Japonsko
Když poprvé přistanete v Japonsku, zarazí vás čistota všude kolem vás. Přitom až na výjimky nikde nenajdete odpadkové koše. Japonci jsou zvyklí po sobě zanechávat pořádek, odpadky za celý den si sbírat a doma je zodpovědně vytřídit. Tato vlastnost se propisuje do celé kultury, včetně té obchodní.
Země vycházejícího slunce je jednou z klíčových zemí v Asii a společně s Jižní Koreou tvoří významný pilíř v oblasti hospodářské a technologické výměny. Je čtvrtou největší ekonomikou světa po USA, Číně a Německu a se svými 120 miliony obyvatel dvanáctou nejlidnatější zemí. Japonsko stále patří mezi hlavní globální investory a hned po Německu je druhým největším přímým zahraničním investorem v Česku.
Současné pozici Japonska jako jedné z nejvyspělejších světových ekonomik předcházela zásadní transformace hospodářství a společnosti zdevastované po druhé světové válce. V 50. letech byla většina pracovní síly zaměstnaná v zemědělství, díky rychlé industrializaci se však tento podíl do roku 1970 snížil na 17 % a na konci 20. století na méně než 5 %. V 60. a 70. letech země zažila rychlý růst díky expanzi v automobilovém průmyslu, ocelářství a elektronice. V 80. letech se ekonomika začala orientovat na sektor služeb, což vedlo k hospodářskému boomu. Tento růst byl přerušen prasknutím bubliny na akciovém a nemovitostním trhu. Následující „ztracená dekáda“ devadesátých let přinesla stagnaci a deflaci, již se nepodařilo zcela překonat ani po zavedení „abenomiky“ v roce 2013.
Ekonomické problémy se ještě zhoršily v důsledku covidové pandemie, která si vyžádala přijetí rozsáhlých stimulačních balíčků. Od té doby se ekonomika pomalu zotavuje, avšak stále čelí mnoha výzvám včetně rostoucího zadlužení, stárnoucí populace nebo nových geopolitických nejistot. Potřeba dalších strukturálních reforem je tedy nevyhnutelná. Právě tyto výzvy však nabízejí příležitosti pro nové technologie zejména v oblasti zdravotnictví a služeb.
Ti nejdůležitější obchodní partneři Japonska se nacházejí v indo-pacifickém regionu. Patří mezi ně Čína, Tchaj-wan, Jižní Korea, Hongkong, Thajsko a USA. Pro EU je Japonsko druhým největším obchodním partnerem v Asii a šestým na světě. V roce 2022 dosáhl objem obchodní výměny mezi Japonskem a EU hodnoty 71,58 miliardy eur v importu a 69,77 miliardy eur v exportu.
Dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem (EPA), platná od prvního února 2019, vytvořila největší zónu volného obchodu na světě. Odstranila cla a obchodní bariéry zejména v automobilovém průmyslu, otevřela trh se službami, teoreticky zlepšila přístup evropských firem k veřejným zakázkám v Japonsku a posílila ochranu duševního vlastnictví a evropských zemědělských produktů. Tato dohoda usnadňuje také obchod mezi Japonskem a Českem a podporuje růst a diverzifikaci českého exportu na japonský trh.
Uvítání zástupců české baseballové reprezentace před továrnou firmy Panasonic HVAC v prefektuře Gunma
Japonsko je druhým nejvýznamnějším přímým investorem u nás. V současnosti se jedná o více než 270 japonských subjektů, z nichž 106 má v ČR vlastní výrobu. V roce 2022 přitom tyto firmy přispěly k českému HDP téměř pěti procenty a zaměstnávaly přibližně 30 tisíc lidí. Japonské investice se tak staly trvalou a klíčovou součástí českého průmyslového ekosystému.
Tyto investice mají dlouhou historii sahající až do druhé poloviny devadesátých let, kdy se Česko začalo otevírat globálním trhům. Jejich vliv navíc přesahuje samotný finanční objem, protože mají také zásadní dlouhodobý vliv na českou ekonomiku. Společnosti jako Toyota nebo Panasonic se staly významnými hráči na českém trhu a přispívají nejen k tvorbě pracovních míst, ale i k modernizaci českého průmyslu. Přinášejí s sebou nejnovější technologie, know-how a inovativní postupy, čímž výrazně zvyšují produktivitu a konkurenceschopnost českých podniků na mezinárodních trzích a integraci Česka do globálních výrobních a dodavatelských řetězců. Na světový průmysl mají již neodmyslitelný vliv japonské přístupy kaizen, kanban, poka-joke a další.
Investoři pocházející z japonského prostředí nejen systematicky a pečlivě sledují makroekonomický vývoj v Evropě, ale také zohledňují potenciál místních pracovních sil a flexibilně přizpůsobují portfolio výrobků a služeb predikcím měnící se situace na trzích.
