Bělorusko na rozcestíPříležitost pro české firmy?

Málokdo ví, že Bělorusko je zemí, která má s Českou republikou mnoho shodných rysů, ať už se jedná o počet obyvatel, tranzitní polohu, strukturu průmyslu či orientaci na export. Jak my, tak i Bělorusové se spoléháme na své lidské zdroje, na to, co umíme vytvořit, nikoliv „vykopat a prodat“. Dlouhodobě to může být výhoda a hlavně to představuje potenciál prakticky ve všech odvětvích. Spolupráce s Běloruskem je spolehlivá, smlouvy bývají dodržovány a běloruský trh na rozdíl od jiných prakticky negeneruje pojistné události. Navíc jde zpravidla oběma směry o obchodní výměnu s poměrně vysokou přidanou hodnotou, což má dlouhodobě pozitivní efekt na český průmysl.

Hospodářské vztahy mezi oběma zeměmi mají dlouholetou tradici. Již po druhé světové válce probíhala poměrně intenzivní a vzájemně výhodná spolupráce například v oblastech strojírenství, energetiky, zemědělství nebo železniční dopravy. Od vzniku samostatné České republiky se náš obchod s Běloruskem perspektivně rozvíjel a vzájemná obchodní výměna si udržovala vysokou dynamiku. Po roce 2014 však zaznamenáváme trend opačný, kdy má hodnota vzájemného obchodu klesající tendenci. Pojďme si tedy odpovědět na otázku, proč má smysl uvažovat o vstupu na běloruský trh.

Běloruská ekonomika zrcadlí ruskou

Ekonomické ukazatele za rok 2016 nejsou nikterak optimistické: pokles HDP o 2,6 %, inflace 10,6 %, narůstající vnitřní i zahraniční dluh (zvýšil se o 5 %/9,6 % na 5,1/13,6 mld. USD), pokles investic do základního kapitálu o 17,9 %, snižující se domácí poptávka. Navíc propad zahraniční poptávky, respektive vývozu běloruské produkce, o 12,2 % na 23,4 mld. USD jasně indikuje snížení ekonomického výkonu Běloruska.

Běloruská a ruská ekonomika jsou silně provázané, proto k tomuto stavu přispívá pokračující recese ruské ekonomiky, vysoké zadlužení soukromého sektoru v zahraniční měně, přetrvávající ochrana domácího trhu a relativně nízká koupěschopnost obyvatelstva (slabá bilance běloruských bank způsobila nedostatek cenově dostupných úvěrů).

Obtížná ekonomická situace a problémy s likviditou bank i celého běloruského hospodářství mají však i své pozitivní stránky. Postupně totiž dochází k odbourávání některých procedur, které znamenaly pro zahraniční společnosti působící na trhu Běloruska při běžných činnostech zbytečnou administrativní zátěž.

Zahraniční investice vítány

Běloruská vláda má eminentní zájem na přilákání zahraničních investic a podniká konkrétní kroky směřující ke zlepšení investičního prostředí v zemi.

To se do určité míry odrazilo ve zprávě Doing Business 2017, kde se Bělorusko umístilo na 37. pozici ze 190 zemí. Země zlepšila svou pozici v žebříčku o 13 bodů a předstihla například jiné členy Euroasijské hospodářské unie – Rusko (40. místo), Arménii (38.), Kyrgyzstán (75.) a řadu dalších zemí SNS (Ázerbájdžán – 65., Ukrajina – 80.).

V Bělorusku sice dochází k postupným změnám, stále se však jedná o centrálně spravovanou ekonomiku, ve které mají rozhodující podíl státní podniky řízené jednotlivými ministerstvy. Jejich dominující pozice, preference získané od úřadů (finanční a úvěrové zdroje, úlevy, výhody ohledně normativních závazků aj.) zpomalují rozvoj perspektivního soukromého sektoru. To dělá ekonomiku země mnohem zranitelnější vůči vnějším šokům.

