Egypt: Uskutečňování vizí pokračuje

Autoritativní režim u Středozemního moře, v zemi se strategickou geografickou polohou na rozhraní Afriky a Blízkého východu, úspěšně rozvíjí regionální spolupráci založenou na stabilitě, pragmatismu a snaze o ekonomický růst, regionální bezpečnost a energetickou i vodohospodářskou odolnost.

Díky ekonomickým reformám a zahraničním investicím Egypt úspěšně rozvíjí své hospodářství s důrazem na sektor komunikací a vyspělé technologie. Egyptská vláda velkoryse investuje do dopravní infrastruktury a vodních cest, sahajících od severního pobřeží a delty Nilu k jižním oblastem údolí Nilu v Asuánu a Abú Simbelu, do Západní pouště a napříč zemí až k pobřeží Rudého moře a na Sinaj. Vztahy se sousední Etiopií a Súdánem bohužel zatěžují problémy související s fungováním přehrady GERD.

Velká část egyptských státních příjmů je přímo závislá na zemědělství a turistickém ruchu, který představoval 12 % HDP a na nějž těžce dopadla pandemie, průmyslové výrobě, obchodu, těžebním sektoru, v němž z 90 % dominuje ropa a plyn, a na kapitálu pocházejícím z dopravy v Suezském průplavu, který tvoří až 50 % příjmů ze služeb. Dalšími hnacími silami růstu jsou nemovitosti a stavebnictví.

Od roku 1991 až do vypuknutí pandemie směřoval Egypt od státem řízené ekonomiky k tržnímu hospodářství. Krize přišla právě v době, kdy se egyptská ekonomika nacházela ve fázi počínajícího silného ekonomického růstu, podpořeného programem MMF, jehož poslední tranše byla uvolněna v červnu 2019. Zavedené reformy však dokázaly zabránit velkým negativním dopadům na domácí ekonomiku a obyvatelstvo. V boji proti pandemii podpořil MMF Egypt částkou 2,8 mld. dolarů.

Údaje o ekonomickém růstu země sice naznačují jisté zpomalení, ale nikoli stagnaci. V roce 2018 činil růst HDP 5,3 %, v roce 2019 5,6 %, loni 1,4 % a na letošní rok je predikován ve výši 3,1 %.

Podpora domácích firem

Vláda zahájila dvoufázový program podpory domácích exportérů, na který v roce 2020 uvolnila 800 mil. dolarů a letos 950 mil. dolarů. Domácí podnikatele podpořila osvobozením od sankcí za zpožděné daňové platby, posunutím lhůt za platby plynu a snížením ceny elektřiny pro průmyslové podniky. To vše přispělo k zajištění likvidity, umožnilo investovat a zabezpečit mzdy. Centrální egyptská banka snížila svou hlavní sazbu na 9,25 % na podporu růstu průmyslového sektoru, ke snížení rozpočtového deficitu a stimulu zahraničních investic. Jsou vytvářeny svobodné zóny, z nichž největší se buduje při Suezském průplavu.

Hlavními položkami egyptského vývozu jsou ropa a ropné produkty, ovoce a zelenina, bavlna, textilie, kovové výrobky, chemikálie a zpracované potraviny. Import se kromě potravin skládá ze strojů a zařízení, chemikálií, výrobků ze dřeva a paliv. Poměr mezi oběma kategoriemi napovídá, že se Egypt dlouhodobě potýká s velkým obchodním deficitem, a proto se ve svých strategiích zaměřuje na jeho postupné snížení.

EU jako největší obchodní partner a investor

Egypt byl loni 29. největším obchodním partnerem EU s 0,7procentním podílem na celkovém obchodu EU se světem. EU je největším obchodním partnerem Egypta a pokrývá 25 % objemu obchodu.

Celkový obchod se zbožím mezi EU a Egyptem dosáhl v roce 2020 24,5 mld. eur. Dovoz EU z Egypta činil 6,4 mld. eur a dominovala v něm paliva a suroviny (2,4 mld. eur, 38 %), chemikálie (1,1 mld. eur, 17 %), zemědělství (1,1 mld. eur, 17  %) a textil a oděvy (0,6 mld. eur, 10 %). Vývoz EU do Egypta činil 18,1 mld. eur. Mezi nejsilnější položky patřily stroje a dopravní zařízení (7,2 mld. eur, 40 %), chemikálie (2,9 mld. eur, 16 %), zemědělství a suroviny (2,4 mld. eur, 13 %) a v neposlední řadě paliva a těžební produkty (1,6 mld. eur, 9,0 %).

EU je rovněž největším investorem v Egyptě (75 % přímých zahraničních investic). Nejvýznamnějšími evropskými partnery země na Nilu jsou Německo, Francie a Itálie. Významné zastoupení mají na egyptském trhu především německé průmyslové firmy, které hrají zásadní roli i v oblasti státních zakázek. Francouzské a italské firmy se podílejí hlavně na energetickém průmyslu Egypta.

EU je díky postavení Egypta jako přidružené země jeho hlavním obchodním partnerem, nicméně egyptská vláda se v posledních letech snaží klást důraz na vlastní domácí výrobu a staví dovozu některého zboží z EU administrativní překážky.

