Srbská ekonomika není jen největší a nejrychleji rostoucí z šestice zemí západního Balkánu, ale v době covidové pandemie potvrdila svou pozici v čele ekonomicky stabilních států Evropy. Na rozdíl od svých regionálních sousedů, ale i v porovnání se zeměmi eurozóny totiž prokázala odolnost vůči krizi; srbský HDP totiž v roce 2020 poklesl o pouhou 1,1%. Razantní ekonomický růst v poslední dekádě přispívá k posilování kupní síly místních obyvatel a také k rozvoji největších srbských měst. Bělehrad, metropole západního Balkánu, se stává mimo jiné centrem pro mnoho technologických start-upů.
Perspektiva vstupu do EU není na dosah
Ačkoliv je Srbsko stát s dynamickým ekonomickým rozvojem, perspektiva vstupu do EU není tak blízká, jak by se ještě před pár lety mohlo zdát. Srbsko je kandidátskou zemí od roku 2012 a vyjednávání o začlenění tedy probíhá již téměř devět let. Dle zprávy Evropské komise z roku 2020 jsou hlavním problémem některá politická kritéria. Srbsko je kritizováno například za omezené pokroky v reformě soudnictví a veřejné správy, za nedostatečný boj proti organizovanému zločinu a korupci a na nízké úrovni je také míra svobody projevu v zemi. Zásadní otázku představuje normalizace vztahů s Kosovem. Aktuálně je tedy pravděpodobné, že původně předpokládaný termín vstupu Srbska do EU v roce 2025 bude odložen. Česká republika dlouhodobě podporuje všechny země západního Balkánu v jejich integraci do EU, přičemž v mnohém může díky vlastním zkušenostem poskytnout pomocnou ruku a asistovat například při přebírání evropských právních norem.
Dá se říct, že mezinárodní směřování Srbska je ambivalentní. Současný prezident Aleksandar Vučić a jeho vláda proklamují záměr jít i nadále vstříc budoucnosti v EU, konkrétními kroky ale často vysílají signály o výrazné přízni s tradičním partnerem Ruskem a s Čínskou lidovou republikou. Ekonomický a politický vliv těchto dvou států je patrný v celém regionu západního Balkánu. Čína je nyní častým konkurentem pro české a další evropské firmy v boji o veřejné zakázky na velké infrastrukturální projekty. Ostatně jeden z největších projektů posledních let – zakázku na výstavbu bělehradského metra – získala Francie společně s Čínou.
Jako jednu z výhod politiky dvou azimutů prezentuje srbská vláda úspěchy v očkování proti covidu-19. Dohody o dodávkách nejen s výrobci vakcín certifikovaných Evropskou lékovou agenturou, ale také s Ruskem a Čínou o vakcínách Sputnik V a Sinopharm umožnily Srbsku začít s očkováním ve velké míře již v prosinci 2020. V přepočtu na obyvatele měla v únoru tohoto roku země po Spojeném království nejvíce naočkovaných v Evropě.
Naše vztahy se Srbskem jsou nadstandardní
Ačkoliv má Česká republika tradičně silné vazby se všemi státy bývalé Jugoslávie, aktuální vztahy se Srbskem můžeme považovat za opravdu nadstandardní, a to jak v politické, tak v ekonomické rovině. Důkazem je četnost vzájemných návštěv představitelů obou států. V únoru tohoto roku navštívil Bělehrad premiér Andrej Babiš, v březnu ho následoval bývalý ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, jehož doprovodila podnikatelská delegace. I přes veškerá hygienická omezení se podařilo právě v Srbsku uspořádat první business akci po dlouhé době útlumu způsobeném covidovou pandemií.
Vyvrcholením státnických návštěv byla nedávná cesta prezidenta Vučiće do České republiky. Právě ekonomická spolupráce byla jedním z hlavních námětů dvoudenních jednání české a srbské delegace. Ministr průmyslu a obchodu K. Havlíček představil prezidentovi prioritní oblasti, v nichž se české firmy snaží v Srbsku uspět, a během bilaterálního jednání se srbským ministrem financí S. Malim potom probrali možnosti státních záruk a financování pro zakázky velkého rozsahu.
Srbská delegace také informovala o nových příležitostech pro české firmy vyplývajících z velikého rozkvětu srbských měst. Bělehrad, ale také Novi Sad a Niš se rychle rozrůstají, a tak se nabízejí možnosti pro zapojení do developerských projektů nebo do dodávek systémů na řízení městské hromadné dopravy. Vzhledem k možnostem srbské vlády používat k financování určitých projektů předvstupní fondy EU, se česká a srbská vláda také zaměří na spolupráci v „zelených“ programech podporujících ochranu životního prostředí. Prioritou je využít moderní české technologie, které jsou spolehlivé a pro Srbsko finančně dostupné.
Tradičními oblastmi obchodní spolupráce mezi Českem a Srbskem je energetika a těžba, dopravní infrastruktura a průmysl. Mezi nové prioritní sektory dále patří zemědělství a odpadové a vodní hospodářství.
