Bulharsko jde nahoru

Čeští podnikatelé nevyhlížejí nové příležitosti jen v bohatých evropských ekonomikách, ale také na druhém konci spektra. Bulharsko, nejchudší, ale zároveň jeden ze tří nejméně zadlužených členů Evropské unie, roste letos nejvyšším tempem od roku 2008 a právem přitahuje pozornost.

Zemi, v níž se zahraniční turistický ruch podílí na výkonu ekonomiky třinácti procenty, pomáhá pověst bezpečné destinace v době teroristických útoků v některých jiných oblíbených místech a také nízké ceny. Slibná budoucnost tohoto odvětví otevírá příležitosti i jiným oborům, včetně stavebnictví a stavebních materiálů a technologií, v nichž se mohou úspěšně uplatnit české firmy. Na období let 2014 až 2020 má být do Bulharska alokováno 9 miliard eur z fondů EU, které se mají přednostně investovat ve strategických odvětvích, především infrastruktuře, vědě, vzdělávání, inovacích a rozvoji znalostní ekonomiky.

Přílišné spoléhání na evropské peníze

V delším časovém horizontu je však třeba vnímat bulharskou ekonomiku také z rizikových stránek. Růst ekonomiky stále více závisí na výdajích státu a vnějších faktorech, jako je globální ekonomická konjunktura, zejména v Evropské unii, významně ho ovlivňuje rovněž znehodnocení eura vůči dolaru při pevné vazbě místní měny na euro a nízké ceny ropy.

V potaz musíme brát také skutečnost, že hospodářského růstu bylo z největší části dosaženo doslova údernickým čerpáním evropských fondů na závěr programového období 2007 až 2013. Loni se čerpání meziročně zvýšilo dokonce o jednu miliardu eur a evropské prostředky představovaly v rámci veřejných výdajů za tento rok čtyřnásobek podílu bulharského státního rozpočtu v této oblasti. Přitom ještě v roce 2011 byl podíl státního rozpočtu vyšší než fondů EU, zatímco současný poměr naznačuje, že vlastní státní výdaje tvoří pouze nezbytné minimum, stanovené pravidly čerpání fondů EU. To kromě jiného znamená, že na zvyšování HDP se růstem o 14,3 % nejvíce podílely tzv. korekce čili vyšší příjmy z nepřímých daní, zejména DPH, jako důsledek proinvestovaných plateb z fondů EU. Zato v daleko menší míře (do pěti procent) rostly jiné komponenty HDP, jako je spotřeba, investice nebo saldo zahraničního obchodu.

Je vysoce pravděpodobné, že se letos příliv financí z fondů EU výrazně sníží, což by mohlo mít negativní vliv na výkon ekonomiky. Závislost na fondech EU způsobuje celkovou křehkost a přináší řadu nejistot v rámci investičního procesu, počínaje výběrem projektů a konče vysokou závislostí jejich realizace na platbách z Bruselu. Tento proces, a tedy i výkon bulharské ekonomiky je právě z tohoto důvodu silně podmíněn politickou stabilitou oproti období 2013 až 2014. Tehdy byly platby z fondů EU kvůli „nespolehlivosti“ aktuální koaliční vlády socialistů (BSP) se stranou etnických Turků (DPS) a úřednických vlád v obdobích před opakovanými předčasnými volbami dočasně zcela zastaveny.

Bulharské šance od energetiky po zemědělství

V sektoru energetiky se do roku 2020 očekávají investice ve výši 950 milionů eur do obnovy elektráren a ekologických projektů. Bulharská strategická poloha významně ovlivňuje oblast výstavby dvou hlavních plynovodů. Projekt Trans Adriatic Pipeline (TAP) se začal budovat v letošním roce a projekt South Stream z Ruska na Balkán a dál do Evropy byl zrušen.

