Energeticky a surovinově věčně neuspokojený průmysl „upírá zrak“ k oblastem bohatým na přírodní zdroje, na nichž je bytostně závislý. Mezi nejvýznamnější zásobárnu nerostných surovin patří Afrika, v níž zanechali trvalou stopu také respektovaní českoslovenští a čeští geologové a firmy již dlouho před covidem. Proto ani během lockdownů a omezených osobních kontaktů nesložila česká ekonomická diplomacie ruce do klína.
Na příští rok připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR opatrný návrat do normálu v podobě několika incomingových a outgoingových misí do severní Afriky, konkrétně Alžírska, Maroka a Egypta. Čeští geologové, podnikatelský sektor a odborné vědecké instituce tak budou mít další příležitost, jak navázat na letitou a osvědčenou spolupráci v oblasti těžby a zpracování surovin. České protějšky mohou s partnery v regionu spolupracovat například v průzkumu a vyhledávání ložisek širokého spektra nerostných surovin, jako jsou kovy, palivoenergetické suroviny, kritické a deficitní nerostné suroviny pro EU, dále nerudní suroviny jako cementářské suroviny, fosfátové suroviny, žáruvzdorné a keramické suroviny, potaš či soli, včetně těžby mořské soli. Mohou rovněž dodávat těžební a zpracovatelské stroje, včetně investičních celků, technologie pro rafinerie, močovinu a výrobky na bázi fosfátů, dusičnanů či trhaviny a chemikálie potřebné k povrchové a podzemní těžbě. V oblasti zpracování surovin si Česko stále udržuje dobré renomé a konkurenceschopnost v portfoliu stanic na čištění surového plynu a ropy, technologií na jímání asociovaného plynu, odsíření ropy, technologií na výrobu fosfátových hnojiv, žáruvzdorných materiálů a prefabrikátů, ve výstavbě a vybavení cementáren, vápenek, koksoven, skláren, drticích linek na stavební kamenivo apod.
Mapa afrického nerostného bohatství
Říká se, že nerostné bohatství může být pro země požehnáním i prokletím. Svědčí o tom i „Afrika TOP“, přehled šťastnějších i méně šťastných surovinově bohatých afrických zemí.
Egypt
Oblast je poměrně bohatá na zásoby různých nerostných surovin, mezi nimiž klíčovou roli zaujímají ropa a zemní plyn, jež významnou měrou přispěly k rozvoji místního průmyslu. Egypt přiléhá ke Středozemnímu moři, na jehož dně se nacházejí velká ložiska zemního plynu. Země rovněž disponuje bohatými ložisky železné rudy, fosfátu, vápence, manganu, mastku, zinku, azbestu, sádry a zlata. Na egyptských pouštích se nacházejí zásoby solí, včetně natronu, solanky a sody.
V posledních letech se egyptská vláda soustředila mimo jiné na reformy těžebního sektoru. K zásadním vládním opatřením patří odstranění dohody o sdílení těžby ropy a zemního plynu a přechod na mezinárodní standardní rámec daní, nájemného a licenčních poplatků. Dále zrušení nařízeného rozdělení příjmů mezi investora a egyptský Úřad pro nerostné zdroje (EMRA). Tímto krokem by se podařilo odstranit zbytečnou byrokratickou překážku v podobě podmínky založení společného podniku. Snazší podnikání umožní i přijetí globálně akceptovaných licenčních poplatků, zrušení výběrových řízení a usnadnění činnosti průzkumným společnostem, které by si mohly zvolit vlastní průzkumné území.
Maroko
Česká republika má s Marockým královstvím velmi dlouhé a plodné vztahy v oblasti průzkumu, těžby a zpracování nerostných surovin. Od sedmdesátých let minulého století pomáhali v této zemi českoslovenští geologové při mapování a průzkumu ložisek. Jména jako Vladimír Sattran, Joel Pokorný, Jaroslav Skácel a řada dalších zůstanou trvale zapsaná do historie spolupráce obou zemí.
Těžební průmysl se na celkovém HDP Maroka podílí z 10% (z toho 90% představuje těžba fosfátů). Je třetím největším světovým producentem fosfátů a celkově se v marockých ložiscích nachází 75% známých světových zásob této suroviny. Je tu registrováno přes 90 těžebních firem, které zaměstnávají cca 50 tisíc lidí. Kromě fosfátů Maroko těží baryt, kaolin, kobalt, měď, fluorit, železnou rudu, antracit, olovo, sůl, stříbro, mastek a zinek. Nadějně vypadají průzkumy ložisek ropy a zemního plynu. Zatím však Maroko dováží zemní plyn z Alžírska.
V roce 2022 by se měl uskutečnit odložený PROPED (projekt ekonomické diplomacie) – oborová a expertní mise Ministerstva průmyslu a obchodu zaměřená na rozvoj spolupráce v oblasti těžby, důlního průmyslu a zpracování nerostných surovin. Příležitost pro české těžařské firmy v Maroku představují drahé kovy, kovy, průmyslové minerály, geotermální zdroje energie (region severovýchodního Maroka, lokalita Tarfaya-Assa-Zag), uhlovodíky či ropa. Pokud jde o zařízení, šance se otevírají dodavatelům pásových dopravníků či důlní techniky pro expandující marocký fosfátový průmysl. Aktuální příležitosti jsou spojeny i s novým nalezištěm zemního plynu v marocké lokalitě Sebou.
