Čína: Přerod kvantity v kvalitu

Za svého působení v Číně se stále přesvědčuji o tom, že nejednu obchodní příležitost může zmařit nekritické přejímání klišé, že Čína je obrovským trhem s neomezenými možnostmi. To je pravda jen zčásti. Panují v ní totiž natolik specifické podmínky, odlišné od evropského vnímání, že je potřeba postupovat velmi strategicky a pečlivě se soustředit na každý detail, který ve finále může rozhodnout o úspěchu či neúspěchu vaší firmy.

Během posledních dvaceti let Čína zaznamenala dynamický vývoj, který ji změnil k nepoznání. Dvouciferný ekonomický růst ročně ale už je zřejmě ten tam a země stojí před kvalitativně novou etapou. Na pořadu dne jsou nové priority, které mají vytvořit technologicky vyspělou ekonomiku taženou inovacemi, službami a domácí spotřebou. Ideálně by se měl růst pohybovat kolem šesti procent a měl by být díky sofistikovanější výrobě a službám, jež budou celosvětově konkurenceschopné, dlouhodobě udržitelný.

Tyto změny otevírají nové příležitosti pro přední zahraniční firmy, včetně českých, v sektorech, které se nacházejí na vzestupu. Mezi dva nejzajímavější, kde se mnohé české společnosti mohou již prezentovat praktickými zkušenostmi a některé mají i dobře našlápnuto do budoucna, patří oblast vyspělých strojírenských technologií a odvětví všeobecného letectví. Přestože za perspektivní obory lze považovat také řadu dalších, jako je třeba zdravotnictví a sektor služeb v čele s finančnictvím, rád bych se zaměřil především na strojírenství jako reprezentanta našeho „tradičního“ vývozního artiklu a letectví jako zástupce jednoho z nových směrů bilaterální spolupráce.

Právě v čínském strojírenství a civilním letectví je jasně patrný trend nové čínské ekonomiky: z obchodníka s kvantitou se má Čína postupně proměnit v obchodníka s kvalitou. Pro další růst však čínská ekonomika potřebuje vyšší přidanou hodnotu. Firmy, které ji budou umět nabídnout, se mohou v nadcházejících letech pevně etablovat jako důležité zdroje pro naplňování těchto čínských inovativních a technologických ambicí. Musejí však „trhu“ věnovat potřebný čas, lidské a finanční zdroje a nesmí jim chybět jistá míra nadšení.

Od textilní revoluce do elitního mezinárodního klubu

V minulých letech rostlo čínské strojírenství díky prudké industrializaci a velkým státním investicím tempem kolem 25 % ročně, což z Číny vytvořilo největšího světového producenta strojů a strojních zařízení. Od roku 2014 klade země draka větší důraz na kvalitu výroby a v souvislosti s tímto trendem se zpomalil růst investic a zesílil důraz na inovace, jež přinášejí řadu nových šancí.

V obchodních vztazích mezi Českou republikou a Čínou je strojírenství tradiční doménou. Většinu těchto obchodů realizují malé a střední podniky a nejvíce se z ČR do Číny dovážejí různé typy obráběcích strojů. Existuje však potenciál i v dalších oblastech strojírenského průmyslu a technologií, které navazují na letecký, automobilový, těžební průmysl či na energetiku nebo zdravotnictví.

Nový potenciál v oblasti moderního strojírenství vyplývá právě ze skutečnosti, že loni rostla čínská ekonomika nejpomaleji za poslední čtvrtstoletí. Hrubý domácí produkt se meziročně zvýšil o 6,9 %, což oproti roku 2014 představovalo pokles o čtyři desetiny procenta. V současné době bojuje říše středu zejména s poklesem průmyslové výroby, neefektivními státními podniky, zadlužením a nerovnoměrným rozvojem provincií, špatným životním prostředím, stárnoucí populací, byrokratickou neefektivností a mnohými dalšími problémy. Některá řešení ale již naznačuje 13. pětiletý plán (2016 až 2020), který předpokládá, že v roce 2020 bude čínský ekonomický růst pevně podložen moderní výrobou, službami a vysokou pracovní produktivitou.

