Irsko: nejrychleji rostoucí evropská ekonomika. A brána (nejen) pro technologické společnosti

Text Aleš Marta Foto Shutterstock Publikováno

Dopady klimatické změny, jíž čelí celý svět, by měli čeští exportéři, chtějí-li uspět na irském trhu, promítnout do svých produktů a řešení. Zároveň musí počítat s vysokou konkurencí v teritoriu, jehož import podle predikce Mezinárodního měnového fondu by měl napřesrok vzrůst o více než pět procent.

Až do roku 2019 byly Irsko a Polsko jedinými členskými zeměmi EU, s nimiž měla ČR pasivní obchodní výměnu. Další vývoj ukazuje, že do budoucna můžeme Irskou republiku považovat za perspektivního obchodního partnera. V roce 2022 byla naší 19. nejvýznamnější exportní destinací a 35. největším importním trhem. I když se nevyhnul krátkodobým a často značným výkyvům jak ve vývozu, tak v dovozu, vykazoval česko-irský obchod dlouhodobě vzestupný trend. Od roku 2010 náš export do této země roste a kontinuálně se zvyšuje rovněž dovoz. ČR se zajímá o dovozy vyspělé produkce nadnárodních společností působících v Irsku (především farmaceutických či počítačových korporací), což se pasivně promítlo do naší obchodní bilance.

V rámci postpandemického oživení ekonomik v roce 2022 zpomalil nárůst českého vývozu na aktuálních 14 % a došlo k ustálení hodnoty dovozu do ČR na cca 15 %. Velmi zajímavé je kvartální srovnání za první polovinu letošního roku s rokem předchozím. Zde prozatím evidujeme 12,5% nárůst vývozu v porovnání s pouhým tříprocentním nárůstem dovozu. Lze tedy očekávat více než příznivou predikci vývoje vzájemné obchodní výměny, zejména aktivní bilanci ve prospěch naší země.

Investiční příležitosti: All-Island Strategic Rail Review

Jedná se o strategii pro celé území Irska, která byla přijata irskou vládou letos v červenci. Výkonné orgány Severního Irska však tuto strategii doposud neschválily, neboť severoirská exekutiva po posledních volbách nebyla do dnešního dne ustanovena. Stejně tak nebyl stanoven detailní harmonogram, nicméně strategie pracuje s horizontem až do roku 2050.

Navrhovaný projekt skýtá mnoho příležitostí nejen pro investice v oblasti infrastruktury a vlakových spojů. Cílí na celkovou dekarbonizaci železniční sítě, včetně elektrifikované meziměstské sítě a také hybridních, vodíkových a elektrických kolejových vozidel. Meziměstské spojení mezi Dublinem, Belfastem, Waterfordem, Limerickem, Galwayem a Corkem by mělo dosahovat rychlosti až 200 km/h, tedy vyšších parametrů než v automobilové dopravě. Počítá se se zavedením nových regionálních spojů při zvýšení rychlosti regionálních a venkovských linek minimálně na 120 km/h.

Nedávno přijatá strategie All-Island Strategic Rail Review si dává ambiciózní cíle také v oblasti železniční dopravy.

K udržitelnosti kvalitního života ve městech má posloužit propojení tří velkých letišť na ostrově (Dublin, Belfast, Shannon) a modernizace stávajících spojení mezi železnicí a letišti. Transformace nákladní dopravy počítá s posílením železničního spojení s nejrušnějšími přístavy ostrova. K přepravnímu komfortu má přispět palubní stravování, „hodinový“ jízdní řád a lepší integrace s jinými druhy dopravy.

Projekt je rozvržen do tří časových úseků. V krátkodobém horizontu (do roku 2030) dojde k zabezpečení koridorů a nových linek, zvýšení kapacity a rychlosti linek, výstavbě nových stanic, intervenci spojené s dekarbonizací irské železniční dopravy a zkvalitnění zákaznického servisu. V letech 2030 až 2040 se plánují investice do rozvoje dovedností, dodavatelských řetězců a kolejových vozidel pro realizaci strategie dekarbonizace železnic. Dále do kapacity a rychlosti stávajících hlavních meziměstských koridorů a zahájení zavádění nadzemní elektrifikace na meziměstských trasách, nákupu hybridních a elektrických kolejových vozidel a postupné obměny těch stávajících. Plán zahrnuje také investice do přeměny přespolní železniční sítě na dvoukolejnou železnici a budování sítě vnitrozemských nákladních terminálů na železniční síti. Třetí horizont (2040 až 2050) cílí na budování vysokorychlostní železnice a modernizaci frekventovaných koridorů a další opatření v procesu dekarbonizace a elektrifikace železnic.

Ekonomická diplomacie v roce 2024

Po úspěšném Česko-irském fintech fóru 2023 se aktuálně připravuje jeho druhý ročník, který v rámci plánované oficiální pracovní návštěvy Irska osobně zaštítí ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.  Kromě zastoupení České fintech asociace počítáme i tentokrát s účastí zástupců TransferMate, Fintech Ireland a irského bankovního sektoru.

Text: Aleš Marta

Foto: Shutterstock

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi TRADE NEWS 5 / 2023 na straně 48-49.

Štítky Irsko, Podpora exportu

Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.