Toronto: Nejrychleji rostoucí technologický hub v Severní Americe

Kanada má ve světě skvělou pověst – i v České republice je známá jako přátelská, mírumilovná a nekonfliktní země s krásnou přírodou a kvalitním hokejovým týmem. Vnímat ji ale jako ideální místo pro práci a byznys v oblasti nejvyspělejších technologií? Právě nyní zažívá svůj okamžik technologického rozkvětu a v čele s Torontem se stává uznávaným technologickým centrem.

Čtvrté největší město Severní Ameriky se podle studie realitní společnosti CBRE stalo také čtvrtým nejdůležitějším technologickým hubem v regionu. Ještě v roce 2015 bylo přitom největší kanadské město ve stejné studii až na 12. místě. Během dvou let vytvořily společnosti v Torontu více než 51 tisíc technologických pozic, v roce 2017 to bylo rekordních 28,9 tisíce, čímž překonaly firmy v Seattlu, Washingtonu i San Francisku dohromady.

Na začátku byla umělá inteligence

Rok 2017 odstartoval torontský technologický boom díky několika zásadním událostem. Důležitým krokem bylo otevření Vector Institutu pro umělou inteligenci, za nímž stojí významný vědec Geoffrey Hinton, považovaný za zakladatele jedné z oblastí strojového učení zvané deep learning. Vector Institute získal společným financováním federální, provinční vlády a průmyslových partnerů jako Google, Uber, Nvidia a dalších investici ve výši 135 milionů kanadských dolarů na prvních pět let svého fungování. V Torontu pak otevřely svá centra umělé inteligence další firmy jako Samsung či RBC, a město se tak dostalo na globální mapu významných výzkumných center v oblasti umělé inteligence. Přispěla k tomu také celonárodní strategie pro umělou inteligenci, kterou Kanada představila v roce 2017 jako vůbec první země na světě.

V tomtéž roce také vláda oznámila iniciativu vzniku inovativních superklastrů, které mají za účel podpořit spolupráci mezi zdejšími podniky všech velikostí a výzkumnými institucemi. Vzniklo pět superklastrů, do nichž vláda plánuje investovat téměř miliardu kanadských dolarů a vytvořit přes 50 tisíc technologických pozic. Toronto se přitom stalo součástí dvou superklastrů zabývajících se umělou inteligencí a pokročilými průmyslovými technologiemi (Průmysl 4.0).

Ačkoli se o Torontu mluví zejména ve spojení s umělou inteligencí, jeho inovativní potenciál je viditelný i v mnoha dalších oblastech, od samořiditelných vozů přes finanční či zdravotní technologie až po čisté technologie. Například v posledně zmíněné oblasti spustilo město v roce 2017 kampaň TransformTO, akční plán na snížení skleníkových plynů o 80 procent do roku 2050. Vznikají nové projekty v oblasti řízení odpadních vod, chytrých budov či snížení uhlíkové stopy.

Dveře otevřely Google a Amazon

Zmíněné iniciativy vyvolaly velký zájem amerických technologických gigantů. Torontská část Markham s největší koncentrací ICT firem v Kanadě (sídlí zde IBM, GM, Lenovo, Toshiba, Qualcomm a další) se dostala mezi TOP 20 zvažovaných lokalit pro druhou severoamerickou centrálu společnosti Amazon. Sice nezvítězila, ale i fakt, že se město stalo jedním z vážných kandidátů, svědčí o tom, že důležití technologičtí hráči si jsou vědomi jeho obrovského potenciálu. To potvrdilo i rozhodnutí Sidewalk Labs, sesterské společnosti Googlu, postavit v Torontu největší smart city v Severní Americe, které bude mít samořiditelné taxi, automatizovaný svoz odpadu, chytré budovy a další vyspělé technologie, z nichž některé jsou zatím jen ve fázi nápadu.

Zájem Amazonu a Googlu inspiroval další technologické korporace. Jen za měsíc září 2018 ohlásilo Toronto příslib investic technologických firem ve výši 1,4 miliardy dolarů. Rychle zde rostou i úspěšné kanadské start-upy jako Shopify, Wealthsimple, ElementAI a další.