Klíčovými slovy se stávají „inovace, věda a technologie“, které se mají stát základem kvalitního růstu příštích let a splnit cíle tzv. strategie Made in China 2025. Čínská vláda tuto strategii poprvé představila v roce 2015 a jejím smyslem je vytvořit z Číny v příštích deseti letech světově konkurenceschopného výrobce a dodavatele vyspělých technologií. Čínská produkce se má posunout výše v globálním hodnotovém řetězci a čínská vláda za tímto účelem investuje miliardy RMB do inovací, start-upů a nových zajímavých technologií. Do vědy a výzkumu bude v příštích pěti letech investovat 2,5 % HDP. Důležitou součástí těchto plánů je samozřejmě moderní strojírenství. Výrobní sektor prochází procesem modernizace prostřednictvím vyspělých informačních technologií. Čína se cílevědomě snaží nejen zlepšovat kvalitu, ale také produktivitu a digitalizaci, aby se přiblížila technologickým velmocím, jakými jsou USA, Německo a Japonsko.

Český průmysl může svým čínským partnerům nabídnout technologie, které zemi pomohou naplnit tyto ambice. V souvislosti se snahou inovovat výrobu a přiblížit se světové špičce má Čína ve výše uvedených oblastech velký zájem o transfer technologií vyspělých evropských firem, ale také o nákup daných produktů či o investice. S tím je spojena také poptávka po službách, jako jsou například servis, údržba, školení personálu pro obsluhu nových technologií apod.

Rizika z neznalosti

Vedle tohoto potenciálu je samozřejmě nutné zmínit také četná úskalí, která stále provázejí evropské společnosti při aktivitách na čínském trhu. Velkým problémem nadále zůstává ochrana duševního vlastnictví, negativním trendem posledních let jsou rostoucí náklady na pracovní sílu a její fluktuaci v Číně, obtížně se firmy vyrovnávají rovněž s nejasným regulatorním prostředím, které se často liší na centrální a provinční úrovni. Všechny tyto problémy se ale dají při pečlivé přípravě na expanzi na čínský trh překonat. Firmám jsou připraveny asistovat české zastupitelské úřady a kanceláře CzechTrade a CzechInvest, které mohou poskytnout potřebné informace či pomoc s hledáním zajímavých partnerů.

Pro firmy bez zkušeností s podnikáním v Číně je ideálním začátkem účast na kvalitním odborném veletrhu, kde se mohou seznámit s čínskými zvláštnostmi a navázat první kontakty. Pokud jde o oblast strojírenství, české firmy se za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pravidelně účastní například veletrhu China International Machine Tool Show v Pekingu. Jeho příští ročník se uskuteční v březnu 2017. Strojírenským veletrhem s pravidelnou čínskou účastí je také China CNC Machine Tool Fair (CCMT) v Šanghaji. Letos se zde představilo jedenáct českých společností, například Kovosvit MAS či TOS Varnsdorf. V Šanghaji se letos také prezentovalo devět českých firem na veletrhu Transport Logistic.

Klíčovou událostí česko-čínské spolupráce v oblasti strojírenství je prezentace Číny jako partnerské země na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2016 v Brně. Desítky čínských firem se představí s expozicí o velikosti cca 3000 m². Nedílnou součástí veletrhu bude také česko-čínský seminář o podnikatelských příležitostech v oblasti strojírenství a naše firmy se mohou osobně seznámit s potenciálními partnery ze strojírenského sektoru.

Letectví přitahuje investory

Velmi perspektivní rozvoj zažívá v Číně také oblast všeobecného letectví. Čínská vláda v květnu vydala směrnici pro jeho rozvoj, která v příštích letech předpokládá rozsáhlé investice v zemi. Prostředky půjdou především do výzkumu, výroby letadel a jejich komponentů, výstavby nových letišť s veškerým vybavením včetně zařízení pro řízení letového provozu či do výcviku pilotů a dalšího leteckého personálu. Počítá se rovněž s otevíráním a lepším managementem vzdušného prostoru do 3000 metrů. Jen za letošní rok by investice do čínského všeobecného letectví měly dosáhnout 12 miliard USD.

V současné době létá po čínském nebi kolem 1900 malých a středně velkých letounů a do roku 2020 jich Čína plánuje přes pět tisíc. Do jejího leteckého průmyslu nyní vstupuje řada finančně velmi silných čínských firem, které projevují zájem o nákup našich letadel, investice do českého letectví a také o transfer technologií a přesun výroby do Číny, například formou joint-venture.

