Panama: Opomíjená ekonomika stojící na službách

Když se řekne Panama, každý si zřejmě vybaví slavný průplav, panamský klobouk (jehož původ však najdeme v Ekvádoru) či skandály spojené s tzv. Panama Papers, které se stávají noční můrou řady vysokých představitelů napříč hranicemi. Panama však zcela jistě představuje a nabízí mnohem víc. V únoru předal pověřovací listiny do rukou prezidenta ČR nový velvyslanec Panamy J. E. Enrique A. Thayer Hausz a v rámci proběhlých jednání přislíbil veškerou součinnost při prohlubování vzájemných česko-panamských vztahů.

Jedná se o zemi o rozloze 74 340 kilometrů čtverečních (tedy srovnatelnou s ČR) s více než čtyřmi miliony obyvatel, avšak přesah panamského trhu je daleko větší. Země těží ze své výhodné polohy mezi dvěma oceány a na pomezí Střední a Jižní Ameriky. Sousedí s Kostarikou a Kolumbií. Panamská ekonomika byla v posledních dvou dekádách nejrychleji rostoucí ekonomikou Latinské Ameriky (průměrně o 6 % ročně). I pro tento rok jí Mezinárodní měnový fond předpovídá největší růst HDP z celého regionu, a to o 7,5 %. Má nejvyšší HDP na obyvatele v regionu. Panama je rovněž jednou z osmi členských zemí středoamerického integračního uskupení SICA, jemuž v prvním pololetí 2022 předsedá. Nadstandardní vztahy s USA se staly determinantou panamské zahraniční i hospodářské politiky, USA jsou hlavním obchodním partnerem země. Panamská ekonomika je plně dolarizovaná. Dalšími jejími významnými partnery jsou pak Evropská unie a Čína.

Pohled historický

Panamská šíje byla osídlena už přinejmenším před 11 tisíci lety a v době příchodu Evropanů tady žilo kolem dvou milionů lidí. Velká většina z nich však byla zabita v bojích s kolonizátory nebo zemřeli na infekční nemoci zavlečené z Evropy. S ohledem na zmíněné geografické přednosti se Panama rychle stala místem čilého obchodního a tranzitního ruchu.

Nezávislost na Španělsku vyhlásila v roce 1821 zároveň s Kolumbií, Ekvádorem a Venezuelou, které společně vytvořily tzv. Novou Kolumbii. Tento stát se rozpadl v roce 1830, kdy vzniklo dvojstátí Kolumbie a Panamy pod názvem Nová Granada. V sedmdesátých letech 19. století se začal realizovat sen mnoha přepravců a námořníků, a sice stavba Panamského průplavu. Toto vodní dílo nedozírného dosahu měla původně hloubit francouzská společnost Compagnie Universelle vedená stavitelem Suezského průplavu Ferdinandem Lessepsem, avšak po několika ekonomických peripetiích společnost koupily v roce 1902 USA. V té době se Panama pokoušela osamostatnit. Nezávislost na Kolumbii vyhlásila nakonec v roce 1903 za pomoci USA, které již měly zájmy na vybudování a správě Panamského průplavu. Ten byl slavnostně otevřen v roce 1914. Od roku 2010 probíhaly práce na podstatném rozšíření průplavu, které zajišťuje proplutí lodí Post Panamax. Celkové náklady na provedení tohoto projektu byly vyčísleny částkou 5,25 miliardy dolarů. Lodím se rozšířený průplav slavnostně otevřel v červnu 2016.

Období panamské nezávislosti bylo až do konce 80. let 20. století provázeno spíše nestabilitou. Do dějin vstoupili zejména dva diktátoři. Prvním byl Omar Torrijos. Ten v roce 1977 podepsal s prezidentem USA Jimmy Carterem dohodu, která stanovila 31. prosinec 1999 jako den předání Panamského průplavu Panamě jako neutrálního území pod panamskou správou, přičemž USA budou garantovat jeho vnější obranu. Druhým byl pak nechvalně proslulý Manuel Noriega, jehož éru v čele země ukončila vojenská intervence USA, po níž byl následně odsouzen ke 40 letům vězení (v roce 1999 mu byl trest snížen na 30 let). O jeho extradici požádala jednak Panama (v nepřítomnosti odsouzen na 20 let) a jednak Francie (odsouzen na 10 let). V roce 2010 byl vydán Francii, kde strávil jeden rok ve vazbě. V prosinci 2011 jej Francie vydala do Panamy, kde v roce 2017 zemřel. Od roku 1989 je Panama prezidentskou republikou, je stabilní zemí a stejně jako Kostarika nedisponuje stálou armádou.

Pohled ekonomický

Už ze své podstaty je Panama liberální ekonomikou. O jejím liberálním přístupu k obchodu svědčí dohody o volném obchodu, které má uzavřeny s 23 zeměmi či uskupeními. Zaujímá jedinečné postavení ve světové ekonomice a geopolitice právě díky Panamskému průplavu. Na severojižní ose plní země roli logistického hubu mezi Severní a Jižní Amerikou, a ještě významnější roli hraje jako strategická námořní dopravní tepna propojující Karibik a Pacifik. Díky tomu nabízí širokou paletu služeb námořní dopravy a dále pak služby finanční, obchodní či realitní. Důležitým zdrojem příjmů je také registrace lodí. Panama disponuje prvním (Puerto de Colón) a pátým (Puerto de Balboa) největším přístavem Latinské Ameriky.

