Singapur: Nejvíc konkurenceschopná ekonomika na světě

Vyspělým státům trvala evoluce ze společnosti zemědělské ve vysoce industrializovanou přes dvě stě let, Singapur tento přechod vtěsnal do pouhých čtyř desetiletí. Klíčem k úspěchu se stala unikátní socioekonomická transformace.

Lví město, jak se v sanskrtu říká tomuto městu a státu v jihovýchodní Asii, je ekonomickým zázrakem posledního desetiletí a bezesporu jednou z nejúspěšnějších zemí světa. Patří mezi světové ekonomické lídry a je rovněž jedním z největších zahraničních investorů na světě. Měřeno výší hrubého domácího produktu na obyvatele je Singapur třetím nejbohatším státem světa. Je politicky stabilní zemí s minimální korupcí a velmi nízkou kriminalitou.

Jedná se o relativně malou, ale velmi vyspělou ekonomiku a díky řadě faktorů historického, politického a geografického rázu je nejen regionálním hubem, ale také centrem světového významu v oblasti financí, mezinárodního obchodu, vědy a výzkumu. Ekonomika země je z těchto důvodů značně závislá na vývoji globálního trhu, s jehož vstupy a výstupy musí pracovat.

Singapur si udržuje prominentní postavení ve všech renomovaných mezinárodních srovnáních, která posuzují podmínky pro ekonomickou aktivitu. V žebříčku konkurenceschopnosti (IMD World Competitiveness Ranking) se Singapur vyšplhal dokonce na první místo. Jeho silné stránky jsou infrastruktura, veřejné instituce a výkonnost trhů. Dobře je hodnocena i efektivita trhů zboží a práce a rozvoj finančního trhu. Singapur je v indexu snadnosti podnikání Světové banky (Ease of Doing Business) na druhém místě v seznamu 189 zemí světa. Podle studie Světového ekonomického fóra Global Enabling Trade Report poskytuje jedny z nejlepších podmínek pro obchod.

Singapurci kladou důraz na rozvoj high-tech technologií, inovací a tzv. průmyslu 4.0, což se promítlo do žebříčku Global Innovation Ranking (GIR), kde obsadili páté místo. Efektivita obchodu je mimořádná, podíl zahraničního kapitálu na obyvatele nejvyšší na světě.

Více než dvě třetiny singapurské ekonomiky tvoří sektor služeb, výrobní sektor představuje asi pětinu ekonomiky. Země se zaměřuje na výzkum a rozvoj technologií a výrobu s vysokou přidanou hodnotou a požadavky na vzdělanost pracovní síly. S tím úzce souvisí fakt, že singapurská ekonomika je závislá na dovozu veškerých surovin. Přestože jde o velmi otevřené tržní prostředí, existuje v rámci ekonomiky země poměrně silný podíl státu, který je schopen uplatňovat vliv skrze majetkovou účast v investičních fondech ovládajících klíčové podniky.

Procitání do nové reality

Přestože Singapur pozvolna uvolňuje tvrdá nařízení vlády ohledně zastavení ekonomického chodu země, do návratu k normálu je ještě daleko. Vlastně nepůjde o návrat, ale o procitání z největší ekonomické recese v historii do zcela nové reality. Covidová situace v zemi je od září 2020 z velké části stabilizovaná. Riziko nákazy je velmi nízké. Denní přírůstky se pohybují v průměru kolem deseti případů. Za celou dobu epidemie (tj. od února 2020) zaznamenal Singapur pouze 30 úmrtí v souvislosti s covidem-19.

V současné době nelze do Singapuru přicestovat bez povolení místních úřadů. O povolení ke vstupu musí cestovatelé žádat imigrační úřad. Všechny pozitivní případy jsou zachycovány hned na letišti a odesílány do karantény na náklady infikovaného. Komunitní přenos (tj. nákaza v MHD, ve školách, na úřadech atd.) byl z velké části zastaven.

Singapur zvládá covidovou epidemii díky několika faktorům. Za prvé zkušenostem reflektujícím epidemie SARS a MERS na počátku tisíciletí, za druhé technologickým opatřením (např. teplotním skenerům, fungujícím aplikacím, perfektnímu trasování a důkladnému provádění kontrol) a za třetí díky disciplíně obyvatelstva – pro Singapurce by bylo ostudou nedůvěřovat vládě a opatření nedodržovat. Dnes jsou v zemi kontakty obyvatel prakticky normální. Větší akce probíhají za zpřísněných opatření (roušky, rozestupy, antigeny). Singapur se postupně otevírá byznysu, a to přes programy ConnectChangi, GreenLane a FastLane. S cestami do země za turistickým účelem se však prozatím nepočítá. Velká pozornost je věnována očkování. Na konci minulého roku singapurský investiční fond Temasek zainvestoval do německé firmy BioNTech, aby si zajistil přístup k vakcíně BioNTech/Pfizer.

Vstupní brána do celé Asie

Podle ČSÚ dosáhl český export do Singapuru v roce 2020 hodnoty 434,4 mil. dolarů a vzrostl o 23,1 % proti roku 2019. Hodnota zboží dovezeného do ČR představovala 359 mil. dolarů. Z ČR do Singapuru směřují především stroje a dopravní prostředky a komponenty. Další významnou skupinou jsou průmyslové zboží a chemikálie.

Vzhledem k tomu, že část českých vývozů je v konečné fázi umisťována na okolních trzích zemí ASEAN, získávají české firmy prostřednictvím singapurských partnerů lepší pozici na těchto trzích. Rozhodující pro úspěch českých firem pak je schopnost nabídnout výrobky či služby, které obstojí ve srovnání se špičkovou světovou konkurencí. Příležitosti pro české firmy v Singapuru jsou v elektrotechnickém průmyslu, ICT, leteckém průmyslu, ve zdravotnické technice, biotechnologiích, řešeních pro ochranu životního prostředí, řešeních pro rozvoj chytrých měst či e-mobility, ale také v designu, luxusních či uměleckých předmětech anebo v potravinářském průmyslu. (Více o příležitostech najdete ZDE – pozn. red.)