Česká republika je v Číně díky svým zkušenostem v oblasti letectví mimořádně aktivní a s čínskými partnery již několik let spolupracuje řada tuzemských firem. Nabízí široké portfolio výrobků a služeb – od zkušeností a know-how z oblasti tvorby legislativního rámce, designu a výroby letadel a jejich součástí (až do devatenácti míst), výcviku pilotů a letištního personálu, infrastruktury letišť, ATM (řízení letového provozu), záchranného letectví až po údržbu a servis. Český stát v těchto aktivitách firmy podporuje v rámci tzv. A–Z řešení, které umožňuje navazovat potřebné vazby na státní i firemní úrovni a přispívá k užší spolupráci a propagaci unikátních českých zkušeností a produktů na čínském trhu. Za tímto účelem spolupracuje Ministerstvo zahraničních věcí ČR s ostatními rezorty a prostřednictvím velvyslanectví v Pekingu od roku 2013 propaguje „A–Z řešení“ v rámci realizace projektů podpory ekonomické diplomacie.

K velkým úspěchům v oblasti letectví se řadí podpis technické dohody o validaci typových certifikátů ultralehkých letadel při příležitosti návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze letos v březnu, která po dlouhém vyjednávání Letecké amatérské asociace ČR s čínskými partnery umožňuje přístup českým výrobcům na čínský trh malých letounů. Zodpovědné úřady nyní pracují na validaci prvních certifikací, aby ještě letos mohla být nová česká letadla prezentována k prodeji v Číně.

Její dojednání a obecně rozšiřování spolupráce v letectví by nebylo možné bez podpory nejvyšších představitelů ČR, jejichž časté návštěvy napomáhají propagaci tohoto nového směru spolupráce při bilaterálních jednáních. S tím souvisí také praktická spolupráce s Čínským úřadem pro civilní letectví (CAAC), která byla zahájena již v roce 2013. Na podzim roku 2013 byla zahájena diskuze o možnostech navázání užší spolupráce a příprava organizace prvního workshopu v rámci projektu ekonomické diplomacie MZV. Jednalo se o delegaci Odboru všeobecného letectví a vybraných zástupců z regionálních CAAC. Kromě teoretické části byla organizována i praktická ukázka, včetně prezentace malých a středních letadel a přeletu s letounem L 410. Stejný model workshopu byl uplatněn v roce 2015 pro Odbor letové způsobilosti a certifikací a na rok 2016 se připravuje seminář také pro Odbor letových standardů, který se zaměří na oblast pilotního výcviku a letových standardů.

V současné době létá po čínském nebi kolem 1900 malých a středně velkých letounů a do roku 2020 jich Čína plánuje přes 5000.

Veletrhy: Skvělá příležitost dát o sobě vědět

Některé české letecké firmy si v Číně již našly stálé partnery. Řadu úspěšných projektů evidujeme zejména mezi výrobci leteckých motorů, radarů a radarových zařízení. Do povědomí čínských průmyslníků a obchodníků se české produkty zapsaly již na jihočínském Zhuhai Airshow v roce 2012, 2014 a s vysokou účastí se počítá i na listopad 2016, kde nebudou chybět hlavní produkty českého letectví, včetně letounů L 410 a ultralightů. Loni předvedli čeští výrobci své top výrobky také na dvou velkých leteckých expozicích v provinciích Sichuan (S´-čchuan, město Mien-jang) a Shaanxi (Šen-si, město Si-an).

Česká republika se rovněž aktivně zapojila do projektu Evropská unie – Čína v oblasti civilního letectví – tzv. Aviation Partnership Project, který byl spuštěn na počátku tohoto roku. Jeho smysl je podobný jako u „českého“ A–Z řešení, tedy sdílením zkušeností a společnými aktivitami zvyšovat povědomí o evropském leteckém know-how. České firmy jsou v tomto projektu vítány a mohou tímto způsobem navázat zajímavé kontakty s konkrétními partnery v oblasti letectví na čínské straně. Zapojit se je možné přímo přes realizátora projektu EU – Čína obchodní komoru v Pekingu nebo přes zadavatele, agenturu EASA. Všem zájemcům poskytne veškeré potřebné informace ekonomický úsek velvyslanectví v Pekingu.