Alžírsko: Obnova země s profilem exportní energetické velmoci

K rozhodnutí nastavit energetickou transformaci jako jednu z hlavních os Plánu hospodářského rozvoje 2020 vedly alžírskou vládu tři dobré důvody. Prudký nárůst spotřeby elektrické energie v průběhu posledních let, nestabilní příjmy z cen ropy jako hlavní exportní komodity a dlouhodobě energeticky deficitní okolní maghrebský trh.

Podobně jako v celém severoafrickém regionu neunikl pandemii ani ropný a plynárenský průmysl, tvořící páteř alžírské ekonomiky. Příjmy státního energetického podniku Sonatrach poklesly v roce 2020 oproti předešlému roku o 39 %. Alžírský stát také vybral o 31 % méně na daních a investice srovnatelně klesly o 30 %. Vláda zavedla četná opatření ke změkčení dopadu pandemie na hospodářství, například zvýšila výdaje na zdravotnictví, na podporu pro nezaměstnané, jednorázové půjčky nízkopříjmovým domácnostem, centrální banka snížila úrokovou míru apod.

Podle dat, která letos v květnu uveřejnilo alžírské ministerstvo financí, bylo v souvislosti s pandemií vydáno ze státního rozpočtu přibližně 1,1 miliardy dolarů. Subvence soukromému sektoru však byly vypláceny až v průběhu letošního roku a jsou široce kritizovány pro nedostatečnost. Pasivní náklady (ztráty podniků, jednotlivců, bankroty atd.) jsou mnohonásobně vyšší a nevyčíslitelné. Dopady se významně projevily na trhu práce a ztrátě až jednoho milionu pracovních míst. Opatření sice napomohla ochránit ekonomiku, pandemie ale odhalila nestabilitu a zranitelnost alžírského hospodářství. Fiskální deficit se prohloubil a devizové rezervy spadly v loňském roce na 48,2 miliardy dolarů.

Jako velmi efektivní nástroj k zamezení šíření viru se ukázalo uzavření země (od března 2020 až do konce května 2021) a velmi striktní omezení vnitřního života. Tyto restrikce umožnily, aby chatrný zdravotnický systém pandemii zatím relativně zvládl. Alžírsko je ale zařazeno na seznam zemí s velmi vysokým rizikem výskytu nákazy rovněž kvůli problémům s poskytováním statistických údajů.

Jak oživit image energetického exportéra?

Bez ohledu na koronakrizi a omezený rozpočet investoval národní energetický podnik Sonatrach v průběhu roku 2020 v zahraničí, konkrétně v Nigeru, Tunisku a Libyi, 2 miliony dolarů. Investice ve výši 73 milionů eur do prodloužení plynovodu Medgaz významně posílila strategické partnerství alžírského Sonatrachu se španělským protějškem Naturgy. Pětadvacet procent spotřeby plynu Španělska tak bude procházet přes nově dostavěný úsek plynovodu. V červnu 2021 bylo uzavřeno strategické alžírsko-indonéské partnerství, které cílí jak na zajištění energetické stability obou zemí, tak především na vývoj a výzkum a na společnou vizi uhlíkové neutrality, postavené na rozvoji obnovitelných zdrojů energie. S italskou skupinou ENI Alžírsko buduje partnerství v oblasti výzkumu a vývoje zeleného vodíku.

Alžírská vláda intenzivně hledá způsoby, jak oživit dominantní energetický sektor. Plán hospodářského rozvoje 2020 stanovil energetickou tranzici jako jednu ze tří os budoucnosti alžírské ekonomiky. Aby země pokryla vlastní narůstající potřeby, musí nastoupit cestu dlouhodobé energetické udržitelnosti, jejíž součástí je čtyřicetiprocentní podíl OZE na energetickém mixu. Byl proto založen společný střednědobý projekt olejářské společnosti Sonatrach a energetického gigantu Sonelgaz nazvaný Malý Sonelgaz (Shaems).

Diverzifikace ekonomiky a větší šance pro mladé

Alžírská ekonomika by se v roce 2021 měla alespoň částečně zotavit z krize způsobené pandemií. Pomalé tempo očkování v zemi však naznačuje, že některá omezující opatření by mohla zůstat v platnosti až do roku 2022. I když se očekává, že ještě letos dojde k oživení ropného a plynárenského průmyslu, aktivita ve zbytku ekonomiky se bude rozvíjet pomalu.