Jednou z nejvýznamnějších investic co do velikosti, ročního obratu i počtu zaměstnanců v Česku je kolínská Toyota Motor Manufacturing Czech Republic, výrobní závod jedné z tradičně nejvýznamnějších automobilek světa. Podnik vznikl původně v roce 2002 jako joint venture mezi Toyota Motor Corporation a PSA Group (dříve PSA Peugeot Citroën). Společnost byla tehdy známá jako Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech s.r.o. (TPCA) a výrobu u nás zahájila v únoru 2005. V listopadu 2018 obě společnosti oznámily ukončení své joint venture v Evropě.Dva roky po tomto oznámení Toyota odkoupila zbývajících 50 % podílu PSA v TPCA a továrnu přejmenovala na Toyota Motor Manufacturing Czech Republic. Tím se stala osmým výrobním závodem Toyoty v Evropě.
Mezi zajímavé japonské investice se řadí od roku 1997 prostějovská Toray Textiles Central Europe, známá především jako výrobce polyesterových a polyamidových tkanin. Už méně se ví, že firma Toray v Česku investovala také do výroby tiskových desek pro bezvodý ofsetový tisk – do unikátní technologie, jejíž produkce se postupně kompletně přesunula na Moravu a dnes se tyto desky dodávají i na japonský trh právě z Prostějova.
Pozornost si zaslouží také expanze firmy Panasonic v Plzni, jejíž původní investice směřovala do výroby televizních přijímačů. Investice sice byla ukončena, ale plzeňský Panasonic dál roste a stejně tak poroste počet jeho zaměstnanců v následujících letech. Dochází totiž k výraznému navýšení stávající výroby tepelných čerpadel a klimatizací, které si vyžádá náklad v hodnotě přesahující 7 miliard korun. Z plzeňského závodu tak udělá v tomto sektoru výrobní centrum světového významu.
Investice do technologií pro udržitelnost Česko vítá a důraz na snižování uhlíkové stopy je jedním z cílů, které má EU s Japonskem společné. Pokud bude produkce tepelných čerpadel následovat dlouhodobé predikce, do roku 2050 by vliv této firmy odpovídal snížení globálních emisí o celé jedno procento. Současné vedení firmy hodlá posílit její hodnotu rovněž ve vývojové oblasti. Proto se rozhodlo investovat v nejbližší době téměř jednu miliardu korun do vlastního centra pro výzkum a vývoj.
Právě takové kroky svědčí o tom, že japonské investice jsou velmi loajální a vztahy s japonskými investory se nacházejí na dlouhodobě vysoké úrovni. Kromě samotných obchodních vztahů totiž často investují i do kulturní a sociální oblasti regionu. Právě Panasonic je například velkým podporovatelem českého baseballu a společnými akcemi pomáhá budovat povědomí o české kultuře a sportu také v Japonsku.
Řadu benefitů přináší oběma zemím také vědecká a výzkumná spolupráce. Česko je v Japonsku známé jako průmyslově vyspělá země s vysoce kvalifikovanou odbornou silou v oblastech, jako jsou nanotechnologie, optika, umělá inteligence či moderní energetika.
Příkladem je mimo jiné posílení pozice japonské společnosti Daido Metal, která působí v České republice již od roku 2005 a patří mezi významné investory v oblasti strojírenství. Její brněnský závod, první svého druhu mimo Asii, se specializuje na výrobu kluzných ložisek, jež nacházejí uplatnění v automobilovém průmyslu, v zemědělství a v energetice.
V reakci na rostoucí poptávku po obnovitelných zdrojích energie a světovou energetickou krizi se Daido Metal rozhodlo rozšířit výrobu o ložiska určená pro větrné turbíny. Tento krok, který zahrnuje výstavbu nové továrny o rozloze 10 tisíc metrů čtverečních v Brně, má za cíl podpořit evropský průmysl větrné energie snížením nákladů na údržbu a zvýšením efektivity výroby. Výrobní technologie, kterou společnost plánuje nasadit, klade důraz na ekologii a bezpečnost, přičemž významnou roli budou hrát automatizovaná obráběcí centra a roboti. Brněnská pobočka tak směřuje k tomu, aby se stala hlavní základnou koncernu pro výrobu ložisek na evropském kontinentu. Tato investice navazuje na dlouhodobou spolupráci s předními výrobci větrných turbín a zdůrazňuje strategický význam větrné energie jako udržitelného zdroje zelené energie pro budoucnost.
