Čína: Ke slovu přicházejí malí, rychlí a originální

Svět se zrychluje a Čína je, zdá se, ještě rychlejší. A po 500 letech se opět otevřela světu. Tento vývoj přináší obrat nejen v čínské historii, ale i ve světových dějinách. K rychlým změnám dochází také v česko-čínských obchodních vztazích. Český export do druhé největší ekonomiky světa vzrostl za posledních pět let o 167 % a v roce 2014 dosáhl 42 miliard korun. Čína je tak pro nás čtvrtým největším obchodním partnerem a osmnáctým největším exportním trhem. Kvůli rostoucím importům z Číny však pro nás zůstává saldo obchodu výrazně záporné.

Čína se transformuje na trh, v němž se moderní technologie začínají zavádět i do běžné sériové výroby. Nezáleží tedy jen na velikosti zahraniční firmy, ale hlavně na konkurenceschopném high-tech produktu, špičkové technologii či luxusním zboží. Podle zkušeností zahraniční kanceláře CzechTrade v Šanghaji se přístup českých firem k čínskému trhu v mnohém změnil. Přibývá společností, které v Číně vybudovaly vlastní kancelář a vyslaly tam české zástupce, mají v místě obchodního partnera či síť distributorů, pravidelně se účastní nejvýznamnějších výstav a veletrhů, investují své prostředky do zdlouhavých a složitých místních certifikací a registrací, využívají podporu české vlády ve formě podnikatelských delegací spojených s cestami vládních činitelů a dotovaných stánků ČR a v neposlední řadě i více služeb kanceláří CzechTrade v Šanghaji, Pekingu a Čcheng-tu.

Padají obchodní bariéry

Od roku 2013, kdy se čínské vedení zaměřilo na větší podporu domácí spotřeby, se zlepšuje i kvalita tamějšího podnikatelského prostředí. Přínosem této politiky je i postupné snižování dovozních cel na některé produkty, především oděvy, obuv a kosmetiku. Cla na kosmetiku tak klesnou na 2–5 %, u některých produktů dojde ke snížení až o 50 %. Číňané, jejichž koupěschopnost roste, totiž kupují tyto produkty za výhodnějších podmínek v zahraničí, a země tak ročně přijde až o 165 miliard USD.

Největší on-line trh na světě

Mezi nejdůležitější pozitiva Číny patří její stále neuspokojený zákaznický potenciál. Můžeme ho dobře demonstrovat na příkladu internetového obchodování. V Číně je 618 milionů stávajících a dalších 700 milionů potenciálních internetových uživatelů, přičemž jejich počet roste každoročně dvoucifernými tempy.

Nejaktivnější jsou mladí lidé ve věku 11 až 35 let, věková kategorie 18 až 33 let jsou uživatelé Weibo (aplikace pro blogování) a nakupující přes Taobao spadají převážně do věkové kategorie 25 až 35 let. Podle výše příjmů jsou na internetu nejaktivnější lidé s příjmy od 1501 RMB měsíčně a výše. Obyčejný čínský on-line spotřebitel průměrně ročně utratí 1397 RMB (cca 5600 Kč), nakupuje čtyřikrát častěji než evropský spotřebitel, ale v menších částkách.

Dosažená hodnota z B2C transakcí se v roce 2013 rovnala 1 % HDP Číny. K největším B2C e-commerce obchodníkům patří Tmall, JD a Suning, největším C2C portálem je Taobao. On-line nakupování zatím probíhá převážně přes standardní počítače (73 %), ale současně rychle přibývá nákupů přes mobilní telefon (v současné době činí nárůst 1 % měsíčně). Kamenným obchodům však ještě neodzvonilo. Více než pětina zákazníků stále preferuje klasickou formu nakupování, i když vyhledávání a srovnávání parametrů výrobků provádí na internetu. Čtvrtina poptávky na e-commerce se týká výrobků a služeb, které spotřebitel nesežene v kamenných obchodech.

Protiprávní jednání v e-commerce

Nejčastěji jde o porušení ochranné známky nebo autorských práv a prodej padělaných výrobků. Jak se takovému chování bránit? Registrací práv duševního vlastnictví (IPR) v Číně, sledování e-commerce stránek, případně požádat o stažení výrobku ze stránky. Alibaba (a její stránka Taobao) nabízí nástroje, kterými lze odstranit porušující výrobek z prodeje. Například AliProtect® umožňuje podat stížnost a požádat o stažení podezřelého výrobku v angličtině. Podmínkou je bezplatná registrace a souhlas s pravidly a podmínkami. O ochraně svých IPR v Číně, včetně ochrany na e-commerce platformách a dalších užitečných tipech, se můžete dovědět více na China IPR SME Helpdesk na webovém odkaze: www.china-iprhelpdesk.eu.

