Železniční doprava
V celosvětovém měřítku je Austrálie lídrem v nákladní železniční přepravě. V dlouhodobém horizontu se očekává nárůst objemu této dopravy na dvojnásobek do roku 2030 a trojnásobek do roku 2050. Dynamický rozvoj zaznamenává železnice i na poli osobní přepravy. Za posledních 8 let vzrostl počet osobních cest na železnici na dvojnásobek. V příštích 20 letech se očekává růst o 40 %. Podle předpokladů si tento trend vyžádá každoročně uvést do provozu 300 nových železničních vagonů pro osobní přepravu. Na pořadu politických jednání je opět otázka lehké kolejové dopravy ve městech a tzv. High Speed Rail, spojujících hlavní populační centra na východním pobřeží země. V různých stadiích příprav jsou tramvajové linky v Sydney a v hlavním městě Canberra, na počátku úvah jsou projekty v Perthu, Sunshine Coast či v Hobartu. České firmy by mohly nabídnout nové technologie, jako jsou vlaky bez strojvedoucích, inovované druhy oceli pro železnici nebo zařízení zajišťující vyšší nápravovou nosnost a zvýšenou bezpečnost provozu.
Těžařství
Jedním z nejdůležitějších a exportně nejvýkonnějších odvětví je těžební průmysl, který zaměstnává téměř 270 tisíc lidí. Na celkovém australském exportu se podílí 40 %, z toho 10 % představuje uhlí. Podle Australské centrální banky kulminoval v letech 2012–2013 příliv domácích i zahraničních investic do rozšiřování stávajících (železná ruda, uhlí) a budování nových kapacit (LNG) na úrovni 8 % HDP. V příštích pěti letech banka počítá s dalším růstem exportu u železné rudy a uhlí na úrovni asi 10 % a u LNG ještě více. Základnou těžebního průmyslu je Západní Austrálie (45 % celkového objemu), významná je však též těžba v Queenslandu (23 %) a Novém Jižním Walesu (16 %). Nové doly, zejména na strategické suroviny, se otevírají v Jižní Austrálii a v Severním teritoriu. Nadějný potenciál se skrývá v ložiscích plynu v uhelných pánvích na severovýchodě země ve státě Queensland a nalezištích břidličného plynu. Před českými firmami z oboru se tak otevírá prostor s jedinečnými podnikatelskými příležitostmi.
Zdravotnictví
Austrálie je dvanáctým největším trhem se zdravotní péčí. Výdaje na ni činily v roce 2012 132 mld. USD, tedy o 5 % víc než v roce předchozím (asi 9,5 % HDP). Odhadovaná hodnota prodeje léčiv v Austrálii dosáhla v roce 2012 13,59 mld. USD a oproti roku 2011 stoupla o 2,4 %. Do roku 2050 se počet lidí ve věku 65–84 let zdvojnásobí a ve věku 85 a více se zvýší čtyřikrát. Mezi nejrychleji se rozšiřující chronické nemoci se řadí cukrovka, která je diagnostikována u zhruba 100 tisíc nových pacientů ročně. Významnou hrozbou je také obezita. Proporcionálně patří Australané k nejobéznějším národům na světě. Mezi závažná onemocnění se řadí rovněž rakovina kůže a chronická srdeční onemocnění. Z demografického hlediska má Austrálie stárnoucí populaci, což vyžaduje zvýšené výdaje na zdravotní péči. Za poslední dekádu se náklady na zdravotní a starobní péči v Austrálii více než zdvojnásobily. Místní výrobci a dodavatelé zdravotnických technologií zdaleka nestačí uspokojovat poptávku a země je v této oblasti závislá na dovozu.
Potravinářství
Mezi nejperspektivnější exportní obory ČR do Austrálie patří vývoz sušenek a cukrovinek, prémiového piva, hotových pokrmů, dětské výživy, biopotravin, minerálních vod, destilátů a další úzce profilované produkce. Podle posledních šetření Australané utrácejí za alkohol více peněz (o 2,8 %), i když ho pijí v průměru stále stejné množství (10 litrů ročně). Australský trh s alkoholem představoval v letech 2013–2014 hodnotu 28,1 mld. AUD, což je necelých 1200 AUD na hlavu. Do pěti let by se měla při přibližně stejné konzumaci na hlavu hodnota trhu s alkoholem zvýšit na 32,3 mld. AUD. Zvýšení hodnoty je dáno změnou preferencí a zvýšenými náklady. Australané se odklánějí od tradičního australského piva a dávají přednost malým tzv. boutique značkám. Mladá generace čím dál víc preferuje mírně alkoholický cider, kterého se loni prodalo za 0,9 mld. AUD a do pěti let by se měl prodej více než zdvojnásobit.
