Kolumbie a nebezpečná?Strach jsem neměla nikde

Když jsem poprvé navštívila Kolumbii pracovně, něčím mě uchvátila, a i když jsem přesně nevěděla čím, byla jsem si jistá, že se tam musím vrátit. Dva roky nato jsem se širokým úsměvem na tváři každému říkala: „Pojedu na šest týdnů do Kolumbie.“ Moje nadšení však vůbec nikdo nesdílel. „Sama do Kolumbie? Zbláznila ses? Vždyť je to tam nebezpečný!“ zněla obvyklá odpověď.

Odpověděli byste stejně? A kromě toho, že je Kolumbie nebezpečná, vás jako další v pořadí napadlo, že je plná drogových gangů a kriminality? Určitě nejste sami, ale rozhodně čtěte dál.

„Aguacatééé, aguacatééé!“ pokřikuje Rigoberto, pouliční prodavač avokád. Tuhle práci dělá už dvacet let a je v okolí vyhlášený. Když prodá své běžné množství avokád, uklidí stánek, nasedne do auta a jede domů. Prodejců jako on je v ulicích osmimilionové Bogoty, hlavního města Kolumbie, nespočet. Jeden prodává cigarety, druhý přímo na ulici připravuje arepas (kukuřičné placky většinou plněné sýrem), třetí vám mává před obličejem čisticími prostředky na boty a už už vám opečovává vaši obuv.

Evropanům připadají pouliční prodejci často otravní, když ale umíte trochu španělsky a pustíte se do řeči s některým z nich, zjistíte, že to jsou úžasní srdeční lidé a že tenhle styl života je tu úplně normální. Navíc tu panuje obrovská nezaměstnanost a pouliční prodej vláda nezdaňuje, takže si tu může vylepšit živobytí každý, kdo má chuť pracovat. A tady narážíme na další předsudek, který o Kolumbijcích máme. Ano, je to lenivost. Myslíme si, že řeknou „maňána“ a na všechno se vykašlou. V některých částech země to tak možná trochu je, ale ve velkých městech tedy rozhodně ne. „Ty jdeš na svačinu?“ říká mi v šest večer moje kolegyně z místní pobočky naší firmy a já se skoro stydím, že už jdu domů, zatímco ona si tu ještě tak dvě hodinky posedí.

Pokud jste dočetli až sem, tak věřím, že jste alespoň trochu nasáli atmosféru velkého města, kde se spíš než s bílým práškem setkáte s lidmi, kteří jsou docela pracovití, hned se s vámi pustí do řeči a nemají problém vám s čímkoli poradit či pomoct. Kolumbie má však tolik nádherně různorodých míst, že se vám jen z toho výčtu zatočí hlava. Potřebovala bych pár dalších stránek, abych vám o nich mohla napsat víc. Představte si třeba pětitisícové vrcholky pokryté sněhem, amazonský prales, poušť, oceán, rozlehlé kávové plantáže, jezera a řeky, vesničky v horách i údolích a také přístup k proslulému Karibskému moři. Kolumbijské severní pobřeží je v některých oblastech trochu vzdálené naší idealistické představě o Karibiku, ale jsou tu místa, na kterých se vám zastaví dech.

Projela jsem toho sice jen zlomek, ale nikde jsem neměla strach. Takže až vám někdo řekne, že Kolumbie je nebezpečná, žijí v ní leniví lidé a je plná drogových gangů a kriminálníků, zeptejte se ho: „A tys tam někdy byl?“

Text a foto: Barbora Hartmannová