Od letošního června mohou v Číně provozovat e-commerce stránky i společnosti plně vlastněné zahraničním kapitálem. Další expanze se očekává v souvislosti s pilotním zaváděním cross-border e-commerce platforem ve vybraných městech. Čínští spotřebitelé si budou moci na specializovaných e-commerce stránkách vybrat zahraniční produkt a provozovatel stránky zajistí veškerou dopravu a importní procedury.

Dovoz potravin a nápojů pořád roste

Čína je podle průzkumu časopisu The Economist druhým nejrychleji rostoucím trhem s potravinami a nápoji v Asii, kdy trh rostl mezi lety 2009 až 2014 tempem až 30 %. Trh se službami v tomto segmentu je největší na světě s obratem 440 miliard eur. Největší poptávka je po obilovinách a zelenině, díky změnám životního stylu však roste spotřeba masa, drůbeže, ryb, mléka a čerstvého ovoce.

S růstem příjmů čínských domácností utrácí Číňané více i za zahraniční zboží, spojované s vyšší kvalitou. Poptávku táhne i růst populace ve městech, která by do roku 2025 měla dosáhnout 822 milionů. Hlavními centry i nadále zůstává Peking a Šanghaj, nicméně ještě v letošním roce by se na 30 % poptávky po luxusním zboží (a to i potravinách) mělo podílet dalších devět velkých měst. Očekává se, že již v roce 2018 bude Čína s populací přesahující 1,3 miliardy největším importérem potravin, zejména masa a mléčných produktů. Dobrou pověst „západních“, především evropských, potravin z hlediska nezávadnosti, složení a vysoké kvality potvrzuje i fakt, že nejvýznamnějším exportérem jsou země Evropské unie. Z nich má největší podíl na čínském trhu Francie, následovaná Nizozemskem, Německem, Irskem a Itálií.

Akutní problém: životní prostředí a obnovitelné zdroje

Čínský environmentální sektor zaznamenal v letech 2004 až 2014 dvacetiprocentní nárůst. Součástí 12. pětiletého plánu je i požadavek na snížení emisí, zlepšení kvality městských i mimoměstských vodních zdrojů a zastavení zhoršování životního prostředí. Čínská státní rada předloni vyhlásila program podpory ochrany životního prostředí formou dotací a daňových úlev.

Čína má druhou nejvyšší spotřebu energie na světě a čínský trh s technologiemi šetrnými k životnímu prostředí nabízí mnoho příležitostí pro evropské malé a střední podniky. V roce 2014 byla větrná energie třetím nejvýznamnějším zdrojem energie v Číně a tvořila 5 % celkové energetické produkce země.

Země má rovněž bohaté zdroje biomasy, ale vlastní technologický výzkum a vývoj v oboru není na potřebné úrovni. Proto zůstává značně závislá na zahraničních dodávkách technologií a vybavení. Podobná situace panuje i v oblasti výstavby tzv. zelených budov, podporované vládními dotacemi. Nedostává se specializovaných architektů, stavbyvedoucích ani vhodných stavebních materiálů. Proto mají čínské subjekty zájem o spolupráci se západními inženýrskými a architektonickými společnostmi.

Největší stavební trh na světě

Rychlý rozvoj stavebního sektoru je podpořen rostoucí urbanizací a jeho další vývoj je ovlivněn i vládním „plánem urbanizace nového stylu“, nastaveným pro období 2014 až 2020. Podle odhadů bude mít Čína v roce 2025 přes 220 měst s více než milionem obyvatel, 23 měst s více než pěti miliony, 22 měst s více než deseti miliony a 15 měst s více než pětadvaceti miliony obyvatel.

Hlavními trendy, které lze v čínském stavebním sektoru dlouhodobě očekávat, jsou evropsko-čínská partnerství a iniciativy, vyšší produktivita práce, vyšší energetická efektivita a důraz na kvalitu a design.

Vstoupit na čínský stavební trh však není jednoduché ani pro velké západní společnosti, natož pro malé a střední podniky. Západní firmy se uplatňují hlavně v projektech náročných na nové technologie a kvalitu. Pro malé a střední firmy je proto důležité, aby disponovaly určitým know-how nebo specifickými dovednostmi. Sektorem, v němž se silně uplatňují zahraniční subjekty, především z USA a Evropy, jsou architektonická řešení.

Vysoká poptávka je po energeticky efektivních budovách a s postupující urbanizací stále poroste. Více než 95 % budov v Číně totiž není ekologických. Čínská vláda podporuje výstavbu nových zelených budov, na které poskytuje dotace v celkové výši 50 milionů jüanů. Pro poskytnutí dotace musí být nová výstavba větší než 200 m² a musí se stihnout do dvou let. V Číně funguje tříhvězdičkový systém hodnocení budov. Pro budovy se dvěma hvězdičkami poskytne vláda dotaci ve výši 45 jüanů na m² a pro tříhvězdičkové budovy a výše 80 jüanů na m². V posledních letech počet certifikovaných zelených budov vzrostl, ale stále se jedná jen o stovky.

