Severní Makedonie: Od sporů o identitu k ekonomické stabilitě

Severní Makedonie je dvoumilionový vnitrozemský stát, který se od počátku své nezávislé existence potýká se spory ohledně vlastní identity. Po vleklých jednáních s Řeckem byl oficiální název země v roce 2019 změněn tak, aby bylo jasné, že jižní část regionu Makedonie se nachází na území Řecka. Od minulého roku také eskaluje konflikt o původu a jazyku obyvatel Severní Makedonie s Bulharskem, které kvůli tomu blokuje zahájení jejích přístupových rozhovorů s EU. Kromě těchto zahraničně politických sporů je však Severní Makedonie jedním z ekonomicky rozvinutějších států západního Balkánu. Tato realita vychází z politicky stabilní situace a demokratického prostředí příznivého pro hospodářský rozvoj stejně tak jako z rychle postupující integrace do euroatlantických struktur.

Status kandidátské země pro integraci do EU má Severní Makedonie již od roku 2005, aktuálně se čeká na zahájení přístupových jednání. Tento krok byl unijními ministry zahraničí podpořen již v březnu minulého roku, avšak následně Bulharsko odmítlo schválit návrh rámce vstupních rozhovorů. Česká republika v tomto kontextu vyjádřila Severní Makedonii silnou podporu. Podle každoročního reportu Evropské komise země v minulém roce uspěla v pokračování politických reforem i přes ztížené podmínky koronavirové krize. Ekonomické reformy však tolik úspěšné nebyly. Hlavními výzvami zůstávají regulace šedé ekonomiky a reformy daňového a penzijního systému.

Republika Severní Makedonie je také prozatím posledním státem z regionu, který vstoupil do NATO. Stalo se tak v březnu minulého roku. Tento krok podněcuje restrukturalizaci a modernizaci armády, což pro české firmy otevírá příležitosti v oboru obranného průmyslu. Od začátku tohoto roku jsou již některé větší zakázky předmětem mezivládních jednání.

Předpokládá se výrazné oživení ekonomiky

Ekonomický růst Severní Makedonie byl v posledních deseti letech pozvolný. V letech 2018 a 2019 se jednalo o roční růst HDP o 3–4 %, z velké části zásluhou navýšení minimální mzdy a posilováním kupní síly místních obyvatel. V důsledku koronavirové krize v roce 2020 zaznamenal HDP pokles o 5,4 %. Na roky 2021 a 2022 je však již očekáván hospodářský růst ve výši 3,6 až 3,9 % HDP, mělo by tedy dojít k výraznému oživení ekonomiky.

Hospodářství Severní Makedonie je rozloženo mezi průmyslovou výrobu a zemědělství. Průmyslový sektor představuje 26 % HDP a zaměstnává zhruba 30 % aktivní populace. Zahrnuje produkci chemických výrobků, oceli, strojního zařízení a textilu. Textilní průmysl, zejména kožedělný, je tím nejvýznamnějším. Výrobní odvětví samotné tvoří 13 % HDP.

Pro hospodářský rozvoj státu mají zásadní význam ropa a zemní plyn, přičemž v tomto sektoru působí některé z největších společností v zemi. Severní Makedonie je bohatá na nerostné zdroje, jako je zinek, zlato, stříbro, měď, olovo, mangan, nikl, azbest, sádra a dřevo.

Prioritou vlády je rozvoj zemědělství ve všech formách, především z důvodu vysokého podílu práceschopného obyvatelstva v tomto odvětví (asi 16 %).

Země produkuje také biopotraviny, převážně v ovocnářském a zelinářském sektoru. Ve velkém se pěstuje mimořádně kvalitní rýže, kterou země vyváží svým nejbližším sousedům. Severní Makedonie je známá též svým kvalitním tabákem. V hornatých oblastech se chovají ovce a kozy, živočišná výroba však technologiemi zaostává. Samostatnou, velmi rozvinutou a kvalitní částí zemědělské produkce je vinařství. Vzhledem k charakteru zemědělské výroby se otevírají možnosti dodávek strojů ke zvýšení efektivity produkce.

Pokud jde o mezinárodní obchod, největším obchodním partnerem jsou trvale země EU. Hlavním partnerem Severní Makedonie je Německo, které představuje trh pro téměř polovinu celkového vývozu (47 %), dále Bulharsko a Řecko. Dalšími důležitými partnery jsou i sousední Srbsko a Velká Británie.

