Makedonie: Zahraniční investoři se tu hýčkají

Vnitrozemský stát o rozloze dvojnásobku Středočeského kraje je u nás většinou známý jen jako malebná tranzitní země na cestě do Řecka. České podnikatele však může příjemně překvapit. I když se jejich zájem zatím soustředí víc na „známější“ balkánské země, jako je Chorvatsko, Rumunsko nebo Bulharsko, neměli by jednu z deseti nejslabších evropských ekonomik minout. I tam lze podobně jako jinde na Balkáně v příštích letech očekávat výrazný rozvoj infrastruktury a růst kupní síly.

Makedonský bilaterální obchod s Českou republikou byl až do roku 2011 vcelku nízký a pohyboval se kolem 50 milionů eur vývozu z ČR a 15 milionů dovozu do ČR, z čehož většinu představoval tabák. K zásadní změně v obchodních vztazích obou zemí došlo před sedmi lety, kdy prudce narostl dovoz z Makedonie. Tato skutečnost však nebyla kompenzována podobným nárůstem českého vývozu. Zvrat se dostavil v roce 2015 a loni již činil český export do Makedonie asi 116 milionů eur.

Za oživením obchodu se skrývají především menší české investice. Byla postavena solární elektrárna na jihu Skopje, úspěšně dokončeno převzetí největšího muničního závodu bývalé Jugoslávie v Makedonském Brodě a koncem roku 2016 byla dokončena největší investice z ČR, kdy česká pobočka firmy Adient otevřela dva své výrobní závody ve městech Škip a Strumica, které v současné době zaměstnávají více než čtyři tisíce místních pracovníků.

Jazýčkem na vahách jsou přímé investice

Celkové hospodářské výsledky Makedonie v roce 2017 vzbuzují dojem, že země opět zvyšuje dynamiku růstu. Například HDP, který byl v letech 2013 a 2014 kolem 4,9 až 5,7 %, postupně v roce 2015 v každém čtvrtletí klesal, aby našel novou dynamiku růstu v roce 2016 a v roce 2017 skončil na úrovni 0,58 %. Stále však přetrvává poměrně velký převis dovozů nad vývozy, což způsobuje napětí v platební bilanci země. Na druhou stranu se Makedonii daří snižovat nezaměstnanost na současných 22 %, což je jedna z nejnižších v balkánských zemích.

Velmi zajímavý je vývoj přímých zahraničních investic do Makedonie, které výrazným způsobem pomáhají vyrovnávat platební bilanci země. V roce 2016 například dosáhly objemu téměř 360 milionů eur a vloni to bylo 250 milionů eur.

Faktory nadějného růstu

Míra inflace vzrostla z 0,6 % na vcelku zdravých 1,9 % v roce 2017. V zemi žije přes 2,2 milionu obyvatel a HDP na obyvatele činí asi 5311 amerických dolarů. Evropská unie uzavřela se zemí dohodu o zóně volného obchodu. Obdobné hodnocení mají i mezinárodní instituce jako WB, IMF apod. Makedonie má zdravé finance – mimořádně nízký deficit, růst zadlužení je kolem 2 % ročně (světový průměr je 6 %). Zvyšují se příjmy do rozpočtu ve volně směnitelných měnách (VM) hlavně z důvodu transferu obyvatel, kteří pracují v zahraničí. Rezervy ve VM činí kolem 4,1 % HDP. Celkový dluh je pak 69,9 % HDP, přičemž 36 % z něj tvoří dluhy soukromých firem. Kreditní růst je kolem 7 %, proto si země může dovolit 4% úrok vkladu v bankách. Vklady jsou pojištěny do výše 30 000 eur. Exportní riziko podle OECD je 5/7.

Mezi benefity investic v Makedonii lze přiřadit skutečnost, že 41 % populace je mladší třiceti let, země má poměrně dobré střední školství a v současné době je na úřadech práce registrováno více než 10 tisíc absolventů technických středních a vysokých škol. Makedonie má stále jednu z nejnižších cen práce (zhruba 350 eur/měsíc) a její měna netrpí kurzovými výkyvy, neboť je dlouhodobě zafixována na kurzu 1 euro k 61,5 makedonského denáru.