Vzhledem k výpadkům dodávek ruské ropy a následnému nedostatečnému vytížení běloruských ropných rafinerií má země ve státní pokladně nedostatek deviz. Proto bude mít ruská politika nemalý vliv na další příznivý či reálný vývoj běloruské ekonomiky. Zachová-li Rusko stávající subvenční ceny energetických surovin, bude běloruský model státem řízené ekonomiky s narůstajícím vnitřním dluhem a zaostáváním výrobních podniků pokračovat v nereálné ekonomice až do samého vyčerpání poskytovaných vnějších zdrojů. Paradoxně zvyšuje tento stav subvencované běloruské ekonomiky možnosti exportérů, což potvrzuje mimo jiné stálý nárůst vzájemného obchodního obratu Česka a Běloruska v letech 2010 až 2013.

Dodrží-li Rusko nastolený kurz narovnání cen energetických surovin, tedy zejména ceny plynu, na úroveň světových cen, musí Bělorusko nutně přistoupit k otevření trhu, masivní privatizaci a využití potenciálu, který by pro tuto zemi znamenaly zahraniční investice na modernizaci průmyslu, jehož produkce by tak mohla odolat narůstající konkurenci na východním trhu, zejména pak v Rusku.

Poptávka po českých technologiích, zboží a službách

V poslední době zaznamenáváme zvýšený zájem českých podnikatelů o běloruský trh. Odpovídá tomu i častější frekvence kontaktů jak na úrovni celostátní, tak na úrovni jednotlivých krajů České republiky a Běloruska. Jen v loňském roce se například uskutečnila oficiální cesta ministra zahraničních věcí L. Zaorálka, návštěva ministra průmyslu a obchodu J. Mládka, během níž proběhla i podnikatelská fóra v Minsku a Gomelu, návštěva partnerské Minské oblasti hejtmanem Kraje Vysočina J. Běhounkem nebo cesta prvního náměstka ministra průmyslu G. Sviderského a náměstka zahraničních věcí Běloruska J. Šestakova za účasti přes 120 zástupců firem na konferenci věnované rozvoji česko-běloruské obchodně-ekonomické spolupráce.

Během těchto akcí se jednalo o perspektivách spolupráce našich zemí v různých oblastech. České firmy vyjadřují vážný zájem podílet se na procesu modernizace a restrukturalizace běloruské ekonomiky: zajištění energetické bezpečnosti (diverzifikace zásobovacích tras), diverzifikace obchodu od jednostranné orientace na trh EU, diverzifikace přílišné orientace některých segmentů exportu na Rusko.

Praxe ukazuje, že český exportér s kvalitním zbožím a odvahou to zkusit má i proti ruské, polské či například německé konkurenci šanci uspět. Navíc pokud jde o strojírenství, energetiku nebo zemědělství, máme komparativní výhodu oproti jiným zemím. Český průmysl má v Bělorusku z minulosti velmi dobré jméno a silnou tradici, na kterou bychom nyní měli intenzivněji navázat. Československé a české technologie stále využívá řada běloruských podniků. Potřeba modernizace skýtá i dnes řadu obchodních a investičních příležitostí.

Energetika přitahuje investory

Bělorusko má za cíl v nadcházejících letech snížit podíl Ruska na svých dovozech energie z 90 % na 70 %. Nejvýrazněji vláda plánuje snížit podíl plynu na výrobě elektrické a tepelné energie, a to ze současných 90 % na 50 %. Stoupající náklady na zabezpečení tohoto zdroje paliva a dlouhodobě zacílená strategie Ruska, zaměřená na snížení tranzitu energetických zdrojů přes území postsovětských států, znamenají, že se pro další fungování ekonomiky Běloruska stane v krátké době hospodářskou prioritou výstavba jaderné elektrárny.

Klíčovým slovem se stává tzv. zelená energetika. Snaha o větší energetickou soběstačnost a absence vlastního energetického strojírenství představuje šanci pro české firmy v oblasti dodávek zařízení pro vodní elektrárny, větrné elektrárny a malé elektrárny na místní suroviny (biomasa, rašelina). Zvyšuje se poptávka po energeticky efektivních a úsporných technologiích, zejména v komunálním sektoru (potenciál u dodávek elektrických kotelen). V tomto vysoce konkurenčním prostředí je však třeba mít vždy na paměti i sílu zahraniční konkurence, zejména z Itálie a Německa.

