Srbsko postupuje v implementaci Plánu růstu pro západní Balkán

Evropské peníze mají v Srbsku podpořit reformy i rozsáhlé investice do energetiky, dopravy a dalších prioritních sektorů. Pro české firmy se tak otevírají nové příležitosti v dodávkách technologií, projektování i stavebních pracích. Uvolňování prostředků je však podmíněno plněním reformních závazků země.

Srbsko pokračuje v naplňování Plánu růstu EU pro západní Balkán, jehož cílem je podpořit hospodářský růst, investice a postupné přibližování regionu jednotnému trhu Evropské unie. Klíčovým instrumentem je Nástroj pro reformy a růst pro západní Balkán, prostřednictvím něhož EU poskytuje financování na reformy i konkrétní investice.

Letos v lednu Evropská komise schválila Srbsku první tranši ve výši 56,5 milionu eur ve formě grantů a úvěrů. Ta navázala na 111 milionů eur předfinancování, které země získala již dříve. Část prostředků směřuje přímo do srbského rozpočtu, další financují investiční projekty prostřednictvím Investičního rámce pro západní Balkán (WBIF). Pro firmy to znamená nové příležitosti v energetice, infrastruktuře i při modernizaci ekonomiky a její zelené transformaci.

První projekty se zaměřují na energetiku

Evropská komise pro první balíček projektů v zemích západního Balkánu vyčlenila 87,7 milionu eur, které mají pomoci mobilizovat investice v celkové hodnotě 487,3 milionu eur. V Srbsku se podpora týká dvou projektů – modernizace vodní elektrárny Potpeć a výstavby rozsáhlé solárně-termální elektrárny v Novém Sadu.

Pro firmy jde o první konkrétní příležitosti spojené s investiční částí plánu růstu. Do realizace se budou moci zapojit prostřednictvím tendrů vyhlašovaných zapojenými mezinárodními finančními institucemi, jako jsou Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) nebo Evropská investiční banka (EIB).

Srbsko chystá další významné investice

Investiční plány Srbska jsou přitom výrazně širší. Mezi připravované projekty patří revitalizace přečerpávací elektrárny Zvornik–Boranja, výstavba solár­ních elektráren Kolubara A a Morava nebo rozvoj plynovodní infrastruktury. Pozornost se soustředí na nové interkonektory s Rumunskem a Severní Makedonií a rozvoj severojižního plynovodu Niš–Horgoš. Významnou oblastí zůstává rovněž železniční infrastruktura. Modernizace tratí Valjevo–Vrbnica–hranice s Černou Horou či Brestovac–Preševo–hranice se Severní Makedonií má zlepšit napojení Srbska na evropské dopravní koridory.

Uvolňování prostředků z EU je přitom podmíněno plněním konkrétních reformních kroků stanovených v reformní agendě Srbska. Tempo realizace jednotlivých investic tak nebude záviset jen na připravenosti projektů, ale také na tom, jak bude země postupovat v plnění svých reformních závazků vůči Evropské komisi.

Autor: Sára Osterrothová

Foto: Shutterstock

Sára Osterrothová, referentka na Ministerstvu průmyslu a obchodu