Výsledky vzájemného obchodu mezi EU a Egyptem dokazují pozitivní efekt implementace asociační dohody (AD), která je v platnosti od roku 2004. Na základě plánovaného snižování celních tarifů podle této dohody byly výrobky pocházející ze zemí EU od 1. 1. 2007 zatěžovány postupně redukovanými sazbami, které klesly až na nulu. Export automobilů evropské výroby a jejich dílů byl kvůli citlivosti této položky pro obě strany posledním průmyslovým oborem, který se ke konci roku 2018 dočkal zrušení dovozních cel. Naopak cla na dovoz egyptských výrobků do EU byla odstraněna již v okamžiku vstupu AD v platnost. V roce 2010 obě strany přijaly dodatek k tomuto dokumentu, kterým liberalizovaly obchod s 90 % sortimentu zemědělských výrobků, takže celnímu zvýhodnění se nyní těší téměř celý rozsah obchodu mezi oběma stranami. Podle šetření mezi vývozci ze zemí EU možnosti uplatnění preferenčních celních sazeb podle AD v praxi v plné míře nevyužívají, což exporty zbytečně prodražuje. Důkladnější obeznámení s AD by jim při aplikaci přineslo nesporné benefity.

V posledních letech zavádí Egypt administrativní překážky pro dovoz některých vybraných produktů z EU. Vyhláškou č. 43/2016 stanovila egyptská vláda povinnost výrobců 25 kategorií spotřebního zboží, které je určeno pro dovoz a maloobchodní distribuci v Egyptě, zaregistrovat značku a příslušný výrobní závod. K registraci je třeba doložit mj. právní formu výrobce, seznam výrobků, licence potřebné k jejich výrobě a certifikát systému řízení kvality vydaný akreditační společností uznávanou egyptskými úřady. Tyto překážky mají za cíl limitovat objem některého zboží dováženého do Egypta, neboť egyptská vláda se domnívá, že by je měla země vyrábět na domácím trhu, a podpořit tak vlastní zaměstnanost.

Evropská komise vede s Egyptem dialog s cílem vyřešit rostoucí počet obchodních překážek (odstranění dovozního zákazu na keramiku a cukr, systém registrace vývozců, halal certifikace, restrikce na bramborová semínka, covidové kontroly pro živá zvířata a maso a dovozní restrikce na maso a drůbež).

O Egypt se zajímal nejen TGM, ale i československý byznys

Vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Egyptskou arabskou republikou mají stoletou tradici od dob britského protektorátu. Egypt byl tradičním obchodním partnerem Československa již před druhou světovou válkou a tuzemské firmy se podílely na realizaci řady rozvojových projektů a dodávek investičních celků.

Naše bilaterální ekonomické vztahy upravuje mj. dohoda o ochraně investic (1994) a smlouva o zamezení dvojímu zdanění (1995). Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem průmyslu a zahraničního obchodu Egyptské arabské republiky o hospodářské spolupráci z roku 2013 položilo základy Společného hospodářského výboru, jehož první zasedání se uskutečnilo v dubnu 2016 v Káhiře. Další, plánované na duben 2020, bylo odloženo kvůli pandemii.

Země je zajímavá jak velikostí trhu, tak jako brána na trhy Blízkého východu a Afriky. ČR má s Egyptem dlouhodobě kladnou obchodní bilanci zahraničního obchodu. V roce 2019 dosáhl obrat vzájemné obchodní výměny 493 mil. dolarů, v roce 2020 to bylo o 6 % méně, tedy 465 mil. dolarů (český vývoz měl hodnotu 382 mil. dolarů, pokles o 4 %). Egypt je podle obchodní výměny naším 52.  partnerem a 39. vývozní destinací. Současná data naznačují, že rok 2021 bude rekordní v novodobé historii ČR.

České firmy se v uplynulých desetiletích aktivně podílely na realizaci celé řady rozvojových projektů a dodávek investičních celků. Jednalo se zejména o projekty v oblasti energetiky, cementárenského průmyslu, zavlažovací systémy, cukrovary či mlýny na obilí. Náš export podpořily zejména strojírenské obory. Nejúspěšnějším exportním artiklem zůstávají automobily a jejich součásti z produkce Škody Auto, v Egyptě se ale prodávají i v ČR vyrobené automobily Hyundai. Dobrých výsledků dosahují čeští vývozci IT zařízení, elektrotechnických zařízení nebo manipulační techniky.

Mezi úspěšné společnosti se řadí například česká firma Pegas Nonwovens (výrobní závod na netkané textilie), společný podnik Sigmainvest a Kaha Company (čištění odpadních vod), Elektrotechnika (měnírny pro tramvajové linky v Alexandrii) nebo společnost VTK Special (válcovny do metalurgického státního podniku v Helwánu u Káhiry). Spolupráce se rozvíjí rovněž v oblasti těžebního průmyslu, dobývací techniky i průzkumu nerostných surovin, kterou ještě posílila letos v listopadu oborová mise Ministerstva průmyslu a obchodu se zaměřením na těžební průmysl.

Text: Andrea Heverlová

Foto: Shutterstock