Machu Picchu: neznámý energetický potenciál Peru

Většina turistů navštíví Peru díky předkolumbovskému městu Inků Machu Picchu. Toto posvátné údolí – Valle Sagrado – není jen nádherným obrazem historie Peru. Při detailním náhledu je oknem do energetické budoucnosti a projektuje Peru jako draka ve využitelnosti obnovitelných zdrojů.

Měděný drak se zlatými zuby

V současné době patří Peruánská republika mezi významné hospodářské hráče v andském regionu. Je považována za jednu z nejotevřenějších ekonomik světa, má dohody o volném obchodu se čtyřiceti zeměmi včetně EU.

Hlavní podíl exportu připadá na důlní průmysl, a to ve výši 65 %, díky němuž se Peru řadí mezi pět největších světových vývozců železných a neželezných kovů. Měď se zde těžila již za doby Inků a v současnosti na území Peru leží tři nejrozsáhlejší naleziště mědi objevená do současnosti. Měď, olovo, zinek a molybden se těží zejména v povrchových dolech. Významný podíl však představují hlubinné doly s těžbou vzácných kovů, jako je zlato a stříbro.

Většina důlního průmyslu se nachází v soukromých rukou velkých zahraničních investorů z Číny, Kanady, Mexika, USA a Evropy. Zastoupeny jsou rovněž střední peruánské investice a určité procento těžby pokrývají i malé družstevní doly v jednotlivých vesnicích. Typu vlastnictví odpovídá také míra industrializace a modernizace dolů. Najdeme zde jak moderní technologie těžby a zpracování mědi, tak technologie používané převážně v polovině minulého století. Zastaralejší přístupy se aplikují většinou ve středních a malých zlatých dolech při ražení štol za pomoci ručních pneumatických kladiv a střelného prachu.

Stabilita a růst

Peru si dlouhodobě udržuje stabilní ekonomický růst, za posledních pět let to byla v průměru 3 %. Pro letošní rok se odhaduje růst HDP o 3,5 %, čímž se země zařadila na druhé místo za Bolívii v žebříčku nejrychleji rostoucích ekonomik latinskoamerického regionu. Podle renomovaných světových agentur si Peru udrží svou pozici i v příštích letech. Pro léta 2017 až 2022 se odhaduje růst HDP okolo 4 %. Nákupní sentiment posiluje kupní síla obyvatel a jejich zájem o kvalitní zahraniční výrobky.

Optimisticky lze hodnotit také politickou stabilitu země. Letos v červenci nastoupil do prezidentského úřadu ekonom a politik Pedro Pablo Kuczynski (za novou politickou stranu PPK), vítěz červnových voleb se ziskem 50,12 % nad Keiko Fujimoriovou, dcerou bývalého peruánského prezidenta Alberta Fujimoriho. Ve svém programu preferuje otázku dostatku pitné vody, k níž má 40 % obyvatel jen omezený přístup, dále rozvoj základního školství, zdravotnictví, infrastruktury, čistoty životního prostředí a diverzifikaci zdrojů elektrické energie.

Země tří tváří

Peruánci sami mluví o své vlasti jako o zemi tří tváří, které se od sebe diametrálně odlišují, přestože všechny regiony mají napříč společné jmenovatele, a to výborné jídlo, velmi milé a vstřícné obyvatele a neskutečné přírodní bohatství.

Tzv. tři tváře se promítají rovněž do geografie. Jednu představuje pacifické pobřeží – vyprahlý pruh země o nadmořské výšce do 500 m n. m., který se táhne v délce přes 3000 km mezi Pacifikem a Andami a od Chile. Tato oblast o šířce od 15 do 180 km zaujímá svou rozlohou, srovnatelnou s dřívějším Československem, nejmenší podíl peruánského území – pouze 10,6 % (136 tisíc km²). Charakterizuje ji však nejvyšší hustota osídlení s 54,6 % obyvatel Peru. Klima přechází od pouštního na severu země až v suché tropické. Přes relativně vysokou vzdušnou vlhkost tu v zimě teploty neklesají pod 15 °C a v létě naopak lehce překračují 30 °C s příjemným tropickým sluncem.

Druhou tváří je andské pohoří, připomínající hřbet draka se zasněženými vrcholky, které dosahují výšky přes 6500 m n. m. Region je oddělený geograficky, biologicky i kulturně od zbytku území. Rozkládá se mezi pacifickým pobřežím a Amazonií. Klimatické podmínky přímo závisí na nadmořské výšce a vzdálenosti od pobřeží nebo od Amazonie. Přechází ze subtropického až po chladné horské klima. Sníh zde najdeme prakticky celoročně od hranice 4000 m n. m.

