Těžce zkoušené Srbsko se chce stát balkánským ekonomickým tygrem

Srbsko se dlouhou dobu potýkalo s následky dramatického rozpadu bývalé Jugoslávie. Situaci dále zhoršila následná politická nestabilita. Nyní konečně začíná využívat své strategické polohy, kvalifikované a zároveň levné pracovní síly a řady dohod o volném obchodu k tomu, aby se vrátilo na ekonomickou mapu Evropy.

Země s velkou kupní silou

Období válečných konfliktů a sankcí srazilo dříve prosperující zemi na dno. Zpozdila se transformace centrálně řízené ekonomiky a země promeškala příležitost ucházet se o zahraniční investice v období, kdy o ně byl ze strany západní Evropy a USA zájem. I přes tyto problémy je podle nominální hodnoty 3. největší ekonomikou bývalé Jugoslávie po Chorvatsku a Slovinsku a podle parity kupní síly dokonce největší ekonomikou této skupiny zemí.

V posledních letech navíc vykazuje Srbsko trvalý růst HDP, který v prvním kvartálu letošního roku činil na Evropu úctyhodných 3,8 %. Zaznívají dokonce hlasy, že spolu s Rumunskem je Srbsko novým balkánským ekonomickým tygrem. Na druhou stranu, i přesto, že úspěšně využilo příležitosti vytvořené ruským embargem, přetrvává negativní obchodní bilance.

Země je zajímavá značnou diverzifikací své ekonomiky. Na rozdíl od transformujících se ekonomik 90. let a přelomu tisíciletí nemá výrazně dominující sektor. Historicky silný srbský průmysl se díky finišující privatizaci a rostoucímu zájmu zahraničních investorů podařilo restartovat a dokonce roste podíl vývozu v této oblasti. Slibně se rozvíjí i srbské zemědělství, které však trpí značnou roztříštěností, nedostatkem laboratoří pro testování a certifikaci potravin (Česká republika v této oblasti realizovala významný rozvojový projekt http://czechaid.cz/projekty/podpora-vyroby-syru-v-oblasti-pestersandzak ) a v neposlední řadě nedostatečnou kapacitou zpracovatelského průmyslu. Za zmínku stojí i značné zásoby nerostného bohatství, například jedny z největších světových zásob lithia.

Problémem naopak zůstává řešení sporů a vymahatelnost práva, korupce a přetrvávající provázanost politiky a byznysu na centrální i místní úrovni.

Dobré zprávy pro české podnikatele

Minulé srbské vlády dlouho hledaly odvahu k zahájení nezbytných, ale zároveň i velmi sociálně citlivých reforem. Kvůli tomuto přešlapování na místě až donedávna velkou část rozpočtu spolykaly státní subvence (elektrická energie, plyn, udržování virtuálních pracovních míst v nefungujících státních podnicích apod.). Státní dluh rostl znepokojivým tempem a stejně znepokojivě se rozvíjela šedá ekonomika.

Strukturální reformy, které představila proevropská vláda premiéra Vučiče, začínají nést své ovoce. Stand-by úvěr Mezinárodního měnového fondu z roku 2014, který je svázán s tvrdými podmínkami, se nepochybně významně podílel na zlepšení rozpočtové kázně a také urychlil privatizaci. Srbsko se tak mění v ekonomicky stabilní zemi, která nabízí příležitosti pro rozvoj obchodní výměny, ale i investice. Velkým lákadlem pro potenciální investory je kombinace dohod o volném obchodu s Evropskou unií a zároveň Ruskem, Běloruskem a Tureckem.

Srbsku se již podařilo otevřít několik kapitol v rámci přístupových jednání s EU. Zároveň získalo přístup k předvstupním a některým strukturálním fondům. Pokračuje harmonizace srbské legislativy. To je pro české podnikatele dobrou zprávou hned z několika úhlů pohledu: výhledově lze očekávat zjednodušení procesu certifikace a obecně vstupu výrobků na srbský trh; vzroste poptávka po některých typech produktů a služeb (velmi špatná je např. situace v případě „ekologické infrastruktury“, jako jsou čističky odpadních vod apod.) a na tyto typy opatření bude možné čerpat prostředky z fondů EU.

Naše komparativní výhoda: německá kvalita za rozumnou cenu

V rámci socialistického bloku byla spolupráce mezi ČSSR a Jugoslávií velice intenzivní. Československo dodávalo pestrou škálu výrobků, od obráběcích strojů přes zemědělskou mechanizaci až po turbíny do elektráren a velké investiční celky. Dodnes přetrvalo velmi pozitivní vnímání českých výrobků. Často je zde skloňováno rčení „německá kvalita za rozumnou cenu“. To dává českým exportérům komparativní výhodu.

