Lucembursko: Rostoucí technologický hub uprostřed Evropy

„Mir wëlle bleiwe wat mir sin“ (chceme zůstat tím, kým jsme). Národní slogan, který vyjadřuje odhodlání Lucemburčanů zachovat si svou svébytnost. Rozhodně má opodstatnění, pohlédneme-li do historie i na mapu Evropy – s velkovévodstvím vklíněným mezi Německo, Francii a Belgii. Pokud se však zaměříme na dynamiku vývoje této země, nic nenasvědčuje tomu, že by se lucemburští občané chtěli konzervativně uzavřít světu a k pokroku se otočit zády. „Startupové uvažování“ vykazovali dlouho předtím, než se tento výraz začal používat. Od rozvoje ocelářského průmyslu koncem 19. století přes finančnictví 80. let 20. století po znalostní ekonomiku od počátku 21. století můžeme sledovat společné jmenovatele ekonomického uvažování Lucemburčanů: přemýšlet novátorsky, využít geografické polohy a být otevření světu. Jedním z nejinspirativnějších rysů této země je schopnost jejích obyvatel dohodnout se na dlouhodobých národních prioritách (například zaměřit se na niky) a pak se jich držet.

Lucembursko bylo a dodnes je křižovatkou cest, místem, kde se Německo potkává s Francií. A Lucemburčané umí destilovat od svých sousedů to nejlepší: kombinace německé organizovanosti a francouzské radosti ze života vytváří příjemně vyvážené prostředí. Velkovévodství pochopilo šance, které se nabízely v novodobé historii, a aktivně přistoupilo k bilaterální i multilaterální diplomacii; stálo u zrodu všech relevantních mezinárodních organizací a rozhodně v nich nechodí jen podepisovat prezenční listiny. Vyvíjí pozoruhodnou aktivitu.

Pokud se někdo zaměřuje pouze na rozlohu a velikost populace, bude překvapen „výtlakem“, který Lucembursko na mezinárodním poli vykazuje. Jako jediná země mělo tři předsedy Evropské komise, kteří jí v součtu předsedali více než patnáct let, nejdéle ze všech členských zemí.

Klíčem je otevřenost a technologický rozvoj

Kde se Lucembursko rozhodně snaží nezůstávat pozadu, jsou technologie, inovace a ekonomika řízená daty. Zároveň je lucemburské hospodářství jedním z nejotevřenějších na světě. V obchodní otevřenosti se řadí na první místo (US News and World Report 2019), v prostředí vhodném pro start-upy je rovněž první (Cisco’s Digital Readiness Index 2019), v udržitelnosti má druhé místo (Environmental Performance Index 2020) a v kvalitě života stojí na třetí příčce (AIRINC’s Global 150 Cities Index).

Důležité iniciativy podporující inovace a důvěru v data:

• HPC (High Performance Computing)

Cílem je zvyšování výpočetní síly Evropy a schopnosti analýzy dat. Lucembursko bylo jedním z iniciátorů iniciativy EuroHPC, jejímž cílem je vyvinout systém superpočítačů v Evropě. Kromě skutečnosti, že tato evropská organizace má sídlo ve velkovévodství, Lucembursko je rovněž do sítě sedmi HPC v dalších členských státech (FI, IT, SI, CZ, BG, PT) zapojeno svým superpočítačem MeluXina (který je údajně z celé sítě „nejzelenější”).

• Vesmírné zdroje

Lucembursko se snaží rozvíjet ucelený rámec pro vývoj vesmírného sektoru. Prostřednictvím iniciativy SpaceResources.lu se staví do pozice evropského hubu v rámci globálních vesmírných zdrojů. Česká republika byla pátou zemí (po Portugalsku, Japonsku, Číně a Spojených arabských emirátech), která se – zastoupena Ministerstvem dopravy ČR – dohodla s Lucemburskem na spolupráci v kosmickém výzkumu. Pro lucemburské partnery je Česko zajímavé skutečností, že v Praze sídlí Agentura EU pro kosmický program (EUSPA), která nahradila původní agenturu pro evropský globální navigační družicový systém GSA, nyní s výrazně rozšířenou působností a posílenými kompetencemi. A nejde jen o obecnou institucionální výměnu. Dispenser, vyrobený brněnskou firmou S.A.B. Aerospace, umožnil na palubě rakety Vega vynést i lucemburský satelit ESAIL určený k celosvětovému trasování velkých lodí. Asociace pro výrobce v leteckém a kosmickém průmyslu spolu s MD ČR navážou na již proběhlé bilaterální akce plánovanou misí do Lucemburska v letošním roce.

