Ministerstvo průmyslu a obchodu organizuje dvě důležité události vztahující se k západobalkánským zemím s cílem umožnit výměnu informací o plánovaných hospodářských projektech, detailněji rozebrat aktuální možnosti financování a přispět k celostní debatě o ekonomických vztazích za hranicemi EU například i z bezpečnostního a klimatického hlediska. V říjnu proběhl expertní kulatý stůl k otázce energetické transformace regionu a v listopadu nás čeká ekonomické fórum se zaměřením na oblast smart cities.
Energetická transformace západního Balkánu
Při příležitosti neformálního setkání Rady unijních ministrů pro energetiku na začátku října uspořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s Ministerstvem zahraničních věcí a Asociací pro mezinárodní otázky akci s názvem Energy Transition in the Western Balkans: Climate Necessity and a Business Opportunity. V bubenečské Ville Pellé se sešlo 50 zástupců z řad státních institucí, českých i zahraničních expertů na energetiku a ochranu klimatu z nevládního sektoru a také představitelé několika českých firem působících v oblasti energetiky. Váženými hosty byli velvyslanci všech šesti zemí západního Balkánu v ČR.
Dá se říci, že politiky EU vůči regionu západního Balkánu v oblasti energetiky kopírují vnitrounijní snahy a formují tamní energetické trhy významným způsobem. Všechny státy jsou členy tzv. Energetického společenství, jehož cílem je urychlení transpozice unijní legislativy a hlubší vzájemná integrace jednotlivých energetických trhů zapojených stran. Ředitel Energetického společenství Artur Lorkowski na akci zdůraznil zejména potřebu aktivní spolupráce mezi EU a západním Balkánem kvůli aktuální energetické krizi.
Západobalkánský Green Deal
Západobalkánské vlády jsou signatáři Sofijské deklarace o zelené agendě pro západní Balkán z roku 2020, která řeší tvorbu politik ke snižování emisí a ochrany klimatu, zvyšování energetické efektivity, systém emisních povolenek či rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Ve zkratce se jedná o západobalkánský Green Deal s cílem dosáhnout klimatické neutrality v Evropě do roku 2050. Projekty v regionu mohou být financovány z nástroje pro předvstupní asistenci (IPA III), konkrétně pro zelenou agendu bylo mobilizováno asi 9 miliard eur s potenciálním navýšením ze strany soukromých investorů a bankovních institucí až na 20 miliard.
Jak na říjnovém kulatém stolu mnohokrát zaznělo z úst odborníků, peníze v tuto chvíli nepředstavují problém, protože energetika je jedním z prioritních sektorů po celém světě. Je však důležité postupovat v procesu transformace obezřetně a neuchylovat se ke krátkozrakým řešením. To je případ i tzv. carbon lock-in, kdy technologickými modernizacemi postupně prodlužujeme životnost uhelných elektráren, a tím zvyšujeme závislost na uhlí a neschopnost akcelerovat proces opravdové dekarbonizace.
Citlivý přístup k energetické krizi
Na významu přidala tématu energetické transformace západního Balkánu samozřejmě také válka na Ukrajině a současná celoevropská situace, kdy se všechny vlády potýkají s rapidním nárůstem cen za energie a zároveň musí činit strategická rozhodnutí ohledně bezpečnosti dodávek a snižování závislosti na těch z Ruska. V regionu, kde je ruský vliv dlouhodobě velmi znatelný v různých ekonomických a bezpečnostních segmentech, je tato záležitost obzvlášť citlivá. Ministři energetiky z Albánie, Kosova a Severní Makedonie proto využili příležitosti a na pozvání ministra Síkely se setkali v Praze s ministry zemí EU při neformálním setkání rady. Společně prodiskutovali zejména přípravy na nadcházející zimu.
Mezi hlavní obchodní příležitosti pro české firmy se v oblasti energetiky v regionu západního Balkánu řadí zejména budování solárních elektráren, využívání biomasy, vodních zdrojů a investice do modernizace přenosových a distribučních soustav.
Více informací o energetických trzích v jednotlivých státech západního Balkánu i o relevanci pro český byznys se můžete dočíst v sérii factsheetů zpracovaných Asociací pro mezinárodní otázky. Ke stažení jsou na webu www.amo.cz.
Ekonomické fórum chytrých měst
Ve dnech 16. až 18. listopadu se do České republiky sjede zhruba 100 představitelů měst z celého západního Balkánu na úrovni primátorů či starostů a místních expertů na témata související s rozvojem chytrých a udržitelných měst. Zúčastní se konference EU – Western Balkans: Smart Cities Economic Forum. Zastoupena budou nejen největší města regionu, ale i menší obce, které ke svému rozvoji přistupují proaktivně a chtějí zlepšovat život svých obyvatel. Ministerstvo průmyslu a obchodu zve představitele měst a obcí, aby mohlo prezentovat to nejlepší, co české firmy v oblasti smart cities nabízejí, a podpořit tak vzájemné obchodní vztahy v tomto oboru, který je v posledních letech na vzestupu.
Návštěva českých firem
Během prvních dvou dní navštíví delegace několik českých firem z oborů dopravní infrastruktury, vodního a odpadového hospodářství a budou mít možnost seznámit se s jejich řešeními uvedenými do praxe v českých městech. Balkánské delegace dále přivítají radniční experti na rozvoj chytrých měst po celé republice, například v Brně či v Plzni.
Ekonomické fórum a veletrh českých technologií
V pátek 18. listopadu pak proběhne ekonomické fórum v Kongresovém centru v Praze, jehož se zúčastní také náměstci západobalkánských ministerstev, dále experti z Evropské komise, mezinárodních bankovních institucí a investičních hubů atd. Debatní panely se zaměří zejména na budoucnost hospodářské spolupráce mezi zeměmi EU a západního Balkánu v oblasti zelené a digitální tranzice, na možnosti financování projektů chytrých měst v regionu a představí dobré příklady z praxe měst EU i západního Balkánu. Představí se také platformy a organizace, které propojují byznys partnery s městy a asistují při realizaci konkrétních smart projektů. Návštěvníci ekonomického fóra budou mít možnost v Kongresovém centru navštívit i veletrh těch nejzajímavějších českých technologií, které rozvíjejí chytrá města.
Na akci EU – Western Balkans: Smart Cities Economic Forum se můžete registrovat na e-mailové adrese grossova@mpo.cz.
Text: Veronika Zdrálková Grossová