Torontský MaRS

Boom se dotkl i místního startupového ekosystému, který se rozvíjel již léta, zejména díky světově největšímu městskému inovačnímu hubu MaRS (Medical and Related Science) Discovery District. Ten vznikl v roce 2005 s cílem podpořit komercializaci lékařského výzkumu. Dnes pracuje se sítí více než tisíce start-upů po celém světě. Ve své budově hostí přes 150 start-upů, výzkumných institucí a výzkumných týmů nadnárodních společností a má inkubační centra v oblasti umělé inteligence, výzkumu kmenových buněk, datové vědy, kyberbezpečnosti, blockchainu či kryptoměny. MaRS také pomáhá svým členům získat kapitál, jehož je v Torontu stále podstatně méně než v ostatních technologických centrech. V září 2018 získaly start-upy v MaRSu investice ve výši 147 milionů korun. Koncem roku navíc hub oznámil rozšíření o nové centrum pro scale-upy, které bude schopno pojmout až tři tisíce pracovníků.

Kromě MaRSu zde existuje velké množství dalších inkubátorů, například jen University of Toronto jich má kolem deseti. K těm nejznámějším patří Creative Destruction Lab (University of Toronto), DMZ (Ryerson University), NextAI či OneEleven.

I zmíněný nedostatek rizikového kapitálu se v posledních letech začíná v Torontu snižovat. V roce 2018 uzavřely torontské venture kapitálové fondy investice ve výši 1,3 miliardy kanadských dolarů, což je sedmačtyřicetiprocentní nárůst oproti přechozímu roku. Chybějící kapitál pomáhá nahrazovat například Business Development Bank of Canada zaměřená výlučně na investice do podniků, ale i štědré programy podpory pro technologické projekty ze strany kanadské federální i provinční vlády.

Klíč je v kvalitě vzdělání

Toronto se nestalo městem příležitostí přes noc. Základ pro technologický rozkvět se budoval dlouhá léta a je především výsledkem fungující spolupráce veřejné správy, výzkumných institucí i podnikatelské sféry. První veřejné investice do špičkového vzdělání a výzkumu a vývoje jsou datovány do roku 1980, kdy byl založen Kanadský institut pro pokročilý výzkum. V roce 1984 byla založena společnost Research in Motion, známá později jako BlackBerry, která jako první v Severní Americe začala vyvíjet systém bezdrátového přenosu dat. BlackBerry a University of Waterloo, přirovnávaná k americkému MIT, položily základ ke vzniku oblasti zvané The Corridor mezi Waterloo a Torontem, kde se nachází 15 tisíc technologických firem a 5,2 tisíce technologických start-upů, které zaměstnávají 200 tisíc lidí.

Většina firem zakládajících své kanceláře v Torontu se shodne na tom, že hlavním důvodem jejich příchodu a úspěšného fungování je místní vzdělaná pracovní síla. Kanadské vzdělání patří k nejkvalitnějším na světě, a ačkoli mnoho absolventů stále odchází k jižnímu sousedovi za lepšími platy, stále více jich díky rostoucím příležitostem zůstává nebo se vrací zpět. Roste zájem o technologické obory, v posledních letech vzrostl počet absolventů v počítačových vědách o 60 procent.

Navíc je kanadská kvalifikovaná pracovní síla stále značně levnější než v sousedních Spojených státech. Průměrná mzda v technickém oboru je v Torontu 62,4 tisíce amerických dolarů ročně ve srovnání s průměrným platem 123,3 tisíce amerických dolarů v San Francisku. To neznamená, že by pracovní síla v Torontu byla nekvalitní. Podle zmíněné studie CBRE nabízejí kanadská města v čele s Torontem a Vancouverem nejlepší poměr ceny a kvality.

Talenty z celého světa

Firmy profitují také z vládní proimigrační politiky. V roce 2017 rozběhla kanadská vláda dvouletý program Global Talent Stream, díky němuž mohou zdejší firmy zajistit zahraničním talentům trvalý pobyt ve zrychleném procesu během dvou týdnů. Kanada je otevřená i zahraničním podnikatelům a start-upům, možnost získat víza nabízí prostřednictvím propojení s místními inkubátory, angel investory či venture capital fondy. Toronto bývá označováno za nejvíce multikulturní město na světě, 51 procent jeho obyvatel se narodilo mimo Kanadu a žije zde přes 230 různých národností, což činí místní ekosystém velmi unikátním.

Technologický rozvoj přilákal také konferenci Collision, která se v roce 2019 přesouvá z New Orleans právě do Toronta. Kde jinde by se nejrychleji rostoucí technologická konference měla konat?