.jpg)
Japonsko je v mnoha ohledech velice konzervativní země, kde se považovalo za normální a společensky prestižní vstoupit po studiu do některé z japonských korporací a v ní si odpracovat celou kariéru se všemi případnými výhodami i nevýhodami. Podnikání v nových technologiích a freelancing tak – minimálně v nedávné minulosti – nebyly ve společnosti považovány za rovnocenné, což se podepsalo na pomalejším rozvoji japonského startupového prostředí víc než v jiných vyspělých zemích. V současné době je již i v této oblasti patrný významný pokrok a v roce 2022 mělo Japonsko přes 10 tisíc start-upů. Stále však podstatně zaostává nejen za USA, ale také třeba Čínou. Pouze 6 start-upů z celkového počtu totiž dosáhlo statusu jednorožce, což je méně než půl procenta celkového počtu ve světě.
Díky narůstajícímu zájmu o financování start-upů v Japonsku tam tak mohou nalézt zajímavé příležitosti české start-upy a venture capital fondy. Na podporu strategických partnerství se dokonce orientují speciální programy, jako jsou například J-Bridge nebo Invest Japan, organizované vládní agenturou JETRO, se kterou má CzechInvest mimořádně dobré vztahy a podepsané memorandum o spolupráci. JETRO má svou pobočku také v Praze a společně s agenturou CzechInvest pořádá pravidelně startupové akce pod názvem Czech Japanese Innovation Day.
Tokio jako přední centrum podpory start-upů s bezkonkurenční sítí vládních, korporátních a akademických institucí se letos posunulo z 15. na 10. místo v žebříčku Genome's Global Startup Ecosystem Report. Díky specializovaným programům zaměřeným na globalizaci a rozšiřování se na mezinárodní startupové scéně stává konkurenceschopnou silou. Japonsko jako technologický lídr tak nabízí nové možnosti pro české start-upy v oblasti umělé inteligence, fintechu, biomateriálů a dekarbonizace, tedy v oblastech, ve kterých má s Českem přesah také ve vládních strategiích.
Vstup na japonský trh vyžaduje pečlivou přípravu a promyšlenou strategii, která zohledňuje specifika místního prostředí. Potenciální exportér by si měl na základě průzkumu trhu důkladně vyhodnotit, které produkty budou ve vysoce konkurenčním a nasyceném prostředí pro japonské zákazníky atraktivní. Nabídka zboží či služeb by měla být unikátní a inovativní, certifikovaná v souladu s japonskými předpisy a doplněná překlady do japonštiny. Exportér by měl být schopen pružně reagovat i na změny v požadavcích importéra.
K navázání perspektivních kontaktů slouží českým firmám zahraniční kanceláře CzechTrade v Tokiu a Ósace. K úspěchu obchodu může významně pomoct osobní setkání v Japonsku, jímž protistraně dáváte najevo, že si obchodu vážíte. I když partner hovoří anglicky, doporučuje se jako projev zájmu a respektu přítomnost tlumočníka. Po jednání je důležité poslat děkovný e-mail, kde shrnete dohodnuté kroky a dodáte slíbené materiály.
Úspěch na japonském trhu je často snadnější v B2B segmentu než v B2C, kde panuje zvlášť silná konkurence. Kvalitní obchodní zastoupení nebo spolupráce s etablovaným partnerem, který se orientuje v distribučních kanálech a má dobré kontakty, jsou v takovém případě klíčové. Proto se vyplatí obrátit se s žádostí o asistenci na zastoupení agentury CzechTrade.
S ohledem na vzdálenost i kulturní odlišnosti je Japonsko náročný partner jak v oblasti přímých zahraničních investic, tak ve vzájemném obchodování. Současně je to ale trh se 120 miliony potenciálních zákazníků, s jednotnou měnou, kulturou, jazykem a potřebnou certifikací. Jako takový skýtá velký potenciál a se správnou přípravou, trpělivostí a odpovědným přístupem je možné na něm uspět a udržet se.
Česká diplomacie v Asii, zejména v Japonsku, těží z dlouhodobých vztahů, pozitivního vnímání Česka a strategických partnerství, která umožňují efektivní ekonomickou spolupráci. Podpora agentur jako CzechInvest a CzechTrade pak českým firmám otevírá dveře na japonský trh, kde mohou využít pokročilou technologickou infrastrukturu, silný kapitál a důvěru v inovace.
Text: Jakub Hájek
Foto: Shutterstock, archiv agentury CzechInvest, archiv Kanceláře generálního komisaře EXPO 2025, Jiří Kolbaba
Jakub Hájek je ředitelem zastoupení agentur CzechInvest a CzechTrade v Tokiu
Určitě jste si všimli, že u nás ani za čtení celých článků nic neúčtujeme a že vás neobtěžujeme vyskakovacími okny personalizované reklamy.
Velmi bychom ocenili, kdybyste nás na oplátku podpořili peněžitým darem na tento účet:
2021853028/5500
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výše částky je na vás, budeme si vážit všech darovaných plateb.
Děkujeme 😊
Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.