Makedonie navíc začala od letoška nabízet i další zajímavou pobídku: investor si může nechat postavit celou svou projektovanou budovu, aniž by za tuto stavbu zaplatil jedinou korunu. Tuto nemovitost pak může užívat v rámci „leasingu“, což velmi výrazným způsobem snižuje jeho vstupní investici a velmi výrazným způsobem snižuje jeho vstupní investici a další doprovodné provozní náklady.

Příležitosti od dopravy přes energetiku k environmentu

Vozový park pro veškerou veřejnou i státní hromadnou dopravu, včetně městské, je z velké části zastaralý. Chybějí komunikační systémy i signalizační a bezpečnostní zabezpečení, hlavně v železniční dopravě.

Vláda by chtěla v následujících letech výrazně zvýšit využití nerostných zdrojů revitalizací stávajících i otevřením nových dolů a závodů na zušlechťování rudy. V Makedonii se totiž zušlechťují rudy vytěžené nejen z domácích, ale i kosovských dolů. Žádané jsou projektové studie, dodávky důlních strojů a vybavení a zabezpečovací systémy.

Téměř 45 % elektrické energie musí Makedonie dovážet ze zahraničí. Ukrajina, která byla dosud významným dodavatelem, není schopna dodržet nasmlouvané objemy elektrické energie. S cílem zajistit energetickou soběstačnost uvažuje makedonské vedení o nových energetických zdrojích.

Všechny tři makedonské energetické firmy plánují na rok 2019 masivní výstavbu a rekonstrukci stávajících zařízení (elektráren a přenosové soustavy). Mají připraveno více než 90 milionů eur a chtějí začít s projekty tak rychle, jak jen to bude možné, a navýšit tak nezbytnou kapacitu nejpozději v letech 2021 až 2022. Makedonská společnost, která má na starosti přenosovou soustavu země (MEPSO), plánuje její rekonstrukci, a to pro vysokonapěťové vedení z hlavní tepelné elektrárny země v Bitole k albánským hranicím. Investice kolem 32 milionů eur zvažuje i druhý největší makedonský výrobce v oblasti energetiky firma EVN, hlavně v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Firma byla před několika roky zprivatizována a nachází se plně v rukou rakouského koncernu EVN. Po úspěšném spuštění větrného parku v oblasti Bogdance chystá nyní v této oblasti druhou fázi výstavby větrných farem. Stranou není ani hlavní hráč v makedonské energetice – firma ELEM, která připravuje výstavbu nových tepelných elektráren v Bitole, Novaci, Mogile a Logovardi.

V Makedonii se čistí pouze 15 % odpadních vod (podle standardů EU se jedná pouze o 7 %) a pouze 21 obcí provozuje funkční čističky odpadních vod. Zatímco 87 % obyvatel má přístup k pitné vodě, pouze 44 % je napojeno na kanalizaci. V reakci na požadavky EU země deklaruje záměr vybudovat až cca 700 čistíren různých velikostí. Celkové očekávané investice pro období do roku 2025 v oblasti vodního hospodářství jsou plánovány v rozsahu 3,15 miliardy eur (z toho čištění odpadních vod 1,91 mld. eur). Realizace staveb bude v kompetenci místních úřadů, ale finanční krytí bude hrazeno z rozpočtu EU. S tím souvisí projektování a výstavba čističek, rekonstrukce, projekty a výstavba kanalizace, ekologických skládek a podniků na zpracování odpadů, jež v Makedonii dosud téměř neexistují.

