Od „Zeleného Maroka“ k „Zelené generaci 2030”

Aby mohla jedna z obchodně nejzajímavějších a nejstabilnějších ekonomik na severu Afriky naplnit své ambiciózní plány, musí se především zbavit více než devadesátiprocentní závislosti na importu energetických surovin a energie. Pro naše firmy se tak otevírají velké příležitosti, jak monarchii pomoci její strategii naplnit.

Plán hospodářské obnovy přináší rychlé oživení

Marocká ekonomika rostla nepřetržitě od roku 1996. V roce 2020, téměř po čtvrtstoletí, došlo v důsledku celosvětové pandemie k přerušení konjunktury a poklesu ekonomiky o 6,3 %.

Dopady pandemie a způsob řízení státu v době krize ukázaly na největší slabiny marockého hospodářství, které postihlo také sucho a pokles vývozu fosfátů jako hlavního exportního artiklu. Nejvíce zasažené sektory marocké ekonomiky byly právě ty, které jsou závislé na zahraniční poptávce, především pak ze strany Evropské unie. Výrazný pokles zaznamenal turistický ruch s navazujícími službami a strojírenský průmysl (o 7 %), zejména letecký a automobilový, který ale již letos hlásí nárůst exportu o téměř 50 % v meziročním srovnání.

Po letošním celkovém ekonomickém oživení, na němž má zásluhu hlavně zemědělství, zpracovatelský průmysl a postupně se zotavující cestovní ruch, se očekává, že růst reálného HDP se vrátí na úroveň roku 2019 ve výši 5,5 %. Podle prognóz může Maroko v roce 2022 dosáhnout předpandemické úrovně HDP, na níž naváže postupné zrychlování růstu v závislosti na úspěšné implementaci probíhajících i plánovaných reforem. Zajímavá bude implementace vládní strategie pro zemědělství „Green Generation 2030“ nového premiéra Azíze Achanúše, příslušníka ekonomické oligarchie země. Ovšem politická situace Maroka by mohla být v následujících letech křehčí kvůli rostoucím sociálním hrozbám.

Vláda začala realizovat plán hospodářské obnovy, který marocký král Mohammed VI. vyhlásil v červenci 2020. Kromě slibu reformy státních podniků schválila zákon, který uvádí do praxe univerzalizaci systémů sociální ochrany pro celou populaci, včetně zdravotního pojištění a rodinných přídavků. Očekává se, že vládní fond bude katalyzátorem soukromých investic a poskytne kapitál životaschopným malým a středním firmám působícím ve strategických sektorech marocké ekonomiky a bude financovat projekty komerční infrastruktury prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru. V květnu 2021 byl představen nový model rozvoje, který upřednostňuje strukturální reformy na podporu konkurenceschopnosti a rozvoje soukromého sektoru, zlepšení kvality vzdělávání a zdravotnických služeb. Jeho cílem je posílení lidského kapitálu a prohloubení procesu decentralizace, jež mají napomoci k řešení územních nerovností a zachování přírodních zdrojů.

Preference zboží s vyšší přidanou hodnotou

Liberalizace zahraničního obchodu, zahájená v 80. letech, vystavila marocké průmyslové podniky těžké mezinárodní konkurenci, současně však usnadnila příliv zahraničního kapitálu a dovoz investičních zařízení a polotovarů potřebných pro průmyslový rozvoj. Podmínkám světového trhu se snaží přizpůsobovat exportně zaměřená odvětví marockého průmyslu, především produkce oděvů či fosfátových derivátů (využití v high-tech oborech) a také automobilový a elektrotechnický průmysl či letecká výroba. Marocká vláda se rozhodla vytvořit program na podporu exportu s přidanou hodnotou Maroc Export Plus.

Země má dlouhodobě negativní bilanci zahraničního obchodu. Export je závislý nejen na zahraniční poptávce, hlavně ze strany EU, ale i na pohybech cen fosfátů. Marockému exportu dominují auta a jejich součástky (13 %) a také dráty a elektrické obvody (11 %). Zemědělské a potravinářské produkty společně představují kolem 11% hodnoty exportovaného zboží (zejména mořské plody, rybí konzervy, citrusy a zelenina, především rajčata). Největší část marockého dovozu zaujímá zpracovaná ropa a automobily.

Tradičními obchodními partnery jsou EU (59 % pokrývá hlavně Francie a Španělsko), Čína (6 %) a USA (5 %). Maroko si buduje pozici vstupní brány do subsaharské Afriky. Aktivně podporuje obchodní vztahy se subsaharskými zeměmi, přičemž z geografických i jazykových důvodů akcentuje především západoafrické země.

Nejvstřícnější partner EU

Z historického i geografického hlediska představuje Evropská unie pro Maroko největšího obchodního partnera. Země má s EU dlouhodobě záporné obchodní saldo. Důvodem je import výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Opačným směrem se vyvážejí především automobily, ale také například zemědělské produkty. V roce 2020 činil obrat obchodní výměny EU s Marokem 35,1 mld. eur, v roce 2019 to bylo 39,5 mld. eur (z toho vývoz EU představoval 20 mld. eur, respektive 23 mld. eur).

Maroko je považováno za nejvstřícnějšího arabského partnera EU ve Středomoří. V roce 2008 s ním byl formalizován tzv. statut avancé (přidružené členství) a v roce 1996 byla podepsána asociační dohoda, která je v platnosti od roku 2000. Důležitým bodem ve vztahu EU a Maroka byla zemědělská a rybolovná dohoda. Jednání o Prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu (DCFTA) mezi EU a Marokem byla zahájena prvního března 2013 a pozastavena na žádost Maroka v roce 2014.

Zajímavá exportní alternativa

I když má Maroko velmi nasycený a konkurenční trh, představuje pro Českou republiku tradičního a stále důležitějšího obchodního partnera v regionu severní Afriky, jehož potenciál do budoucna ještě zesílí společně s rostoucí domácí ekonomikou, rozvojem domácí poptávky, veřejných investic a sektoru služeb. Maroko je podle objemu obchodní výměny naším 50. partnerem a 45. vývozní destinací. Aktuálně je naším druhým největším obchodním partnerem v Africe. V roce 2018 byla podepsána Dohoda o hospodářské a průmyslové spolupráci mezi Českou republikou a Marockým královstvím.

Za posledních deset let se obrat vzájemného obchodu více než ztrojnásobil, přičemž vývozy rostou na obou stranách. Od roku 2007 je saldo naší obchodní výměny s Marokem přebytkové. K mírnému poklesu obchodní výměny došlo jen v důsledku pandemie covidu-19. V roce 2019 a 2020 činil obrat obchodní výměny ČR s Marokem 638 mil. dolarů a 565 mil. dolarů (z toho český vývoz představoval 430 mil. dolarů, respektive 339 mil. dolarů). Pro rok 2021 se očekává opětovný růst. Obrat obchodní výměny by se měl zvýšit o cca 70 %. Čísla tak překonají i rekordní rok 2019.

České firmy hledají nové exportní trhy a Maroko je jednou ze zajímavých alternativ. Zájem o ně roste, i když byl zaznamenán pokles vývozu osobních automobilů z ČR. Právě tato položka se nejvíce podílí na celkovém objemu českého exportu do Marockého království. Stále větší zájem je o výrobky elektrotechnického a obranného průmyslu a o digitalizaci. Naše firmy jsou úspěšné také ve zdravotnictví (dodávky zdravotního materiálu a lůžek do nemocnic) a sklářství (světelné instalace v marrákešském hotelu La Mamounia).

Text: Andrea Heverlová

Foto: Shutterstock