Maroko – vzorný žák Evropské unie

Pokud jde o sbližování legislativy a praxe vzájemného obchodního styku, bývá Maroko označováno za vzorného žáka Evropské unie. Od roku 2000 je s ní pojí asociační dohoda, na jejímž základě se výměna zboží, služeb a kapitálu velmi zjednodušila. Dalším významným krokem je právě projednávaná dohoda o volném obchodu.

Prvorepubliková paralela

Výrazný impulz získala výměna zboží mezi Marokem a samostatným Československem hned po první světové válce. Do Maroka se tehdy vyváželo jak strojní zařízení, tak spotřební zboží. Například obuvnická firma Baťa si tehdy v Maroku vybudovala hustou síť prodejen a ještě na počátku 21. století bylo možné zahlédnout na starých domech z doby francouzského protektorátu vybledlé reklamy na obuv Baťa. České strojírenské firmy postavily ve 30. letech minulého století v Casablance první marocký cukrovar. Některá zařízení od firmy Škoda sloužila v cukrovaru až do roku 2002, kdy byl starý provoz definitivně zbourán. Současné vedení cukerné rafinerie v Casablance dodnes hovoří o českých odbornících s uznáním.

Za minulého režimu však obchodní styky citelně ochably. Jen v malé míře do ČSSR proudily některé suroviny a omezeně se vyvážely zejména obráběcí a textilní stroje. Kontakty pomáhali udržovat jednak čeští emigranti usazení v Maroku po roce 1948 a 1968, jednak afilace podniku zahraničního obchodu Transakta SIMA. V Maroku rovněž působilo při českém zastupitelském úřadu obchodní oddělení řízené ministerstvem zahraničního obchodu, jehož posledním vedoucím byl současný místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš.

Oživení vzájemného obchodu nepřinesly ani polistopadové změny. Afilace SIMA byla, stejně jako zmíněné obchodní oddělení, zrušena a čeští exportéři se v nových podmínkách orientovali na trhy blízké, tradiční a vyzkoušené. Navíc české zboží, jakkoliv levné, nemohlo na počátku 90. let svou kvalitou konkurovat výrobkům, na které byl marocký trh již v té době zvyklý. Obrat vzájemného obchodu proto živořil na úrovni 20 milionů USD ročně.

Český export se emancipuje

Změna k lepšímu nastala až po roce 2000 a souvisela se stabilizací české výrobní základny, růstem kvality výrobků a zájmem českých exportérů o nové trhy. Tomuto vývoji mimo jiné napomohl vstup ČR do EU a zvýšený zájem české vlády o Maroko. Ve 21. století již rostl vzájemný obchodní obrat přibližně o 10 % ročně a v současné době se přiblížil k 300 milionům USD při vysokém přebytku na české straně. Mezi naše hlavní vývozní položky patří automobily Škoda a Hyundai, dále elektrozařízení (jističe, kabely), komponenty výpočetní techniky, pneumatiky (především nesilniční), plastové trubky, stavební stroje, chemikálie (včetně dusíkatých hnojiv), papír, buničina, obráběcí stroje, nemocniční lůžka a další.

Na rozdíl od většiny afrických zemí netrpí marocký trh deficitem kvalitního importovaného zboží. Pokud se objeví „díra na trhu“, je okamžitě identifikována a je rychle nalezen dodavatel, který uvolněné místo zaplní. Maročtí podnikatelé využívají dobrých kontaktů na Evropu a Ameriku prostřednictvím svých krajanů v zahraničí. Velmi aktivní je rovněž obchodní oddělení při francouzském velvyslanectví, Německo-marocká obchodní komora, Americká obchodní komora a další podobné instituce.

Čeští exportéři se proto mohou na marockém trhu prosadit pouze jedinečným zbožím, například z oblasti nano nebo biotechnologií, nebo produkty se zajímavým poměrem kvality a ceny. Za relativně úspěšnými prodeji vozů Škoda se totiž mimo jiné skrývá fakt, že jsou vnímány jako výrobky s vysokou německou kvalitou a přijatelnou cenou.