Nastává éra péče o dušiNová příležitost i pro zaměstnavatele

Duševní zdraví a péče o duši byly ještě před pár lety okrajovými tématy, která měla spíš negativní nádech a mezi „normálními lidmi“ se příliš nerozebírala. A to ani v rovině osobních vztahů, natož na úrovni těch pracovních. Doba se ale mění. Lidé se stále víc obracejí do svého nitra a začínají vnímat silnou potřebu péče o své duševní zdraví, což může být zajímavá příležitost i pro zaměstnavatele, například při náboru nových talentů. Potvrzují to i výsledky aktuálního průzkumu Barometr zaměstnanců mezi více než tisíci respondenty.

Obrat do sebe jako příležitost

Byla to zejména pandemie koronaviru, která celosvětově odstartovala zvýšení zájmu o lidské zdraví, a to nejen fyzické, ale také psychické. Mnozí se právě během této doby ocitli možná poprvé v situaci, kdy se během několika okamžiků změnil jejich do té doby hektický každodenní život v prostor, kde získali dost času na přemýšlení o sobě, smyslu života i prioritách.

Vyšší pozornost věnovaná duševnímu zdraví je od té doby stále aktuálnější. Vždyť po duševní stránce se cítí výborně nebo velmi dobře pouze třetina lidí, jak ukazují výsledky průzkumu Barometr zaměstnanců společnosti Up Česká republika mezi více než 1000 respondenty tuzemských firem a organizací. Šest z deseti zaměstnanců přitom vidí spojitost mezi svou prací a duševním zdravím. Polovina zaměstnanců zároveň vnímá, že zaměstnavatel zatím péči o jejich duševní zdraví zcela opomíjí.

„A právě zde se otevírá obrovský prostor pro samotné firmy. Ukazuje se, že nadstandardní péče zaměstnavatele právě o duševní zdraví zaměstnanců je zajímavou příležitostí, jak získat konkurenční výhodu na trhu práce. Zaměstnavatel, který v tomto ohledu vybočí z řady, se stane atraktivní volbou zejména pro ženy a mladé talenty z generace Z, kteří podle našich dat oceňují podporu v této oblasti vůbec nejvíc. Současně zájem o duševní zdraví velmi povzbudí i stávající zaměstnance,“ říká Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika, která se věnuje komplexní péči o zaměstnance firem a organizací více než 25 let.

Projevený zájem má blahodárné účinky

Ačkoliv dnes již nejprozíravější zaměstnavatelé pochopili, jak je důležitá dobrá psychická kondice zaměstnanců, a dělají kroky ke zlepšení, většina zatím nepřikládá péči o duši příliš velký význam. Možná je to i z toho důvodu, že tápou a nevědí, jak na to. Ale postupné krůčky při zlepšování péče o duševní zdraví zaměstnanců nemusí být věda, mají na něj vliv i zdánlivé maličkosti.

„Již pouhý zájem o zaměstnance, snaha s ním efektivně komunikovat a dát mu možnost upřímně se na pracovišti vyjádřit mají obrovský dopad na psychiku, a tím i na celkovou pracovní atmosféru,“ vysvětluje Ela Honická, HR ředitelka společnosti Up Česká republika, a doplňuje: „Dnes již existují chytré nástroje, které toto zaměstnavatelům usnadňují. V naší platformě Můj Up jde o nástroje Měření spokojenosti a Anketa, které umožňují mít stálý přehled a včas odhalit problém. Díky modulu Zeptejte se zaměstnavatele se zase zaměstnanci mohou dotázat svých nadřízených prakticky na cokoliv, a to i při práci na dálku.“

Podpoře duševního zdraví pak může pomoci i zdánlivý detail, jakým je pochvala. Ta má z dlouhodobého hlediska dokonce výrazně vyšší dopad na motivaci a angažovanost zaměstnanců než výplata. Pro polovinu lidí je pak podle dat z Barometru pochvala v práci stejně důležitá nebo dokonce důležitější než finanční ohodnocení. „Právě modul Pochvala, díky němuž lze online ocenit kolegovu práci, patří v Můj Up k těm vůbec nejoblíbenějším,“ dodává Stéphane Nicoletti.

Při aktivitách pro radost se duše uzdravuje

Dělat toho pro duševní zdraví zaměstnanců lze ale pochopitelně ještě víc. Rezervy v této oblasti vnímá 89 % zaměstnanců. Co konkrétně by chtěli změnit? Třicet procent dotazovaných by podle výsledků průzkumu Barometr rádo častěji vyrazilo v rámci zlepšení duševního zdraví do přírody. Obdobný počet lidí by rád zapracoval na kvalitě spánku.

Víc než pětina lidí by si ale také ráda dopřála wellness či lázně a stejný počet respondentů by se chtěl zdravěji stravovat. Víc než desetina lidí by zase ocenila odreagování v podobě sportu a obdobně se lidé vyjadřovali u možnosti uvolňovacích cvičení, jako je jóga. I v tomto ohledu může výrazně zabodovat zaměstnavatel, pomoci mohou vhodně zvolené benefity, podpora volného času a obecně odpočinku.

„Volnočasové benefity umí mimo jiné také kompenzovat pokles kupní síly, s nímž se zaměstnanci potýkají a kvůli němuž začali šetřit, nejčastěji právě na aktivitách, které jim dělají radost. Zájem o ně proto letos roste,“ říká Ela Honická. „Doslova renesancí prošel příspěvek na stravování. Cílená podpora stravování má totiž daleko hlubší dopad, než by se mohlo zdát. Společný oběd s kolegy kromě pravidelného stravování upevňuje vztahy ve firmě a dá zaměstnanci v obědové pauze možnost vypnout.“

Příjemné zpestření i hlubší pomoc

V oblasti duševního zdraví je ideální se zaměstnanci pracovat na každodenní bázi. Nicméně zajímavou alternativou může být také pozvání osvědčeného motivačního kouče nebo kurzy, které duševní zdraví podporují a současně působí jako prevence. Těmi může být třeba jóga nebo různé techniky zvládání stresu či mindfulness. Pro případ, že by se některý zaměstnanec dostal do tíživé psychické situace, je možné nabídnout v rámci volnočasových benefitů také pomoc psychologa, a to dokonce i online.

„Orientace na duševní zdraví zaměstnanců je již nyní markantní a péče v této oblasti, která je v současné době zajímavou příležitostí, se do budoucna stane nedílnou součástí strategií firem, které se budou chtít dále rozvíjet a být na trhu úspěšné,“ uzavírá Stéphane Nicoletti z Up Česká republika

Zdroj: Up Česká republika