitelů a inspirovala k účasti v projektech další české subjekty. Příležitost se jim naskytne již brzy, protože v polovině března se otevírají nové výzvy programů Interreg Europe a Interreg Central Europe.
Text: Pavel Lukeš a Miroslav Scheiner
Foto: archiv MMR
Určitě jste si všimli, že u nás ani za čtení celých článků nic neúčtujeme a že vás neobtěžujeme vyskakovacími okny personalizované reklamy.
Velmi bychom ocenili, kdybyste nás na oplátku podpořili peněžitým darem na tento účet:
2021853028/5500
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výše částky je na vás, budeme si vážit všech darovaných plateb.
Děkujeme 😊
Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.