Česká republika ze Singapuru dováží hotové výrobky spotřebního charakteru, stroje pro zpracování dat a jejich periferie, integrované obvody a další elektronické součástky a náhradní díly, přírodní kaučuk a pryskyřici a také telekomunikační zařízení.

Pro evropské i české firmy a investory představuje Singapur vstupní bránu pro podnikání v celé Asii. České firmy jej využívají jako odrazový můstek k asijské expanzi, neboť kontakty a finanční zázemí singapurských obchodních partnerů tvoří přirozenou základnu pro firmy, které usilují o proniknutí na asijské trhy.

Největší zahraniční investice směřují v Singapuru do průmyslové výroby. Země obecně podporuje všechny investice, které mohou znamenat její další ekonomický růst. Ve skutečnosti jsou však vítány především ty, které jsou v souladu s vlastním plánem restrukturalizace singapurské ekonomiky. Jedná se především o oblasti s vysokým stupněm přidané hodnoty, vyžadující vysokou kvalitu práce a úroveň znalostí a použití nejmodernějších technologií, jako jsou elektronický a elektrotechnický průmysl, informační technologie, letecký průmysl, bioinženýrství a biotechnologie, určité druhy chemické výroby, optika apod.

Aby přilákala zajímavé zahraniční investory, zřizuje pro ně singapurská vláda průmyslové parky. V zemi tak vzniklo přes 30 průmyslových a dva vědecké parky. Jedním z největších projektů v této oblasti je průmyslová zóna Jurong Island, která vznikla spojením sedmi ostrovů a zaměřuje se výhradně na petrochemický průmysl.

S listopadem 2019 vstoupila v platnost dohoda o volném obchodu mezi EU a Singapurem (EUSFTA), která odstraňuje cla a byrokracii, jimž čelí evropské firmy při vývozu do této země. Odstraňuje také další překážky obchodu a zlepšuje obchod s klíčovým zbožím, jako je elektronika, potravinářské výrobky a léčiva. Dohoda otevírá singapurský trh pro vývoz služeb z EU, například v dopravě a telekomunikacích. EU a Singapur rovněž podepsaly dohodu o ochraně investic (EUSIPA).

Prioritou země je podpora start-upů a inovací

Více než pětimilionový Singapur je jednou z ekonomik označovaných za tzv. asijské tygry. Nachází se na špičce v oblasti aplikace nových technologií, inovací a výroby s vysokou přidanou hodnotou. Díky své geografické poloze těží z pozice hubu, jímž procházejí toky zboží a financí pro celý asijský region. I proto se Singapur stává atraktivním go-to místem pro mnohé podnikatele – od malých a středních podniků až po velké firmy, domácí či zahraniční společnosti a v posledních letech zejména pro nejmladší hráče na trhu – start-upy.

Start-upy hrají pro ekonomický růst Singapuru extrémně významnou roli. Startupový ekosystém zde dosáhl za poslední desetiletí velmi významného pokroku: Singapur je v současné době zařazen mezi 12 nejlepších startupových ekosystémů na celém světě (např. společně s ekosystémy v New Yorku, Los Angeles či Silicon Valley v USA, Pekingu a Šanghaji v Číně nebo Londýně, Berlíně či Paříži v Evropě), přičemž počet start-upů zde nadále roste. Start-upy jsou v inovacích důležité zejména proto, že jak rozvinuté, tak i rozvojové trhy vyžadují nová řešení. OECD předpovídá, že region emerging Asia (ASEAN, Čína, Indie) poroste v příštích pěti letech v průměru o 6%. Vzhledem k tomu, že Asie bude do roku 2050 produkovat více než polovinu globálního HDP, může Singapur představovat bránu pro začínající podniky k rozvoji a expanzi do regionu.

Agentura Enterprise Singapore se snaží začínajícím podnikatelům usnadnit vstup na trh, a to různými podpůrnými prostředky. Důležitý je tržně orientovaný přístup spojený s vládním a soukromým sektorem i akademickou obcí za účelem spolupráce a inovace řešení, která jsou relevantní a praktická pro potřeby trhu v Singapuru a širším asijském regionu. Pod patronátem Enterprise Singapore vznikla také unikátní, mezinárodně uznávaná startupová komunita v JTC LaunchPad@one-north – singapurský startupový klastr inspirovaný Silicon Valley.

Singapur se v současné době zaměřuje na podporu a budování více technologicky orientovaných start-upů. Tomuto zaměření také odpovídají cíle Národního plánu výzkumu a vývoje (Research, Innovation and Enterprise RIE2020 – Výzkum, inovace a podnikání). Plán je zaměřený na prohlubování schopností a inovací ve zdravotnictví a biomedicíně, pokročilé výrobě a strojírenství, smart city řešeních, v oblasti udržitelnosti, ve službách a digitální ekonomice. Start-upy potřebují prostředí podporující růst, k čemuž pomáhá jeden z největších investičních fondů na světě zaměřený na podporu inovací Temasek, který spravuje portfolio ve výši převyšující 300 miliard dolarů.

V poslední dekádě se průmyslový sektor vlivem technologií, globalizace a hospodářského růstu v Asii dramaticky transformuje. V reakci na tuto globální transformaci Singapur přijímá opatření k rozvoji průmyslu 4.0, aby si zajistil pozici jednoho z vůdčích průmyslových center světa.

Text: Jaromír Dudák

Foto: Shutterstock