Vodohospodářství
Austrálie má i přes nedostatek vodních zdrojů v některých částech země rozvinutou vodohospodářskou strukturu, kterou rozvíjí budováním dalších zavlažovacích systémů, přehrad, desalinačních zařízení apod. Podle Australského statistického úřadu bylo ve finančním roce 2012–2013 vyčerpáno celkem 82 297 Gl vody, tedy o 10 % víc než v letech 2011 až 2012. Třiaosmdesát procent z celkového množství bylo spotřebováno ve vodních elektrárnách, zbylých 17 % připadlo na vodárenské společnosti nebo bylo dále distribuováno.
Průmyslová spotřeba vody vzrostla meziročně o čtvrtinu a spotřeba domácností o 8 %. Nejvíce vody (65 %) odčerpal zemědělský sektor, u něhož se projevilo šestatřicetiprocentní meziroční zvýšení. Devadesát pět procent distribuované vody pochází z povrchových zdrojů. Hlavními výzvami pro australské vodohospodáře je rostoucí poptávka, klimatické změny, zejména větší sucho v jižních částech země, a populační růst.
Letectví
Australský letecký průmysl zaměstnává na 14 tisíc lidí v 830 firmách a generuje roční obrat 4 miliardy AUD. Čtvrtina produkce jde na vývoz. Firmy se soustředí na poskytování služeb, údržbu, ale i na výrobu inovativních produktů, jako jsou např. bezpilotní letouny. Austrálie má dobrou výchozí pozici pro vývoz do asijsko-pacifického prostoru, v němž se ve střednědobém horizontu počítá s vyšší poptávkou po leteckých produktech a službách. V roce 2014 byl registrován rekordní počet rekreačních pilotů – téměř 10 tisíc a 3500 ultralehkých letadel. V Austrálii se nachází kolem 2000 přistávacích ploch pro rekreační létání. Cena letadel se pohybuje v rozpětí 30 až 140 tisíc AUD.
ICT
Austrálie je jedním z digitálně nejpropojenějších teritorií na světě. Zdejší trh s informačními a komunikačními službami představuje 89 mld. AUD. Přibližně 25 tisíc specializovaných firem zaměstnává 200 tisíc pracovníků. Dovoz ICT služeb v roce 2013 v oblasti data processingu představoval 98 mil. AUD (v rámci pětiletého trendu jde o 15% růst), v oblasti informačních služeb činil 111 mil. AUD (při růstu 27,6 %) a např. u database services šlo o 41 mil. AUD při 13,5% růstu. V letech 2012–2013 evidovala Austrálie 7,3 mil. domácností s internetovým připojením, což představuje 83 % populace. Na 22,3 mil. obyvatel připadá 28 mil. mobilních telefonů. Sedmdesát sedm procent Australanů starších 13 let vlastní smartphone. Používání internetu na smartphonech vzrostlo v období 2008 až 2013 o 510 %. Velmi oblíbené jsou sociální sítě, 62 % australských uživatelů internetu je každý den aktivních na Facebooku. Díky oblibě a rozsahu mobilního a internetového připojení investují firmy rekordní částky do on-line reklam, rozvoje e-bankovnicví, e-commerce, m-plateb a dalších aplikací. V roce 2013 nakupovali Australané měsíčně on-line v průměru 3,8krát. Od roku 2007 rostou internetové obchody jak co do počtu, tak i objemu útraty. Spotřebitelé věnují velkou pozornost otázce bezpečnosti plateb a nakládání s osobními údaji.
V roce 2009 se australská vláda rozhodla poskytnout kvalitní internet všem domácnostem i firmám a do roku 2020 zemi posunout na pozici globálního digitálního lídra. Celkové náklady na vybudování kvalitního internetového připojení jsou odhadovány na 29,5 mld. AUD.