Laos: Pozapomenutý partner, který na nás nezapomněl

Text Marek Libřický Foto Shutterstock Publikováno
thumbnail Laos

Co nás napadne, když se řekne Laos? Možná není troufalé si myslet, že některé možná Luang Prabang nebo válka v Indočíně, ale naprostou většinu asi nic. Určitě nic, co by mělo spojitost s podnikáním nebo byznysem. Ostatně, proč také? O Laosu se dlouhá léta příliš nemluví. Leží většinou ve stínu větších, silnějších nebo z různých důvodů atraktivnějších sousedů a působí dojmem malé, ospalé země žijící si svým pravidelným a nepříliš rychlým „lidově demokratickým“ tempem. Je tedy nějaký důvod se o Laos zajímat? Určitě ano.

Potichu rostoucí tygřík

Laos sice zůstává členem skupiny nejméně rozvinutých zemí (LDCs) a potýká se s problémy obvyklými pro tuto kategorii, ale díky přibližně desetiletí růstu HDP okolo 7 až 8 % a řadě významných ekonomických reforem a změn vládních politik v posledních několika letech se situace mění. Zlepšení makroekonomické situace, podnikatelského prostředí s důrazem na rozvoj exportních odvětví (s využitím preferenčních režimů pro vstup na vývozní trhy) a v neposlední řadě členství ve Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN) a integrace v jeho rámci znamenají, že země je i podle hodnocení OSN na velmi dobré cestě naplnit svou ambici vystoupit z klubu LDCs snad už do roku 2024.

Laoský ekonomický model a nedávné reformy vycházejí ze zkušeností silných a v řadě případů úspěšných komunistických sousedů a spojenců, Číny a Vietnamu. To přes poměrné uvolnění poměrů znamená přetrvávající silný vliv až kontrolu určitých odvětví ze strany státu. Na druhou stranu to přináší míru politické stability, která je řadě zemí v oblasti cizí.

Dědictví minulosti je stále vidět ve struktuře HDP a zaměstnanosti. Přestože většina pracovní síly (cca 70 %) je zaměstnána v zemědělství (primárně malovýrobě) a návazných oborech, podíl sektoru na tvorbě HDP je přibližně 20 % a meziroční tempa růstu výroby i produktivity jsou zde nejnižší. Až třetinová oproti průmyslu a službám, jejichž podíl na HDP je přibližně dvojnásobný. Laoská populace je velmi mladá, z téměř sedmi milionů obyvatel je více než polovina mladší 25 let a 70 % je méně než 35 let.

Z hendikepu konkurenční výhoda

Charakteristikou, kterou máme kromě podobného počtu obyvatel s Laosem společnou, je, že se jedná o vnitrozemský stát. Zatímco ČR je dopravně a jinak na své sousedy silně napojena a je s nimi výrazně integrována, v případě Laosu jde o velký hendikep. Řídká a nekvalitní silniční síť a její omezené napojení na sousední země, dosud de facto neexistující železnice, omezená splavnost Mekongu nebo hornatý charakter velké části země určitě nejsou na první pohled pozitiva. Ale mohou znamenat i příležitosti a současně jsou něčím, čemu Laosané dokáží nejen čelit, ale dokonce to i obrátit ve svou konkurenční výhodu.

Příkladem může být fakt, že přibližně polovina hospodářského růstu vychází z rozvoje zdrojových odvětví – energetiky a těžebního průmyslu. Zatímco zužitkování nerostného bohatství je stále ve fázi rozvoje, v oblasti energetiky Laos maximálně využívá jinak omezující přírodní podmínky k výstavbě nových a nových vodních elektráren a rozvodných sítí. Po zásluze tak získal označení „baterie jihovýchodní Asie“. Vývoz velké části ze 30 miliard kWh vygenerované elektrické energie do sousedních států, a především Thajska, se stal jedním ze základních kamenů hospodářsko-sociálního rozvoje a přispívá k další integraci Laosu do regionální ekonomiky a spolupráce. A o poptávku má postaráno i do budoucna. Thajská energetická politika například předpokládá další nárůst dovozu energie z laoských vodních elektráren. To vše v rámci rostoucího tlaku na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu.

Dalšími odvětvími, která přispívají k růstu hospodářství, jsou stavebnictví a textilní a oděvní průmysl, který zaměstnává ke 30 tisícům pracovníků a jehož export roste každoročně o 15 až 20 %. Stále silnější postavení získává také sektor služeb v čele s cestovním ruchem – cílem letošní kampaně „Visit Laos Year 2018“ je překročení počtu pěti milionů zahraničních turistů přijíždějících do země a současně hranice 900 milionů amerických dolarů z příjmů z cestovního ruchu.