Pro budování a rekonstrukce dopravní infrastruktury s důrazem na koridory X a VIII, dálniční, silniční a železniční síť preferuje vláda formu koncesí. Všechna makedonská města, s výjimkou Skopje, jsou závislá převážně na automobilové dopravě a málo rozvinuté a ekologicky problematické autobusové dopravě. Velmi významnou roli ve financování projektů železniční infrastruktury má EU. V roce 2017 proběhla v Terstu schůzka mezi EU a všemi zeměmi západního Balkánu, na níž byla dohodnuta příprava smlouvy o dopravním společenství mezi zeměmi západního Balkánu. Byla dohodnuta realizace sedmi projektů v oblasti dopravy a energetiky v celkové výši 500 milionů eur, z nichž 194 milionů eur bude poskytnuto EU v podobě grantů formou tzv. kofinancování.

V rámci tohoto typu financování by se měl realizovat projekt železnice spojující východní makedonsko-bulharskou hranici se západní makedonsko-albánskou hranicí v celkové hodnotě 70 milionů eur. Kontury projektu se ale zatím tvoří, protože Makedonie původně předpokládala, že tato železniční trať bude plně elektrifikována a vybavena nejnovější signalizací. Rozpočet na tuto zhruba 350kilometrovou železniční trať se pohyboval kolem 120 milionů eur. Nyní se bude muset nalézt levnější varianta, což otevírá velkou příležitost pro české dodavatele, kteří jsou stejně kvalitní, ale levnější než uvažované dodavatelské firmy západní Evropy (Bombardier, Alstom, Ansaldo, Siemens aj.). EU již vyhlásila tendry na vybudování přeshraničního napojení na albánsko-makedonské straně a stejný projekt bude následovat u přeshraničního napojení na bulharsko-makedonské straně.

Pro zájemce o Makedonii uvádíme webové stránky, kde lze dohledat veškeré projekty, které EU připravuje profinancovat v rámci předvstupního procesu Makedonie do EU (https://webgate.ec.europa.eu; https://eeas.europa.eu; http://cfcd.finance.gov.mk).

Přísun prostředků z předvstupních a strukturálních fondů EU je velkou příležitostí i pro české firmy, a proto všem zájemcům doporučujeme pro koordinaci dalších kroků buď použít uvedené webové stránky, nebo kontaktovat Zastupitelský úřad České republiky ve Skopji.

Daňové výhody vás mile překvapí

Makedonie dokázala vstřebat poměrně velké objemy přímých zahraničních investic, je na tyto investice ze zahraničí dobře připravena a má kvalitně nastavené jak legislativní, tak správní (stavební, celní atd.) řízení pro tyto účely. Země nabízí bezkonkurenční daňové výhody – 10 % daně z příjmu fyzických i právnických osob, nulovou daň z nerozděleného zisku, 18 % DPH, pobídky pro investory (např. daňové a celní úlevy).

Výhodou je rovněž mimořádně dobré geografické umístění (celá Evropa za jeden až tři dny železnicí či po dálnici, dvě zbrusu nová mezinárodní letiště, během jedné až tří hodin dosažitelné velké mezinárodní námořní přístavy). Veškeré investice v Makedonii jsou chráněny vládními zárukami a země je členem Agentury pro mnohostranné investiční záruky MIGA. Běžná repatriace zisku kamkoliv ve volné měně je možná.

V zemi se nachází patnáct industriálních zón TIDZ, v nichž se uplatňují zvláštní celní a daňové pobídky. Uživatelem této zóny může být jakýkoliv domácí nebo zahraniční subjekt registrovaný v souladu se zákonem o obchodních společnostech. Momentálně jsou plně funkční čtyři zóny – Skopje 1, Skopje 2, Štip a Tetovo – a jsou připraveny uspokojit veškeré požadavky investora (pozemky jsou právně vypořádány, zasíťovány a připraveny k okamžité zástavbě). Dalších jedenáct je v různých fázích vývoje. Tyto industriální zóny nabízejí podnikatelům další významné benefity, které jim usnadňují prvních deset let působení v zemi. Toto vše určitě stojí českým podnikatelům za zvážení, zda by nestálo za to se o Makedonii více zajímat.

Text: Jan Kouřil

Foto: Shutterstock