Země se cíleně soustředí na výstavbu železniční a silniční infrastruktury, uplatňuje například režim public private partnership (PPP) s cílem postavit nové dálnice spojující Ruse na Dunaji s Tureckem. Rovněž podniká řadu kroků ke zlepšení námořní a vnitrozemské plavby, investuje značné prostředky do modernizace bulharských přístavů na černomořském pobřeží a Dunaji a do obnovy a výstavby nových rekreačních zón.

V oboru vodního hospodářství se počítá s investicemi ve výši 6 miliard eur, z nichž necelá třetina má pocházet z prostředků EU. Tento objem by měl být vyčerpán do roku 2025. Částka 1,2 miliardy eur byla přidělena na rekonstrukci a výstavbu vodních děl. Externí financování bude poskytnuto zejména z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020. Konkrétně se bude jednat o výstavbu vodovodní a kanalizační infrastruktury, zařízení pro zpracování kalů, protipovodňová opatření a ochranu, zlepšení kvality pitné vody a sanaci stávajících a výstavbu nových přehrad.

Na projekty domácností v oblasti nakládání s odpady je vyčleněno 290 milionů eur z finančních prostředků EU. Dalších 60 milionů eur směřuje na zlepšení kvality ovzduší. Naše firmy mohou najít příležitosti při výstavbě regionálních skládek, v systému recyklace a v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady.

Zejména s ohledem na produkci automobilových dílů a odvětví elektroniky se předpokládá, že bulharský trh poroste rovněž v oblasti výroby (offshoring, outsourcing). České společnosti by se mohly uplatnit například v dodavatelských řetězcích pro hydraulické části, kabelové vybavení, senzory, kovové, pryžové a plastové moduly, konstrukce atd. Příležitosti se nabízejí i ve spolupráci TT (technology transfer), sdílení R & D a technologií v rámci financování z Operačního programu Konkurenceschopnost v období do roku 2020.

Jedním z hlavních odvětví bulharského hospodářství je zemědělství. Zhruba polovinu bulharského území tvoří obhospodařovaná zemědělská půda. Pro podporu malých farem, zvýšení konkurenceschopnosti a řešení problematiky životního prostředí posílením ekologické produkce se počítá s 2,9 miliardy eur z fondů EU v rámci Operačního programu rozvoje venkova. České firmy mají co nabídnout především v oblasti zemědělských strojů a zařízení, znalostí a know-how, biozemědělství, inovativních technologií pro udržitelný rozvoj v zemědělství a lesnictví, agroturistiky, chovu dobytka, zelinářství a ekologických produktů.

Vzdělávání, ICT a zdravotnictví

Bulharsko obdrží 700 milionů eur na léta 2014 až 2020 v rámci Operačního programu Věda a vzdělávání pro inteligentní růst a zhruba jednu miliardu eur z Programu rozvoje lidských zdrojů. Prostředky budou přednostně směřovat na inovativní metody výuky, zvyšování kvality odborného a celoživotního vzdělávání, programy pro edukaci a sociální začleňování znevýhodněných osob a uprchlíků, vzdělávací software a odbornou přípravu, firemní školení, odbornou kvalifikaci, jazykovou přípravu, prioritně pro zvládnutí anglického technického a právního jazyka pro obchod a finance, celoživotní vzdělávání, speciální vzdělávací potřeby, produkty a služby.

V oblasti ICT se mohou uplatnit naši dodavatelé počítačů, serverů a hardwarových technologií, telekomunikačních zařízení a softwaru pro kybernetickou bezpečnost a e-health.

A v neposlední řadě musíme zmínit šance ve zdravotnictví. Roční rozpočet Bulharska na zdravotní péči představuje 1,7 miliardy eur, z toho přibližně 1,2 miliardy pochází z prostředků EU. Země nabízí zajímavé příležitosti v modernizaci vybavení veřejných i soukromých nemocnic.

Takže, zkuste znovu objevit bulharský trh. Zástupci české ekonomické diplomacie vám ve vašem snažení rádi pomohou.