Příležitosti lze nalézt právě v poradenství pro výstavbu ekologických budov nebo pro energetické úspory obecně, a to jak v nových, tak stávajících budovách. Zde jsou vyžadovány znalosti a zkušenosti, které v Číně mnohdy chybí.

Ráj automobilů

Čína je největším automobilovým trhem na světě a představuje 35 % světového růstu automobilového trhu. V čínském automobilovém průmyslu působí přes šest tisíc podniků, které se zaměřují na pět hlavních oblastí: výroba motorových vozidel, montáž vozidel, výroba motocyklů, výroba motorů a výroba automobilových součástek. Významnými oblastmi pro automobilový průmysl v Číně jsou Šanghaj, Peking, Kanton (jih), Čchung-čching (západ) a Čchang-čchun (sever).

Nejvíce automobilů se do Číny vyváží z Evropy, Japonska, USA a Koreje. V roce 2014 bylo z Evropy do Číny dovezeno 638 tisíc vozidel, což tvoří 45 % celkového čínského importu.

Automobilových komponentů se do Číny v roce 2014 dovezlo za 39,3 miliardy USD. V rámci evropských exportérů patří Česká republika mezi pět předních dodavatelů tohoto zboží. Nejvíce součástek se vyrábí v Šanghaji a okolí, odkud pochází 44 % národní produkce.

Velmi perspektivní jsou elektromobily a vozidla s alternativním pohonem. Podle 12. pětiletého plánu by mělo dojít k omezení závislosti na dovozech ropy a k většímu užívání automobilů s alternativním pohonem. Rozvoj elektromobilů podpořila vláda programem „Deset měst, 1000 vozidel“.

Křižíkův sen po čínsku

V čínské logistice hraje jednu z klíčových rolí železniční doprava. V roce 2014 měla Čína druhou nejdelší železniční síť na světě v délce 120 000 km. Investice do výstavby železnic by měly v letošním roce dosáhnout hodnoty 128 miliard USD a pětiletý plán (2011–2015) počítá s celkovou částkou 460 miliard USD.

V Číně se v současnosti nachází nejrozsáhlejší vysokorychlostní železniční síť na světě v délce více než 12 000 km. Peking plánuje propojit všechna města s populací nad půl milionu tratěmi, na nichž je možné dosáhnout rychlosti 160 km/h. Do roku 2020 jsou naplánovány investice v hodnotě 300 miliard USD na vybudování vysokorychlostní železniční sítě o délce 30 000 km.

Čína dává zelenou i městským železnicím, loni byly schváleny projekty na městskou železnici ve 36 městech v délce cca 5800 km. Do konce letošního roku by mělo mít 37 čínských měst metro nebo lehkou železnici v celkové délce přes 3000 km.

Na rozvoji infrastruktury v zemi se významně podílí také Asijská banka pro investice do infrastruktury, která byla vytvořena pro rozvoj infrastruktury a obchodu mezi asijskými zeměmi a jež by mohla přispět k vytvoření nových odbytišť pro čínské výrobky. Čína rovněž plánuje rozšíření železnic na severozápadě teritoria, aby tak přispěla k lepšímu propojení se státy centrální Asie.

Nedávno Čína oficiálně oznámila své plány na výstavbu železničního spojení s Moskvou, jehož cena by se měla pohybovat okolo 250 miliard USD. Tím by se cesta mezi Pekingem a Moskvou zkrátila na 48 hodin. Tento projekt je podporován i společnostmi Volkswagen, BMW a Mercedes, kterým by to usnadnilo dopravu automobilů z Číny do Evropy. Doprava touto cestou by byla výhodná rovněž pro čínské exportéry, neboť doprava z kontinentální Číny přes Atlantský oceán může trvat až dva měsíce, což je pro některé společnosti nevýhodné a omezující.

Předběhne čínské letectví amerického konkurenta?

Čína je druhým největším trhem s civilními letadly na světě, který roste v dvojciferných číslech. V plánu je výstavba 56, přesun 16 a opravy nebo rozšíření 91 letišť. Na tyto plány by mělo být v letech 2011 až 2015 vynaloženo 68,5 miliardy USD. Air China, China Southern a China Eastern patří k top deseti světovým dopravcům.

Do roku 2033 bude Čína potřebovat více než 5300 nových osobních a nákladních letadel, jejichž odhadovaná hodnota činí 820 miliard USD. Se zvyšujícím se počtem letišť a letadel roste i poptávka po nové infrastruktuře, leteckých motorech a komponentech, komunikačních a navigačních technologiích a dalším vybavení. Právě zde je příležitost pro zahraniční firmy, které disponují požadovanými špičkovými technologiemi.

Zahraniční kancelář CzechTrade v Číně, vedená Ladislavem Granerem, nabízí své služby všem českým exportérům z odvětví leteckého průmyslu.