Keňa: Ekonomická vize země je spojována se službami

Ze studie renomovaného časopisu Science vyplývá, že vliv mobilního bankovnictví může významně přispět k odstranění chudoby v Keni. Zní to jako pohádka, ale několik let života s mobilní peněženkou služby Safaricom umožnilo téměř osmnácti milionům obyvatel Keni více zpřístupnit peníze, racionálně s nimi pracovat a usnadnilo vlastní podnikání.

To je jedna z ukázek inovačních schopností Keňanů v oblasti mobilních telekomunikací a bankovnictví, které posílily roli Keni jako regionálního hubu v mobilních službách. Sektor služeb s téměř 60procentním podílem na HDP tak tvoří nejprogresivnější odvětví keňské ekonomiky a 72 procent ekonomického růstu má základ právě ve službách.

V makroekonomickém měřítku není výkonnost tohoto sektoru taková, aby z Keni učinila v mezinárodním srovnání „afrického tygra“. Na rozdíl od jiných ekonomik, kde rozvoj služeb byl tažen průmyslovou výrobou, se služby v Keni rozvíjejí nezávisle na průmyslové části ekonomiky a opírají se zejména o poptávku domácností. Přestože sektor přichází s inovacemi, jedná se většinou o marginální zlepšení. To je dáno i tím, že prostředky na výzkum a vývoj, které keňské firmy investují, jsou výrazně nižší, než je běžné v některých dalších nově se rozvíjejících ekonomikách. Výsledky Keni jsou tak pozoruhodné spíše jen v africkém měřítku, protože kvalita podnikatelského prostředí není přes prokazatelné zlepšování stále dostatečná, aby výrazněji stimulovala větší rozvoj služeb, včetně turistického průmyslu.

Stabilita, sociální smír a mírný ekonomický pokrok

Přesto světová média věnují této východoafrické zemi soustředěnou pozornost jak z hlediska hospodářského, tak politického. V posledních týdnech se Keňská republika dostala na přední stránky tištěných i elektronických periodik v souvislosti s volbou prezidenta Uhura Kenyatty, v jehož osobě syna prvního premiéra a prvního prezidenta Keni Joma Kenyatty se symbolicky prolíná keňská minulost s budoucností.

Keňa má strategický význam v oblasti zabezpečení klidu a míru v celém regionu. Přes všechny peripetie spojené s nedávným průběhem prezidentských voleb zůstává demokratickou zemí se zájmem o posilování vnitřní i vnější stability. Vzhledem ke svému bezpečnostně politickému významu je tak přirozeným partnerem českých firem také z obranného průmyslu.

Kromě hmatatelných úspěchů v oblasti finančních služeb se Keňa během uplynulého půlstoletí stala významným teritoriálním hráčem na africkém kontinentu. Ekonomické oživení pro ni znamenal zejména přelom století. Po přepočtu hrubého domácího produktu (HDP) v září 2014 se jako jediná země východoafrického regionu zařadila mezi nižší středněpříjmové země.

Akcelerace ekonomického růstu v uplynulém desetiletí však nepřinesla očekávanou prosperitu všem Keňanům. Země zůstává stále mezi čtvrtinou nejchudších na světě a vysoká míra chudoby přetrvává u přibližně 40 procent populace. Keňa je přitom nejvýkonnější ekonomikou Východoafrického společenství, které kromě ní tvoří Tanzanie, Uganda, Rwanda, Burundi a Jižní Súdán. Ekonomická výkonnost země generuje dostatek statků k tomu, aby na hranici chudoby nemuselo žít tak významné procento populace. Problém tak spočívá zejména v distribuci ekonomických statků. Keňská vláda deklaruje, že si je vědoma, že rozvírající se sociálně-ekonomické nůžky mohou ohrožovat nejenom ekonomickou prosperitu země, ale i sociální smír. Politické deklarace často zmiňují potřebu dosažení rychlejšího a zejména inkluzivnějšího ekonomického růstu. Ne vždy se však realita potkává s politickými deklaracemi.

I přes přetrvávající politické neshody či ne vždy vhodně zvolenou ekonomickou politiku a navzdory vysoké míře korupce se Keni v uplynulých obdobích podařilo, na rozdíl od řady jiných afrických států, vyhnout dramatickému ekonomickému propadu. Hrubý domácí produkt na obyvatele během let 1984 až 2003 sice stagnoval, ale nikdy nedošlo k jeho poklesu. Po dvou desetiletích jeho stagnace vykázalo navíc keňské hospodářství na přelomu století známky oživení. Snahy o ekonomické změny pak částečně odblokovaly potenciál ekonomiky a urychlily růst z méně než jednoho procenta v roce 2002 na sedm procent v roce 2007. Šlo o jediné období pětiletého zrychlujícího se růstu v historii nezávislé Keni. Od roku 1986 to bylo také jediné období, kdy růst HDP dosáhl 7 procent.

Od roku 2007 však byla ekonomika zasažena několika globálními šoky. V letech 2008 a 2010 převýšil ekonomický růst 8 procent, aby v následném období až do současnosti došlo ke zpomalení na úroveň 5 až 6 procent, což znamená zaostávání za potenciálem země. Přitom příznivé klimatické podmínky, přístup k moři a další přírodní a geografické výhody poskytují Keni silný ekonomický základ pro udržitelný dynamický růst.