Marocká strana projevila explicitní zájem o zapojení českých společností do zpracovávání expertiz v oblasti dobývání nerostů a geologického průzkumu, mimo jiné díky renomé československých geologů působících v Maroku během 60. a 70. let dvacátého století. Království projevuje zájem o nové dobývací technologie, které představují součást nové národní těžební strategie do roku 2025. Jedním z jejích cílů je ztrojnásobit obrat těžebního sektoru, zvýšit investice do geologického průzkumu a zdvojnásobit počet pracovních míst v sektoru. Mezi hlavní témata se řadí také zpracování důlního odpadu a potenciální využití nové těžební technologie šetrné k životnímu prostředí.
Alžírsko
S tímto významným producentem ropy (13. největší na světě), zemního plynu (4. největší exportér na světě) a helia (po USA a Kanadě třetí největší producent) udržovalo již v minulosti tehdejší Československo úzké ekonomické vztahy. Respekt, který dodnes přetrvává v paměti Alžířanů, si tu získala Česká geologická služba.
Alžírsko je také sedmým největším vývozcem zkapalněného plynu (LNG). Podle údajů US Energy Information Administration disponuje čtvrtými největšími světovými zásobami břidlicového plynu, které se odhadují na 20 bilionů m3, a břidlicové ropy v objemu 5,7 gigabarelů. Na těžbě zemního plynu se kromě alžírské společnosti Sonatrach podílejí i zahraniční investoři, jako britský BP nebo norský Statoil.
Tato severoafrická země produkuje železo a ocel, menší objem zlata a stříbra a širokou škálu nerostů, jako je baryt, bentonit a další druhy jílovitých minerálů, cement, drcené kamenivo, dolomit, živec, sádrovec, vápenec, mramor, dusík, fosfáty, pemzu, sůl, písek, štěrk, síru a další komodity. Na jeho území se nacházejí zatím netěžená ložiska diamantů a jiných drahokamů, fluoritu, niobu, perlitu, rubidia, tantalu, cínu a uranu.
V oblasti těžby vláda umožňuje zakládání společných firem, ale s podílem zahraničního kapitálu nejvýše 49 % a sídlo vedení společnosti se musí nacházet v Alžírsku. K posílení zahraničních investic kabinet novelizoval pro ropný a plynárenský sektor zákon, podle něhož se zdanění těžby nepočítá z obratu, ale ze zisku. Pro diverzifikaci hospodářství rovněž vypsal projekty na výstavbu hliníkárny a oceláren a na výstavbu závodu na výrobu amoniaku a dalších hnojiv. Zvyšuje se produkce kyseliny sírové, těžba hliníku, dolomitu, vápence pro cement, sádry a vápna. Nárůst výroby cementu byl ovlivněn vládní politikou snižování závislosti na dovozu. Objemy těžby ropy, zemního plynu a většiny ropných produktů zůstávají na stejné úrovni. Naopak došlo k poklesu výroby železa, surové oceli, amoniaku, močoviny, barytu, maziv, dekoračního kamene, fosfátů, metanolu, písku a benzinu.
Mezi nejdůležitější hráče v oblasti těžby a zpracování surovin patří Sonatrach s 84 % těžby zemního plynu v zemi a podílem na výrobě zkapalněného zemního plynu. Zbývající těžba a výroba je zajišťována nadnárodními ropnými společnostmi kooperujícími se společností Sonatrach.
Loni v listopadu proběhl již druhý webinář pořádaný Velvyslanectvím ČR v Alžíru, a to za účasti zástupců alžírských úřadů, státních podniků a vzdělávacích institucí a reprezentantů dvanácti českých firem a pracovníků odboru surovinové politiky MPO ČR. Na příští rok je plánována oborová mise zaměřená na problematiku důlního průmyslu, těžby a zpracování nerostných surovin.
Jihoafrická republika
JAR je jednou ze světových velmocí v oblasti těžby a zpracování nerostů. Její loni odhadovaný podíl na světové produkci činil například 79 % u rhodia, 70 % u těžené platiny a 65 % u rafinovaného rhodia (dále: 63 % u rafinované platiny, 49 % u chromu, 41 % u vermikulitu, 36 % u těženého palladia, 34 % u manganu, 32 % u ferochromu, 29 % u rafinovaného palladia, 27 % u zirkonu, 18 % u průmyslového granátu, 13 % u vanadu, 7 % u rafinovaného zlata, 6 % u diamantů, 5 % u těženého zlata, 4 % u uhlí atd.).
Země také hrála celosvětově významnou roli ve výrobě ilmenitu, kyanitu a souvisejících minerálů. Díky svému nerostnému bohatství, ale i funkčnímu právnímu systému, přístupu ke kapitálu, trhům a technologiím disponuje vlastní měnou a ekonomicky prosperuje.