• Digitální ambasáda

Lucembursko vyvinulo inovativní řešení pro zálohování strategických informací spojenecké země – od dubna 2018 jako první na světě hostí tzv. digitální ambasádu Estonska. Jde o rozšíření cloudu vládních dat, což znamená, že Estonsko vlastní mimo své území serverové zdroje; má je zcela pod svou kontrolou, jsou zabezpečeny proti kybernetickým útokům nebo krizovým situacím pomocí technologie KSI Blockchain a jsou schopny nejen poskytovat zálohy dat, ale také provozovat nejkritičtější služby. Lucembursko poskytuje zabezpečení Tier 4, nejvyšší úroveň pro datová zařízení.

• Kompetenční centrum kybernetické bezpečnosti

Bylo založeno vládou roku 2017 na třech pilířích (sledování hrozeb a zranitelností, testovací zařízení a výcviková + simulační platforma). Kombinuje v oblasti kybernetické bezpečnosti veřejné zdroje s odbornými znalostmi ze soukromého sektoru.

100 let česko-lucemburských vztahů

Je těžké odolat pokušení na oficiálních bilaterálních akcích a nevzpomenout dynastii Lucemburků na českém trůnu, období, které položilo základy prosperity obou států. Historické propojení evokuje i podoba dvojocasých lvů na státních znacích našich zemí.

V letošním roce slavíme sté výročí od založení diplomatických vztahů mezi Československem a Lucemburským velkovévodstvím. Obě země byly (v případě Československa částečně) osvobozeny generálem Pattonem, na olympiádě v Helsinkách triumfovali běžci v českých a lucemburských barvách – Emil Zátopek a Josy Barthel. Po roce 1968 přijalo Lucembursko řadu československých emigrantů a bylo první zemí na světě, která (již v srpnu 1969) oficiálně vytvořila pietu Janu Palachovi přejmenováním náměstí v centru hlavního města.

Uplynulé století našich vztahů přineslo i nové impulzy v investicích a obchodu. Lucemburští policisté dohlížejí na pořádek na silnicích velkovévodství ve škodovkách v lucemburských barvách. Již téměř třicet let existuje česká pobočka lucemburské firmy Rotarex, přebírající stále složitější a náročnější výrobu plynových ventilů od mateřské firmy. Jen o pár let méně prosperuje také Accumalux, podílející se na českém automobilovém průmyslu.

Nebojte se Lucemburska

Přestože potenciál pro rozvoj obchodních vztahů existuje, mnoho českých firem odrazuje skutečnost, že Lucembursko je náročný trh, který se primárně orientuje na dodavatele z Beneluxu a Německa. Ještě stále můžete u lucemburských klientů narazit na předsudky vůči zemím, které byly příliš dlouho za železnou oponou; mentální nastavení jim brání uvěřit, že do ČR je stejně daleko jako do Lyonu.

Nicméně Lucembursko má zahraničním firmám co nabídnout. Ve své praxi jsem měl možnost poznat řadu evropských i zámořských ekonomik a obchodních ekosystémů. A v porovnání s nimi se v Lucembursku potkává řada pozitivních prvků: strategická geografická poloha s dobře vybudovanou leteckou, silniční, železniční a vodní infrastrukturou, která umožňuje rychlý přístup na sousední trhy a činí ze země konkurenceschopný logistický uzel. Další předností je bohaté multikulturní a kosmopolitní prostředí, které přitahuje talenty a mozky nejen ze sousedních zemí. Digitální agenda je skutečně prioritou vlády, nikoli pouze na papíře...

Existuje zde ovšem i několik praktických nedostatků – získání stavebního povolení nebo registrace nemovitosti obvykle trvá dlouho; zdá se však, že se administrativa snaží tyto problémy řešit.

Během pandemie se v lucemburské ekonomice objevilo další systémové riziko: sousední země, odkud pochází mnoho lucemburských přeshraničních pracovníků, zavedly v rámci boje s virem různé stupně uzávěr, což způsobilo, že fungování některých místních odvětví bylo ohroženo.

Dám-li však na misky vah veškerá pozitiva i negativa, jsem přesvědčen, že díky ekonomické stabilitě, flexibilnímu a atraktivnímu právnímu rámci, snadnému přístupu k rozhodovacím orgánům a možnostem dlouhodobého růstu je Lucembursko zajímavým místem pro expanzi a bránou do Beneluxu.

Takže – nebojte se Lucemburska! Lucemburčané chtějí zůstat tím, kým jsou. To ale neznamená, že se bojí měnit spolu se světem kolem nich, nebo možná ještě rychleji.

Text: Vladimír Bärtl

Foto: Shutterstock