Nestabilní podnikatelské prostředí

V kontrastu s relativně dobrými výsledky sektoru služeb pak stojí bilance průmyslového a zemědělského sektoru, které již řadu desetiletí zaostávají za očekáváním. Podíl průmyslu na HDP tvoří stále pouze okolo 10 procent. Navíc globální a regionální konkurence ohrožuje existující průmyslovou základnu. Neuspokojivý stav keňského podnikatelského prostředí ve srovnání s konkurencí přiměl řadu zahraničních investorů relokovat své výrobní závody mimo Keňu, například do severní Afriky.

Bez nadsázky tak lze říci, že průmyslová struktura Keni, jakož i ostatních zemí Východoafrického společenství, je obrácená vzhůru nohama. Při daném podílu služeb na HDP je zarážející nízký podíl průmyslu a stále značný podíl zemědělství. Úspěch nových ekonomik, jak ukazují státy jihovýchodní Asie, se přitom jednoznačně opíral o růst exportně orientovaného průmyslu. Keňa a další východoafrické společnosti se od tohoto hospodářského modelu liší a současně dosažené výsledky nepřesvědčují o jejich efektivitě.

Paradoxem výrobního sektoru je rovněž to, že podnikatelské aktivity nevedou k udržitelnému růstu firem. Řada z nich se pokouší exportovat, ale většina není schopna na zahraničních trzích uspět. To platí i o větších keňských firmách, kterým se navíc nedaří se ani technologicky posouvat od prosté montáže k výrobě složitějších celků. Tuto situaci potvrzují i exportní údaje, průzkumy mezi průmyslovými podniky či údaje získané od podniků působících v exportních zónách. Situaci v průmyslu navíc komplikují vysoké náklady na výrobu, včetně přímých mzdových nákladů. Ty jsou výrazně vyšší, než je tomu v jiných zemích na podobném vývojovém stupni. Například v Bangladéši jsou náklady na pracovní sílu až čtyřikrát nižší než v Keni. Prodražování výroby pak spočívá rovněž v podnikatelském prostředí, a to zejména v cenách energie, logistice, korupci a neuspokojivém stavu infrastruktury.

Reformní nedůslednost

Situace v zemědělství a průmyslu se od sebe příliš neliší. Podíl zemědělství na HDP přesahuje 25 procent a sedm z deseti Keňanů je na zemědělské výrobě přímo závislých. Od 80. let byla připravena řada reforem k posílení produktivity odvětví, většina z nich však nebyla nikdy důsledně realizována. Zatím posledním pokusem o reformu je převedení zodpovědnosti za rozvoj sektoru z centrální úrovně na úroveň provincií tak, aby se zvýšila transparentnost a zodpovědnost v rozhodování. Nezdá se však, že by ani tato změna přinášela pozitivní výsledky.

I přes výše uvedené výzvy v průmyslu a zemědělství existují v jejich rámci odvětví, která jsou vysoce konkurenceschopná, a to i v mezinárodním srovnání. Příkladem je odvětví řezaných květin s ročním obratem přes jednu miliardu dolarů, kdy převážná část produkce je exportována na evropský trh. Pakliže toto odvětví dokáže zajistit nejenom požadovanou kvalitu, ale i logistiku tak, aby se takto rychloobrátkové zboží dostalo včas ke konečnému zákazníkovi, který je navíc vzdálený tisíce kilometrů, dá se předpokládat, že bude možné tento obchodní model rozšířit i na jiné komodity. Obdobným příkladem je potravinářské odvětví, které samo o sobě reprezentuje 32 procent zpracovatelského průmyslu a v rámci něhož v Keni působí řada nadnárodních společností.

Největší příležitosti

Potíže v zemědělství plynou zejména ze strukturálních podmínek, konkrétně z faktoru malé rozlohy farem. Střední a velké farmy však představují pro české výrobce stále zajímavé potenciální zákazníky. Příklad, který situaci dokresluje, tvoří produkce kukuřice. Přestože je kukuřice nejrozšířenější plodinou, pokrývají 70 % celkové produkce země pouze 2 % farmářů. Zbylých 98 % se na ní podílí pouze třiceti procenty. Tito farmáři tvoří tržní segment, který ke svému podnikání naléhavě potřebuje moderní zemědělskou techniku. Podobná situace panuje i u jiných zemědělských produktů. Aktivita českých výrobců zemědělské techniky se však začíná již projevovat.

Zajímavou oblast z pohledu příležitostí českých firem tvoří zdravotnická technika. Rozevírající se sociální nůžky nutí vládu přijímat opatření na zmírnění sociálních nerovností. Jednou z oblastí, která představuje vládní prioritu, je zdravotnictví. Trh se zdravotnickým zařízením v Keni je proto z pohledu zahraničních dodavatelů považován v rámci zemí Východoafrického společenství za jednoznačně nejperspektivnější. Odhadovaná tržní poptávka po zdravotnickém zařízení stoupla v zemi za posledních deset let o více než 100 milionů dolarů na současných 150 milionů. Veškerá poptávka je přitom kryta dovozy. V rámci strategie modernizace veřejných nemocnic by se měly výdaje na zdravotnické zařízení i v příštích letech zvyšovat o 10 procent ročně. Mezi hlavní dodavatele zdravotnické techniky do Keni patří Německo, Nizozemsko, Velká Británie, Indie, Itálie a Čína. České firmy zde v posledním období vyvíjejí své aktivity a dosahují prvních úspěchů.

Text: Michal Minčev

Foto: Shutterstock