Nutnost diverzifikace obchodu

Obchod mezi ČR a Severní Makedonií zaznamenal mezi lety 2010–2019 skokový nárůst o téměř 800 %. Rok 2020 však přinesl veliký propad, a to zejména kvůli vysokému podílu automotive průmyslu na hodnotě vzájemné obchodní výměny. Meziroční pokles celkového obratu obchodu zbožím dosáhl 23,3 %. Stejně jako v případě ostatních států západního Balkánu ukazuje tato statistika na nutnost diverzifikace struktury vzájemného obchodu.

V roce 2010 podepsaly vlády České republiky a Severní Makedonie Dohodu o hospodářské a průmyslové spolupráci, na jejímž základě pravidelně zasedá smíšený výbor. Poslední zasedání se uskutečnilo ve Skopje v roce 2019, o rok později proběhly kvůli pandemii ekonomické konzultace v online formě a plenární zasedání smíšeného výboru se uskuteční během podzimu tohoto roku v Praze. Jeho hlavním cílem je podpořit výměnu informací o obchodních a investičních příležitostech trhů obou zemí, identifikovat oblasti, jež jsou perspektivní z pohledu dalšího rozvoje, a definovat konkrétní kroky, kterými bude naplňována vize efektivní ekonomické spolupráce. Vzhledem k nepříliš uspokojivým výsledkům obchodní výměny v minulém roce je aktuální prioritou určení nových oborů spolupráce, které by do budoucna zajistily menší zranitelnost česko-makedonské obchodní relace v době krize.

Energetika, technologie, infrastruktura a ochrana životního prostředí

Severní Makedonie má trvale velký problém s výrobou elektrické energie. Dosavadní tradiční zdroje nestačí a více než 30 % elektrické energie musí dovážet ze zahraničí, především z Ukrajiny. Země tedy uvažuje o nových energetických zdrojích s cílem zajistit energetickou soběstačnost. Aktuálně se vláda řídí Strategií energetického rozvoje na období 2020–2040, která je založena na pilířích bezpečnosti, plně integrovaného vnitřního trhu s energií, energetické účinnosti a opatření v oblasti klimatu.

Za účelem navýšení objemu vyrobené energie plánuje země vybudování fotovoltaických solárních polí, vodních elektráren a rozšíření větrného parku. S investicemi v řádech desítek milionů eur počítá jak státní energetická společnost MEPSO, tak druhý největší severomakedonský výrobce energie, firma EVN. Země západního Balkánu přijaly v minulém roce tzv. zelenou agendu, která je součástí unijního ekonomického a investičního plánu pro západní Balkán. Severní Makedonie se zaměří na dekarbonizaci země, která by měla vést i ke zlepšení kvality ovzduší ve městech. Na začátku tohoto roku vyhlásila severomakedonská vláda komplexní plán reforem Akcia 21, jehož součástí je také plán přestavby tepelné elektrárny Negotino na elektrárnu plynovou. Tento konkrétní projekt by mohl být pro české investory zajímavý. České firmy také mohou získat zakázky v oblasti chytrých technologií. Vláda Severní Makedonie aktuálně pracuje na strategii pro tento sektor. Začátkem letošního roku se také uskutečnila jedna z prvních velkých českých investic do severomakedonského IT sektoru.

Bohaté zkušenosti českých firem z konstrukce a modernizace železničních tratí mohou být využity také v Severní Makedonii. Místní železniční infrastruktura je ve špatném stavu a bude postupně revitalizována za pomoci prostředků EU. Kromě konstrukční části projektů je v této oblasti prostor také pro vybavení a zabezpečení obslužných stanic, pro instalaci telekomunikačních zařízení a signalizace.

Důležitým společenským tématem v zemi je nyní také ochrana životního prostředí. České společnosti zde mohou využít zkušenosti ze sousedních zemí při stavbě čističek odpadních vod a kanalizace.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v tomto roce podpoří incomingovou misi do ČR složenou ze zástupců makedonských měst, kteří budou mít možnost seznámit se s technologiemi českých firem v oblasti smart cities. MPO společně s českým velvyslanectvím ve Skopje aktuálně připravuje také projekt na sdílení zkušeností ohledně státní podpory exportu.

Text: Veronika Grossová

Foto: Shutterstock