Přechod k novému růstovému modelu vyžaduje velké strukturální reformy včetně zlepšení řízení ekonomiky, posílení soukromého sektoru a podpory vytváření pracovních míst. Alžírské úřady Plánem sociálně-ekonomické obnovy avizovaly dlouhodobé reformní úsilí a snahu posunout ekonomiku směrem k udržitelnému modelu vedenému soukromým sektorem, zapojit se do přechodu k obnovitelné energii, snížit vážnou nerovnováhu v makroekonomice země a chránit životní úroveň obyvatelstva. Alžírsko, stejně jako další země vyvážející ropu v regionu MENA, bude muset směřovat k diverzifikovanější ekonomice, aby se zvýšily vyhlídky mladé populace na pracovní uplatnění.

Ve vztazích s EU stále nepanuje shoda

Evropská unie je s šedesátiprocentním podílem na alžírském vývozu, dominantně tvořeném ropou a zemním plynem, na němž participuje zejména Španělsko, největším obchodním partnerem. EU vyváží především polotovary, spotřební zboží a strojírenské výrobky. Obchodní výměna se v roce 2020 pohybovala na úrovni 24,9 mil. eur, z toho vývoz EU představoval 16,9 mil. eur. V roce 2019 činila obchodní výměna 33,1 mil. eur a vývoz 13,5 mil. eur.

Ve vztazích s EU zůstává klíčovou otázkou neplnění obchodních ustanovení v asociační dohodě (AD), kterou by Alžírsko chtělo renegociovat. Země se domnívá, že je pro ni značně nespravedlivá a velmi nevýhodná. I přes tyto rozpory pokračovaly v rámci asistenčních programů EU projekty finanční podpory do prioritních oborů energetiky a klimatu, rozvoje zelené ekonomiky, digitalizace a cirkulární ekonomiky.

Alžírsko přijímá restriktivní opatření na dovoz, což komplikuje evropským firmám přístup na trh. Například ukládá importérům povinnost znovu se zaregistrovat v obchodním rejstříku (pozn.: od ledna 2022 by mohla být částečně odstraněna), uvalují se dodatečná cla na vybrané výrobky, tzv. DAPS, restrikce na dovoz dílů a automobilů a zavádí se regulace u dealerů automobilů.

Jiný trend se projevuje v zahraničních investicích. Alžírsko podporuje ty, které byly jako zdroj příjmů dlouhodobě zanedbávány, a zrušilo omezující investiční pravidlo z roku 2009, které stanovovalo podíl zahraničního subjektu společného podniku na minoritních 49 % (s výjimkou strategických sektorů jako farmaceutického, energetického a těžebního). Na zrušené investiční pravidlo navazuje zrušení předkupního práva, jež bylo nahrazeno povolením realizace zahraničních investic bez nutnosti spolupráce s tuzemskými partnery. Přesto se kýžený mohutný příliv zahraničních investic nekonal. Problémem zůstává odkládaná legislativní úprava investičního zákona a komplikovaný zápis v obchodním rejstříku.

České podnikatele odrazuje dvojí zdanění a nejistota v ochraně investic

V roce 2012 uzavřelo ČR s Alžírskem dohodu o hospodářské a průmyslové spolupráci. Svižnějším obchodním vztahům by prospěla také dohoda o dvojím zdanění a dohoda o vzájemné ochraně investic, jednání o nich však byla pozastavena.

Proticovidová opatření umožňující cestovat do země pouze velmi omezeně na základě povolení ke vstupu od MZV byla jen další kapkou, jak snížit atraktivitu tamějšího náročného podnikatelského prostředí.

ČR již tradičně dováží hlavně ropu a vyváží stroje, letecké díly, dopravní prostředky, zdravotnické vybavení, sklo, železo, ocel, chemické prvky a v posledních letech přibylo rychloobrátkové zboží a živý skot. Na alžírském trhu je již léta etablována řada českých firem, z nichž mezi nejznámější patří společnost Linet s tisíci nemocničními lůžky do vojenských nemocnic, Omnipol, Iveco Bus, resp. Iveco Orecchia s 205 autobusy typu Crossway, Tatra Trucks s transferem technologií, hasicí technika firmy Červinka a Pavliš, Hartmann s nákladními vozy Avia Motors, Wikov, Šmeral, Exmont-Energo a další.

Text: Andrea Heverlová

Foto: Shutterstock