Austrálie - malý velký trh

I s relativně malým, třiadvacetimilionovým trhem je dvanáctou největší ekonomikou na světě a již třiadvacet let vykazuje nepřetržitý růst. Její velkou devízou je stabilní politické zázemí a vstřícné podmínky k podnikání. To jsou hodně silné argumenty na misce vah proti velké vzdálenosti a s tím spojené drahé logistice.

S nástupem vlády pravicové koalice v září 2013 se hospodářská politika posunula k větší fiskální odpovědnosti, podpoře produktivity a otevřenosti na poli mezinárodní obchodní spolupráce. Ve svém programovém prohlášení si vláda Tonyho Abbotta vytyčila za svůj úkol snížení daní, efektivnější podporu malých podniků a budování hospodářství na pěti pilířích – zemědělství, těžbě surovin, vzdělání, službách a průmyslových inovacích. Hned na sklonku téhož roku se však musela potýkat s problémy automobilového průmyslu. Kvůli silnému odborovému hnutí, vysokým výrobním nákladům a sílící konkurenci se výrobci automobilů rozhodli uzavřít během příštích dvou let některé výrobní závody.

Silnou kartou je export

Alfou a omegou australského zahraničního obchodu je vývoz surovin do Asie a vzdělávání asijských studentů na australských školách. Významnou dominantu zahraniční politiky představuje ekonomická diplomacie. Na základě konsenzu mezi politickými představiteli a podnikatelskou sférou se australským vyjednavačům podařilo během jediného roku uzavřít dohody o volném obchodu s Korejskou republikou, Japonskem a Čínou. Letos by měla přijít na řadu Indie a spekuluje se rovněž o EU.

Obrat zahraničního obchodu Austrálie dosáhl v roce 2013 hodnoty více než 647 miliard AUD, z čehož vývoz tvořil 318,5 a dovoz 328,7 miliardy. Australský vývoz směřoval ze tří čtvrtin do východní Asie, například australský vývoz do Číny zaznamenal meziroční nárůst o 30 %. A z východní Asie dovezla Austrálie téměř polovinu zboží a služeb. Jen 18,4 % dovozů pocházelo z Evropy a 13,2 % ze Severní a Jižní Ameriky.

Nejvíc rostl vývoz škodovek a sušenek

Nejen turisty, ale i obchodníky neodradí od cíle ani tisícikilometrové vzdálenosti. Během posledního desetiletí se český vývoz zboží k protinožcům zosminásobil: z 1,5 miliardy korun v roce 2003 na 13,3 miliardy v roce 2013. Ještě před deseti lety se Austrálie jako exportní destinace ČR krčila někde na 45. místě, v současné době se pohybuje již v první třicítce. V regionu Asie jí patří páté místo za Tureckem, Čínou, Japonskem a těsně za Korejskou republikou.

Z pohledu ČR je zajímavá kladná obchodní bilance v hodnotě téměř 10 miliard korun za rok 2013, což je čtrnáctý největší vykázaný přebytek českého zahraničního obchodu. Za příznivými čísly se skrývá především meziroční 44% nárůst vývozu škodovek a – možná překvapivě – 70% zvýšení vývozu sladkých sušenek. Vzájemný obchod v období ledna až října 2014 však poznamenalo snížení investic do těžebního průmyslu. Český export poklesl o deset procent oproti stejnému období předloňského roku a pohyboval se na úrovni 10,12 miliardy korun. Dovoz z Austrálie do ČR zůstal na stejné úrovni 2,5 mld. korun.

Australské hospodářství disponuje vyspělou strukturou služeb, které se na tvorbě HDP podílejí sedmdesáti procenty. Pracují v nich čtyři z pěti Australanů. V roce 2013 vzrostl celkový australský obchod službami o 9,1 % a představoval 124,8 mld. AUD. Přesto si ČR předloni udržela v bilaterálním obchodu se službami pozitivní saldo ve výši 1,23 mld. korun. Nejvýznamnější položku z celkového objemu příjmů ze služeb představoval cestovní ruch, který přinesl téměř 850 milionů korun. Z této hodnoty činil podíl soukromých cest 75 % a podíl pracovních cest 25 %. Do ČR předloni přijelo 72 tisíc australských turistů (v meziročním srovnání o 7,3 % více), což představuje 24. místo v incomingové turistice.

Kondice australské ekonomiky

Růst reálného HDP ve finančním roce 2014–2015 se odhaduje na 2,5 %, což je pod trendovou hodnotou 3,25 %. Zpomalení růstu bylo způsobeno poklesem vládních i soukromých investic. Ve třetím kvartálu se naopak dařilo maloobchodnímu prodeji a vývozu, který se ve čtvrtletním srovnání zvýšil o 1,2 %, respektive o 0,8 %. Deficit běžného účtu se podařilo snížit o 10 % na 12,5 miliardy AUD.

Míra nezaměstnanosti se loni pohybovala kolem 6 % a meziroční míra inflace dosáhla hodnoty 1,7 procenta. Na tomto nárůstu se nejvíce podílely zvýšené ceny tabákových výrobků (7,4 %), školství (5,2 %) a zdravotnictví (4,4 %). Ceny naopak klesly u oděvů a obuvi (-1,5 %) a komunikací (-3 %).

V prosinci 2014 oslabil australský dolar k americkému na čtyřapůlleté minimum na 83,92 centu, zatímco v polovině roku 2013 byl kurz paritní. Depreciaci měny uvítali domácí výrobci, hoteliéři a exportéři. Kurz kopíruje pokles světových cen železné rudy a uhlí, hlavních australských vývozních komodit. K euru je australská měna silná a drží se na úrovni 70 centů.

Nižší úroková míra – vyšší spotřeba

Od srpna 2013 drží Australská centrální banka úrokovou míru na 2,5 %, což představuje nejnižší úroveň za posledních 50 let. Toto opatření přineslo postupné zlepšování obchodních podmínek a vyšší spotřebu domácností. I když výrazně poklesly investice do těžby, v ostatních sektorech jsou patrné známky investičních záměrů, které se projeví ve střednědobém horizontu. Nízká úroková míra přinesla také větší poptávku po hypotékách. Ceny rezidenčních nemovitostí meziročně rostly v průměru o 9 %, v Sydney dokonce o 14 %.

Uvážlivá rozpočtová politika

Původní vládní rozpočet na finanční rok 2014–2015 počítal se schodkem 29,8 mld. AUD. Po půlroční revizi se má schodek prohloubit na 40,4 miliardy (2,5 % HDP). Vyrovnaný rozpočet by měl být dosažen ve finančním roce 2019–2020 a s přebytkem (alespoň ve výši 1 % HDP) by mohli hospodařit v roce 2023–2024.  Čistý vládní dluh zůstává pod mezinárodním průměrem, v roce 2016–2017 by měl dosáhnout 17,2 % HDP a pak klesat. Veřejné investice směřují zejména do budování a zlepšení dopravní infrastruktury. V současné době vydává Austrálie 1,7 % z rozpočtu na obranu a do deseti let počítá s navýšením na 2 %.

Podle OECD by měl australský HDP letos vzrůst o 2,5 a napřesrok o 3 % zejména díky silné domácí spotřebě a exportu. Od roku 2015 se očekává nárůst vývozu LNG, a tím i jedna z významných změn struktury vývozu surovin, které mají i nadále přispívat jedním procentním bodem k růstu HDP. V souvislosti s korekcemi v exportní strategii zrušila vláda uhlíkovou daň a urychluje schvalování několika stovek nových těžebních projektů.