V tomto roce české firmy plánují účast na několika srbských veletrzích, například na stavebním veletrhu SEEBBE, na významném zemědělském veletrhu ve městě Novi Sad nebo na veletrhu Voda, který se týká ochrany životního prostředí a obnovitelných zdrojů energie.
Srbsko je pro české podnikatele zajímavou destinací také z pohledu exportu zboží do dalších teritorií na východ od Evropské unie. Na konci června 2021 vstoupí v platnost dohoda o volném obchodu mezi Srbskem a Eurasijskou ekonomickou unií, jejímiž členy jsou Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Arménie. Srbsko má dále podepsané dohody o volném obchodu se skupinou CEFTA (ostatní země západního Balkánu + Moldavsko) a s Tureckem. Přibližně od poloviny tohoto roku bude tedy možné ze Srbska vyvážet zboží s celními výhodami na trh s více než 808 miliony obyvatel. V kombinaci se srbskými investičními pobídkami se tak českým firmám otevírá možnost přemístit část výroby do Srbska za účelem naplnění pravidel o původu zboží a odtud expandovat na vzdálenější trhy. Tato forma může částečně kompenzovat ztrátu odbytu na ruském trhu v době, kdy je česko-ruský obchod negativně ovlivněn politickými vztahy.
Vzájemný obchod v posledních deseti letech významně rostl
Zatímco v roce 2010 byla hodnota obratu necelých 10 miliard korun, v roce 2020 proběhla výměna zboží za 31 miliard korun. Od roku 1993 převažuje český vývoz nad dovozem ze Srbska, nicméně rozdíl se postupně snižuje, během let 2017 až 2020 se rozdíl v podstatě vyrovnal. V minulém roce byla hodnota importovaného a exportovaného zboží mezi Českou republikou a Srbskem takřka stejná.
Co se týče koronavirové krize, ta sice vzájemný obchod České republiky a Srbska ovlivnila, nicméně v porovnání s ostatními státy západního Balkánu se česko-srbská relace prokázala jako nejméně zranitelná. V meziročním srovnání poklesl celkový obrat za rok 2020 jen o 1,6 %. Zatímco export z ČR klesl o 5,9 %, import ze Srbska se naopak zvýšil o 9,8 %. Srbsko je aktuálně pro ČR 33. nejvýznamnějším obchodním partnerem. Mezi nejdůležitější obchodní partnery Srbska patří Německo, Itálie, Rumunsko, Maďarsko, Rusko a Čína. Česká republika obsadila 9. místo.
Hlavním zbožím vyváženým z ČR do Srbska jsou elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, silniční vozidla, zařízení pro telekomunikaci a prostředky k automatizovanému zpracování dat. V importu ze Srbska dominují hlavně izolované dráty a kabely, sedadla a elektrické přístroje.
Nejnižší daň z příjmu právnických osob v Evropě Ačkoliv některé podnikatele můžou od vstupu na srbský trh odradit překážky jako druhotná platební neschopnost či poměrně vysoká míra korupce, podnikatelské prostředí se postupně zlepšuje. V konkurenci 190 zemí světa se podle hodnocení Světové banky v roce 2020 Srbsko umístilo na 44. pozici.
Srbská vláda se dlouhodobě snaží nalákat zahraniční investory formou investičních pobídek a daňových úlev. V posledních letech registruje jejich masivní vstup na domácí trh. Podle analýzy IBM Global Location Trends 2019 bylo dokonce Srbsko vyhodnoceno na prvním místě ve světě z hlediska objemu přímých zahraničních investic (Foreign Direct Investment – FDI) na milion obyvatel. Zahraniční investory láká dostatek pracovní síly, relativně nízká úroveň mzdových a provozních nákladů i nejnižší daň z příjmu právnických osob v Evropě. Přes 80% FDI pochází z EU. Hlavními investory v Srbsku jsou Itálie, USA, Francie, Německo, Rakousko, Čína a Česká republika. Zahraniční investice zatím směřovaly převážně do automobilového průmyslu, potravinářství a nápojů, strojírenství a textilního průmyslu. Rozvojová agentura Srbska v současné chvíli láká na investiční příležitosti například v oblasti lázeňství či potravinářství. Od roku 2017 v Srbsku zaznamenáváme zvyšující se množství přímých zahraničních investic také z České republiky. Čeští investoři si vydobyli dobré jméno na těch nejvyšších úrovních. V posledních letech se jednalo zejména o investice v oblasti výstavby urbanistických celků, akvizic místních podniků, farmaceutiky, telekomunikací, bankovnictví či potravinářství. Některé společnosti se zaměřily na podporu regionu srbského Banátu s početnou českou komunitou, ve kterém přenesením výroby a vybudováním závodu poskytnou až 70 nových pracovních míst.
Text: Veronika Grossová
Foto: Shutterstock