Třetí tváří je Amazonie – tropický deštný les spadající do povodí Amazonky, který zaujímá plochu 782 800 km², tedy 61 % rozlohy Peru, což odpovídá rozloze Turecka. Oproti tomu má nejmenší hustotu zalidnění. Tento region je jedinečný svým přírodním bohatstvím, jelikož se může pochlubit jednou z největších světových biodiverzit. S tím velmi kontrastují obrovská ložiska ropy a zemního plynu v tomto regionu a jejich neekologická těžba, zejména úniky z ropovodů.

Z Peru roste lídr ve výrobě energie

S rovnoměrným hospodářským růstem se navyšuje interní růst spotřeby elektrické energie, její krátkodobou nadprodukci však země není schopna spotřebovat. Kombinace nízké ceny spolu s investičními plány současné vlády na další rozvoj projektů výroby a hlavně záměry na vytvoření přenosové soustavy do sousedních zemí s deficitem výroby, jako jsou Chile, Bolívie a Ekvádor, z Peru v budoucnu vytvoří regionálního lídra ve výrobě elektrické energie.

Výroba elektrické energie v Peru roste posledních 10 let v průměru o 7 % ročně, tzn. v průměru o 1,74 TWh za rok. Hlavním zdrojem produkce jsou s 56 % vodní elektrárny, následované tepelnými s podílem 42 %, z čehož 71 % připadá na zemní plyn. Před dokončením k plánovanému datu 2018 se nachází jeden z největších projektů v historii země známý jako „Gasoducto del Sur“ (v překladu jižní plynovod). Peruánská vláda intenzivně podporuje výstavbu plynovodu v délce tisíc kilometrů s investicí 2,4 miliardy USD i související infrastrukturu: stavbu nových plynových elektráren v hodnotě čtyři miliardy USD a petrochemického závodu za 3,5 miliardy USD. Využití zemního plynu je zde široce rozšířené nejen v domácnostech pro vaření, ale také v osobní automobilové dopravě (stojany na zemní plyn jsou součástí prakticky každé benzinové čerpací stanice).

Peruánský stát věnuje mimořádnou pozornost rovněž rozvoji obnovitelných zdrojů, zejména solární (1,2 %) a větrné energetice (0,5 %). Podle vládního plánu by se měl navýšit podíl obnovitelných zdrojů do roku 2018 o 5 %. Na podporu této oblasti vypisuje vláda každoročně veřejné soutěže, z nichž poslední byla uzavřena v letošním březnu s cílem získat pro veřejnou elektrickou síť dodatečných 1300 GWh elektrické energie ročně z obnovitelných zdrojů, jako je biomasa (312 GWh), větrné elektrárny (573 GWh) a solární elektrárny (415 GWh). Navíc bylo vypsáno řízení na dodávky 450 GWh z malých vodních elektráren do 20 MW.

Na základě energetického plánu kabinetu pro období 2014 až 2025 by měla růst poptávka po elektrické energii ve dvou scénářích: realistický předpokládá průměrný růst 4,5 % ročně a navýšení poptávky o 9500 MW a druhý, optimistický předpokládá růst 6,5 % ročně v celkové hodnotě 12 300 MW. Tato kapacita by měla pokrýt jak ekonomický růst, tak zvyšování populace a rozšiřování distribuční sítě do oblastí bez elektrické energie.

Češi byli v Peru již za první republiky

Česká strojírenská výroba má v Latinské Americe velmi dobrý zvuk již od dob první republiky. Československo dodalo do Peru první tanky, které mu výrazně pomohly při řešení tehdejších konfliktů. Tank LTP-T38, vyráběný tehdejší Škodovkou, je v současnosti symbolickým znakem peruánského vojska. Svědčí o tom skutečnost, že při inaugurační vojenské přehlídce na počest zvolení nového prezidenta PPK jel československý tank jako první v čele průvodu.

České společnosti ze sféry obranného průmyslu dosahují významných úspěchů i nyní. Jako příklad lze uvést společnou výrobu peruánského polostátního vojenského podniku FAME S.A.C. a České zbrojovky v Limě, kde se od září 2016 montují české pistole pro peruánskou armádu a policii.

Ovšem vzájemná spolupráce nezůstává pouze na poli obranného průmyslu. Nedávno jsme se v Peru prosadili dodávkami technologií pro vodní elektrárnu Chancay v provincii Huaral, která leží v nadmořské výšce 3396 m n. m. a bude mít instalovaný výkon 19,2 MW. Na exportu technologií pro tento komplex v hodnotě v řádu několika milionů USD se podílely dvě české společnosti. Uvedení díla do provozu se má podle dosavadních informací zúčastnit také prezident Pedro Pablo Kuczynski spolu s dalšími vládními představiteli.

Ve spolupráci se zastupitelským úřadem v Limě byla letos v červenci otevřena zahraniční kancelář proexportní agentury CzechTrade v Peru. Rozšíření latinskoamerické sítě zastoupení o tuto destinaci je dalším krokem státu v podpoře českých firem v zahraničí. Těšíme se na váš zájem o podnikání v této impozantní zemi!