Šance v agrárním sektoru

Významnou prioritou běloruské vlády je podpora zemědělství a potravinářského průmyslu (vzrostl v roce 2016 o 3,4 %). V agrárním sektoru se jedná o zaměření na výstavbu, respektive rekonstrukci, farem, vepřínů a modernizaci zpracovatelského průmyslu (v mlékárenství a masném průmyslu). Zejména chov zvířat a následná produkce vepřového masa patří mezi priority běloruské vládní politiky v souvislosti s nenaplněností ruského trhu po zavedení sankcí (více než 97 % běloruského vývozu masa a masné produkce směřuje do Ruské federace). Živočišná výroba a na ni navazující zpracovatelský průmysl patří ke stěžejním perspektivním oborům, které běloruský stát finančně podporuje. Musíme však upozornit, že příznivá situace se může změnit s ohledem na mimořádně nízkou geografickou diverzifikaci dodávek základních druhů zboží, kdy prakticky u všech skupin zboží dominuje Rusko, které v současné době aktivně provádí politiku substituce dovozu potravin.

Další zajímavou příležitost pro české dodavatele představují možné dodávky moderní obalové techniky a obalových materiálů nebo modernizace městské infrastruktury, zejména odpadních sítí (příležitosti hlavně v oblasti výměn komponentů u kanalizace). Jsme přesvědčeni, že se nám v tomto kontextu nabízí výborné předpoklady pro obnovení růstu a zvýšení intenzity dvoustranného obchodu, včetně zohlednění příležitostí na trhu Euroasijské hospodářské unie.

Otevírání dveří je týmová záležitost

Zároveň si dobře uvědomujeme důležitost proaktivního postoje na podporu českého byznysu. Ve spolupráci s ostatními rezorty (zejména Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství) otevíráme českým exportérům dveře na trh významných regionů Běloruska. Činíme tak mimo jiné prostřednictvím osvědčených projektů na podporu ekonomické diplomacie. V roce 2016 to byla cesta do Gomelské oblasti, v letošním roce se zaměříme na Brestskou oblast, neboť jsou to právě regiony, v nichž jsou realizovány konkrétní česko-běloruské projekty.

Vytvářením příznivých podmínek pro rozvoj vzájemně výhodné hospodářské spolupráce a podporou konkrétních společných projektů a podnikatelských záměrů firem obou zemí se zabývá česko-běloruská smíšená komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci, jejíž deváté zasedání proběhne 16. a 17. května 2017 v Praze. Komisi a její odborné pracovní skupiny považujeme za velmi dobrou platformu našich bilaterálních vztahů a současně efektivní nástroj identifikace nových možností a podpory vzájemně výhodných ekonomických projektů. Rádi bychom proto využili této příležitosti a vyzvali české firmy k aktivní účasti v činnosti jednotlivých pracovních skupin.

Všechny zájemce o vstup na běloruský trh bychom rádi pozvali na teritoriální seminář k Bělorusku, který 18. května pořádá Mezinárodní obchodní komora v České republice, a v říjnu do Brna, kde se každoročně koná Mezinárodní strojírenský veletrh s již tradičním Business dnem Běloruska.

Rovněž můžeme doporučit účast na odborném veletrhu v Minsku (kompletní seznam veletrhů naleznete na stránkách ZÚ www.mzv.cz/minsk). Velký zájem je tradičně o BELAGRO, mezinárodní zemědělský veletrh, který se koná každý rok v červnu a je největším veletrhem v Bělorusku. Tento rok připravuje Ministerstvo zemědělství národní expozici s cílem podpořit firmy z České republiky vyrábějící a obchodující s potravinami, zemědělskými komoditami, zemědělskou technikou a technologie mi v záměru vstupu na běloruský trh.

Bělorusko a jeho trh představuje velkou výzvu a šanci pro mnohé naše podnikatele. Nemůžeme vám slíbit snadný úspěch. Proniknout na něj a prosadit se zde je samozřejmě úkol pro vás, podnikatele. Co však slíbit můžeme, je účinná podpora na běloruském trhu formou asistence obchodně ekonomického úseku při českém velvyslanectví v Minsku. Rozhodnete-li se expandovat na běloruský trh, jsme připraveni vám pomáhat!

Text: Milan Ekert a Ivan Galat

Foto: Shutterstock