Kromě toho tu existuje rozvinutá infrastruktura, a to včetně internetu – na území Panamy se kříží pět optických kabelů pro různé části amerického kontinentu. Rozvinutý je rovněž cestovní ruch, zemi se světem spojuje množství mezinárodních letů a mezinárodní letiště Tocumen bylo v roce 2021 sedmým nejvytíženějším na světě. Z toho je zřejmé, že ve struktuře panamské ekonomiky má dominantní podíl sektor služeb, který tvoří více než 75 % HDP. Významnou roli v hospodářství země hraje také zvláštní ekonomická zóna Colón – největší zóna volného obchodu amerického kontinentu a druhá největší na světě. K dobré hospodářské situaci přispívá i měnová stabilita vyplývající z používání dolaru souběžně s národní měnou balboas.

Panama City patří mezi nejvýznamnější finanční centra na světě. Dalo by se říci, že novinkou byl loňský výrazný nárůst těžby mědi, a to zejména díky povrchovému dolu Cobre Panamá, který se nachází v provincii Colón a zaujímá 13 000 hektarů.

Díky svému ojedinělému postavení v rámci mezinárodního obchodu byla panamská ekonomika zasažena silným hospodářským poklesem způsobeným covidovou pandemií. S meziročním propadem -17,9% HDP se jednalo o třetí nejpostiženější ekonomiku Latinské Ameriky. Hospodářské oživení přinesl již rok 2021, kdy ekonomický růst předčil původní odhady a dosáhl 15,3 %. I letos by měla být panamská ekonomika tou nejrychleji rostoucí, takže vše nasvědčuje tomu, že dosáhne, a dokonce přesáhne předpandemickou úroveň již v tomto roce.

Současná vláda klade velký důraz na podporu přímých zahraničních investic, diverzifikaci ekonomiky i posílení pozice Panamy jakožto centra globálního obchodu. Vláda také schválila vytvoření pěti nových zón volného obchodu (tři zaměřené na agropodnikání), které mají vygenerovat investice ve výši 21,91 milionu dolarů a vytvořit více než 10 tisíc pracovních míst.

Pohled projektový

Pokud jde o infrastrukturu, aktuálně staví hlavní město Panama City linku metra č. 3 v hodnotě 2,5 miliardy dolarů pod Panamským průplavem. Panamské metro by celkově mělo mít sedm linek, které by měly být dostavěny v horizontu deseti let. V roce 2022 má být investováno 1,16 miliardy dolarů do silniční infrastruktury. Jedná se o 25 projektů (celkem 650 km cest) v deseti panamských provinciích. Očekávaným projektem je i stavba čtvrtého mostu přes Panamský průplav, která má být zahájena letos. Se třemi miliardami tun prokázaných a pravděpodobných zásob je zmíněný Cobre Panamá jedním z největších otevřených měděných dolů na světě s 30letou životností. Do roku 2023 je plánováno výrazné rozšíření produkce mědi.

Panama obdržela půjčku Mezinárodní rozvojové banky ve výši 350 milionů dolarů na digitální transformaci, konkrétně připojení venkova k internetu, předložení zákona o fintech, přijetí zákona proti počítačové kriminalitě, vytvoření digitální peněženky pro obyvatelstvo a vypracování plánu 5G sítě.

Technologicky chce země rozvíjet i zemědělský sektor. Konkrétně se například jedná o užití dronů a digitalizování zavlažování. V následujících sedmi letech soukromý sektor na tyto aktivity přispěje 402 miliony dolarů a stát 155 miliony dolarů.

Cílem Panamy je nadále rozvíjet i ekologická řešení. Příkladem může být energetický mix, v němž převažuje vodní energetika (43 %). České firmy se mohou pochlubit podílem na tomto úctyhodném výsledku dodávkami turbín. Aktuálně by velkým projektem měla být větrná elektrárna Tramontana Power v hodnotě 350 milionů dolarů. Panama se intenzivně zabývá i výrobou elektřiny ze zemního plynu. Nový projekt s investicí jedné miliardy dolarů a instalovaným výkonem 670 MW bude mít na starosti nadnárodní skupina InterEnergy Group a AES. Nová elektrárna má pomoci stabilizovat národní tarif za elektřinu.

Zahájením vývozu zkapalněného zemního plynu v kontejnerech do Ekvádoru rozbíhá Panama svůj plán zásobovat LNG celý region. Aktuálně jedná i s Kostarikou, Salvadorem, Kolumbií, Guatemalou a některými karibskými ostrovy. Velké plány má i se zeleným vodíkem, neboť se chce stát energetickým přechodným hubem pro celou Latinskou Ameriku. Díky zelenému vodíku chce dosáhnout i dekarbonizace námořního sektoru. V lednu 2022 Panama vydala svou strategii pro zelený vodík a je připravena spolupracovat i v této oblasti. Existuje tedy řada oblastí, do nichž by se mohly zapojit také české dodávky, řešení či technologie. Společně s velvyslanectvím ČR v Bogotě a zahraniční kanceláří CzechTrade Mexiko jsme připraveni podpořit vaše projekty a napomoci jejich realizaci.

Text: Martina Jeníčková

Foto: Shutterstock