Ghana
V Ghaně jsou největšími přispěvateli do hospodářství diamanty, zlato, mangan a ropa. Země je mezi TOP 10 největšími světovými producenty zlata a manganu (podíl 3 % a 2 %). Dále těží hliník, bauxit, cement, olovo, zemní plyn, ropné produkty, sůl, stříbro a stavební materiály (jíl, vápno, vápenec, písek, štěrk a kámen). Ghana byla účastníkem iniciativy pro transparentnost těžebního průmyslu a Kimberleyského procesu certifikace. Působí zde řada českých firem v prospekci a těžbě zlata a také firmy z CDT v dodávkách těžebních technologií. Velmi dobré vztahy vyústily k pozvání ministra pro využití krajiny a přírodní zdroje do ČR v roce 2022.
Namibie
Její diamanty jsou významným přínosem pro ekonomiku (podle celkové hodnoty produkce je na 5. místě po JAR a zaujímá 9. místo v produkci surových diamantů). Je třetí v produkci arseniku trioxidu. Podle Světové jaderné asociace byly namibijské důlní závody Rössing a důl Langer Heinrich schopny poskytnout 10% světové produkce uranu. Země byla po Číně a Maroku 3. největším producentem oxidu arzenitého, což představuje 5 % světové produkce. Z kovů se zde nalézá měď, zlato, olovo, mangan, stříbro a zinek. Dále to jsou průmyslové minerály jako cement, kazivec, sůl a kyselina sírová.
Angola
Angolský sektor nerostných surovin je založen zejména na produkci diamantů (9 % celkové světové produkce diamantů podle hodnoty) a těžbě ropy (2. největší africký producent po Nigérii, cca 22% celkové produkce ropy a 10 % zásob ropy v Africe). Mezi další nerostné komodity patří cement, žula, štěrk, sádra, valchářská zemina, vápno, vápenec, mramor, křemen, sůl, písek, drcený kámen, slínek a zkapalněný ropný plyn a v malém množství i zlato.
Togo
Země, z níž se do ČR tradičně dovážely fosfátové rudy. Působí zde české firmy v oblasti provádění vrtných prací pro vyhledávání ložisek nerostných surovin a vody. Přátelské vztahy s ministerstvem energetiky a nerostných surovin vyústily v požadavek Toga na zpracování surovinové politiky pro Tožskou republiku.
Libye
Ve skupině OPEC je co do vývozu ropy Libye na posledním místě. I tak vytěží denně zhruba 1,6 mil. barelů ropy, z nichž jde 1,1 mil. na vývoz (nejvíc do Itálie). Země má rovněž zásoby zemního plynu (0,8 % celkových světových zásob), produkuje cca 12 mld. m³ plynu ročně (z toho je 8 mld. exportováno do Itálie podmořským plynovodem Greenstream). V samotné Libyi však neexistují plynové rozvody a obyvatelstvo se spoléhá na propan-butan v lahvích.
Země je bohatá na plejádu drahých kovů, diamantů a kritických nerostných surovin. Československo se podílelo na intenzivním vyhledávání zdrojů nerostných surovin a dodávkách investičních celků. Vrátit se zpět po ukončení občanské války bude velkou příležitostí pro evropské státy, jimž zde bude významně konkurovat Turecko, Čína a Rusko.
Kamerun
Kamerunské hospodářství je podle hodnocení MMF do značné míry závislé na světové poptávce po hlavních nerostných exportních komoditách země, zejména po ropě, zemním plynu a rafinované ropě. Legislativní rámec pro odvětví nerostů je v zemi dán zákonem č. 2016/017 a zákonem č. 1999–013. V minulosti zde působily české firmy hlavně v oblasti průzkumu a vyhledávání ložisek ropy a plynu. V roce 2022 je v plánu návštěva ministra nerostných surovin v ČR.
Nigérie
Země hraje významnou roli ve světové produkci ropy, přírodního plynu a tantalu (3. světový producent). Podíl na světové ropě je 2 % a na zemním plynu 1 %. Představuje 7 % světového obchodu se zkapalněným zemním plynem (LNG). Je rovněž předním výrobcem cementu v subsaharské Africe. Se zemí máme velmi dobré vztahy a úspěšně zde působí české geologické firmy jako například firma GET.
Gabon
Ekonomika Gabonu byla podle African Development Bank v letech 2017 až 2018 závislá na světové poptávce po nerostných surovinách, zejména manganu (3. světový producent) a ropě. Legislativní rámec pro odvětví nerostů v Gabonu je dán zákony č. 11 a 17/2014. Máme zde nadstandardní vztahy s ministerstvem energetiky a těžby nerostných surovin, je zde dokonce v příštím roce připravována ministerská návštěva ČR.
Botswana
Rovněž ekonomicky úspěšný stát byl loni 2. největším producentem diamantů podle hodnoty a objemu (24 % a 15 %) na světě. Zaujímá 2% podíl na produkci leštěných diamantů. Podíl Botswany na světové produkci uhličitanu sodného dosáhl téměř 2 %. Své nerosty a minerální paliva převážně vyváží a jen minimálně spotřebovává na domácím trhu.
Text: kolektiv odboru surovinové politiky, MPO ČR