Rostoucí zájem zahraničních partnerů

Podobně jako v jiných centrálně řízených ekonomikách i v Laosu jsou hlavní vládní priority, představy a politiky zahrnuty v řadě plánů a strategií. V této době se realizuje 8. národní plán sociálně-hospodářského rozvoje (NSEDP) na léta 2016 až 2020. Z něho vycházejí roční plány obecné i sektorové a jiné, včetně plánu rozvoje malých a středních podniků. Ten má sedm priorit, mezi nimiž pro nás může být nejzajímavější snaha o zvýšení produktivity a technologické úrovně.

Zlepšení situace na podnikové úrovni si laoská vláda slibuje samozřejmě také od zahraničních investorů a partnerů. Mezi nimi hrají dominantní roli Thajsko, Čína a Vietnam, které jsou hlavními obchodními partnery i zdroji investic. K těmto tradičním partnerům se ale stále více přidávají i další, například Japonsko, Singapur, Malajsie, Nizozemsko, Velká Británie nebo Korea. Evropské investice v posledních letech směřovaly především do vodních elektráren, cestovního ruchu, oděvního průmyslu nebo potravinářství. K dalšímu zvýšení atraktivity pro zahraniční investory přispívá i zřízení řady zvláštních ekonomických zón po celé zemi a výhledově zlepšení dopravního spojení v čele se železnicí mezi Čínou, Laosem a Thajskem.

Probouzející se česko-laoské vztahy

Také česko-laoské vztahy se po letech poměrně hlubokého spánku probouzejí k životu. Především díky projektu výstavby nové části nemocnice Mittaphab v hlavním městě Vientiane, na kterém participuje více než dvacítka českých firem (včetně malých a středních) a česká část komerčního financování je pojištěna ze strany EGAP. Ale vývoz spojený s tímto projektem není jediný, který se v posledních letech zvýšil. Při pohledu do statistik zjistíme, že pravidelně do Laosu vyvážíme stavební a důlní stroje nebo součásti turbovrtulových pohonů. Objevují se také zařízení na výrobu elektrické energie, především pro vodní elektrárny.

Naším cílem by mělo být, aby nárůst našeho vývozu s aktuální kulminací na více než 43 milionech amerických dolarů v loňském roce nebyl jednorázovou záležitostí spojenou s jedním projektem. Základním předpokladem je zvýšení naší vlastní aktivity přímo na místě a navazování kontaktů a vztahů. Laoský centrální systém řízení má výhodu v tom, že lze řadu projektů získat přímo. Nezbytnou podmínkou jsou ale – kromě jiného – dobré vztahy. Zde můžeme čerpat ze spolupráce v 70. a 80. letech a podpory Laosu ze strany Československa, na které partneři nezapomínají a stále jsou za ně vděčni. Totéž platí pro významnou skupinu absolventů našich vysokých škol, z nichž řada je na zajímavých postech. Na rozdíl od jiných zemí jde o aktivní a organizovanou skupinu mající zájem o rozvoj vztahů i podporu našich firem. Ačkoliv tyto faktory nelze přeceňovat, lze na nich stavět. S vědomím, že jejich „trvanlivost“ se s postupem času snižuje.

Nové impulzy

Také proto musíme přicházet s novými impulzy, když si obě strany jsou dobře vědomy, že formát dřívější spolupráce již není použitelný. Jednou ze základních podmínek je zvyšování povědomí o možnostech vzájemné spolupráce na obou stranách. Podnikatelský seminář o možnostech obchodování s Laosem, který uspořádala Hospodářská komora ČR ve spolupráci s MZV ČR v rámci loňského Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, byl prvním úspěšným počinem v daném směru. Přímo v Laosu pak k připomenutí dobrého jména ČR přispěly i návštěvy náměstka ministra obrany ČR Tomáše Kuchty s podnikatelskou misí a delegace senátního Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku vedená místopředsedou Senátu Ivo Bárkem.

Laos zvaný „země milionů slonů“ asi nebude „zemí milionu příležitostí“, ale jak ukazuje příklad výstavby nemocnice ve Vientiane, i země jako tato může překvapit a nabídnout nečekanou šanci, která nepřichází jen z vlastních laoských zdrojů. O to důležitější je hledat v širších souvislostech a řada našich firem je v daném směru úspěšná. Kromě spojení s evropskými partnery máme příklady spolupráce například s thajskými nebo vietnamskými investory, kteří profinancovali náš vývoz do Laosu. Spolupráci při hledání příležitostí na laoském trhu a při pronikání na něj nabízí nejen Velvyslanectví ČR v Bangkoku, ale i Evropská obchodní a průmyslová komora v Laosu (ECCIL – European Chamber of Commerce and Industry in Laos; eccil.org), která se aktivně podílela na říjnovém semináři v Brně.

Text: Marek Libřický

Foto: Shutterstock

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi TRADE NEWS 2 / 2018 na straně 50-52.

Štítky Laos, Ekonomická diplomacie, MZV

Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.