Ekonomická výměna mezi Českou republikou a Srbskem v minulých letech rostla (s výjimkou roku 2014 vzhledem k povodním, které měly silný negativní dopad na srbské hospodářství). V roce 2015 bylo Srbsko z hlediska obratu 38. nejvýznamnějším partnerem českých vývozců. Českému vývozu do Srbska dlouhodobě dominují motorová vozidla. Ze Srbska do ČR se naopak dováží komponenty pro automobilový průmysl, měď a výrobky z ní a ovoce a zelenina.

Srbsko je také dlouhodobým příjemcem české rozvojové pomoci. Byla realizována řada projektů se zaměřením na rozvoj průmyslu, zdravotnictví, zásobování vodou a sanitaci, životního prostředí, energetiku, ekonomický rozvoj či dopravu.

Obráběcí stroje a investiční celky

Jak již bylo zmíněno, v Srbsku se nachází velké množství českých zařízení a strojů. Typickým příkladem jsou obráběcí stroje. U řady z nich byla vinou špatného stavu srbského průmyslu zanedbána údržba nebo stihly morálně zastarat. S oživením srbského průmyslu lze očekávat rostoucí poptávku po strojích nových nebo repasích strojů původních.

Obdobná je situace u řady investičních celků. Československo se podílelo na výstavbě elektráren a vyvezlo řadu produktů těžkého strojírenství. Nyní registrujeme zájem o modernizaci těchto komplexů nebo jejich částí (turbíny, kotle, řídicí systémy atd.).

Oblastí, kde lze v následujícím období očekávat enormní poptávku, je ekologická infrastruktura a zelené technologie. Roste tlak na sblížení srbských ekologických standardů s EU. Klasickým příkladem jsou čističky odpadních vod. Těch podle odhadů v Srbsku chybí okolo dvou tisíc. Podobná je situace v srbské energetice a průmyslu, kde registrujeme rostoucí poptávku po technologiích na odsíření, odstranění oxidů dusíku nebo prachu. Řada těchto projektů bude realizována se spolufinancováním EU.

Samostatnou kategorií je rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) a energeticky úsporná řešení. Překážkou většího rozvoje tohoto segmentu byla dotovaná a regulovaná cena elektrické energie a skutečnost, že Srbsko dosud nedokončilo unbundling požadovaný třetím energetickým balíčkem. Nyní se však zdá, že se věci daly do pohybu. Srbsko má velký nevyužitý potenciál v biomase, ale i malých vodních elektrárnách nebo solární energii.

Opomenout by čeští podnikatelé neměli ani agrární sektor a potravinářství. Srbsko je sice již dnes v oblasti zemědělství a potravinářství nejsilnějším hráčem regionu a zaznamenává v této oblasti značný přebytek zahraničního obchodu (v roce 2015 dosáhl vývoz 2865,2 mil. USD a dovoz 1489,3 mil. USD), ale hlavní exportní položkou je nezpracovaná kukuřice a maliny. Zlepšení parametrů srbského zemědělství se neobejde bez nových technologií a modernizace chovů. Snahy o snížení rizik v zemědělském podnikání vytváří poptávku po ochranné chemii, mechanických ochranných prostředcích proti krupobití, závlahových systémech atd.

Liberalizace obchodu a zlepšující se ekonomická situace obyvatelstva přináší i poptávku po kvalitních značkových potravinách. Tento trend se podařilo zachytit několika českým výrobcům piva, jehož export do Srbska se velmi úspěšně rozvíjí. Bezesporu zde existuje prostor pro další kvalitní české potraviny, které jsou spojeny s Českou republikou a její velmi dobrou image. Příkladem může být pražská šunka.

Zajímavou částí trhu je i zdravá výživa nebo bezlepková dieta, která díky populárnímu Novaku Djokovići zažila nejen v Srbsku boom.

I proto bylo letos Srbsko na základě analýzy Ministerstva zemědělství ČR zařazeno mezi prioritní země agrárního zahraničního obchodu a tým ambasády posílil zemědělský diplomat. Jeho cílem je rozvíjet obchod (a to jak ve smyslu podpory českého vývozu, tak i zajištění vstupních surovin pro český potravinářský průmysl) a podporovat vývoz zemědělské, zpracovatelské a balicí technologie.