Na konci ledna Spojené království oficiálně vystoupilo z Evropské unie. Tím však britské odcházení nekončí, naopak začíná ještě důležitější fáze budování nových vztahů. Jak tato jednání dopadnou, bude mít vliv na česko-britský obchod na mnoho let dopředu.
Dne 31. ledna 2020 uplynulo více než tři a půl roku od referenda, ve kterém britští občané většinou 52 % rozhodli, že si přejí vystoupit z Evropské unie. Velká Británie se tak stala první zemí, která spustila proces podle článku 50 Smlouvy o Evropské unii a Unii opustila.
Proces odcházení se ukázal jako mnohem složitější, než si kdokoliv dokázal představit. Původně stanovené dva roky nestačily na vypořádání vzájemných vztahů, řešení statusu občanů žijících na území druhé strany či historického dědictví sporů na Irském ostrově. Celý loňský rok jsme tak byli vystaveni nejistotě.
O osudu brexitu nakonec opět rozhodli občané UK. Pohodlná většina osmdesáti křesel pro Konzervativní stranu vedenou Borisem Johnsonem zajistila hladké schválení výstupové dohody a odchod Velké Británie o půlnoci z 31. ledna na 1. února z Evropské unie.
Brexit pro firmy nic nemění – zatím
Velká Británie a Evropská unie jednoznačně během roku 2019 prokázaly odhodlání zabránit divokému brexitu. Veškeré úsilí bylo směřováno k tomu, aby byla uzavřena dohoda o vystoupení, která upravuje vzájemné vztahy a zamezuje skokovým změnám pro firmy i občany. Především pak výstupová dohoda zavádí přechodné období, během něhož pro Velkou Británii budou platit stávající pravidla. Obchod tak stále probíhá beze změn a firmy i občané se mohou soustředit na budoucí realitu britsko-unijních vztahů.
Jaká tato nová realita bude, to určí právě se rozbíhající vyjednávání. Bruselské a londýnské vyjednavače tedy nečeká žádný oddech, naopak se musí připravit na ještě náročnější brexitovou fázi, během níž bude třeba znovu vybudovat rámec našeho partnerství. Bude třeba nastavit pravidla obchodování, pohybu osob, ale i spolupráce v oblasti bezpečnosti.
Nová realita postbrexitových vztahů
Britské předčasné volby nejenže otevřely cestu k dokončení procesu odcházení, ale také daly premiéru Johnsonovi mandát vyvést Británii ze struktur Evropské unie, jakož i z vnitřního trhu a celní unie. Po přechodném období tak skončí volný pohyb zboží, služeb, kapitálu i osob a Británie znovu získá autonomii v regulatorní oblasti.
Jako základ budoucího obchodního partnerství si Brusel a Londýn stanovily model dohody o volném obchodu. Ekonomické partnerství by tak mělo připomínat obchodní vztahy, které máme s Kanadou nebo Japonskem. V praxi každodenního obchodování to však znamená obchodní překážky a náklady na překonání odlišností mezi pravidly obou trhů. Oproti stávajícímu stavu se tak firmy musí připravit na změny. Budoucí dohoda, byť sebelepší, totiž nikdy nenahradí výhody, které přináší členství v EU.
Další cliff-edge na obzoru?
Úkol stojící před unijními a britskými vyjednavači není obtížný jen kvůli ambiciózním cílům, ale opět kvůli času. Přechodné období, pokud nebude prodlouženo, skončí totiž již na konci tohoto roku.
Do té doby v tuto chvíli zbývá deset měsíců. Mimo to je třeba vzít v potaz i čas na schvalování dohody, na samotná jednání tedy máme cca půl roku. A to je opravdu málo! Obdobná vyjednávání totiž trvají spíše v řádu let než měsíců. Nelze tak vyloučit, že se ocitneme v situaci, kdy bude třeba se zaměřit jen na ty oblasti, kde hrozí zásadní překážky. Příkladem může být zboží – bez dohody by došlo k obnovení cel, což by jen na vzorku česko-britského obchodu znamenalo náklady ve výši 7 mld. korun na vývozech a 2 mld. korun na dovozech. Vyloučen ale není ani krach jednání a pád ze srázu na minimální standard neboli tvrdý brexit, který již několikrát hrozil minulý rok.
Příprava je základ
Firmy se na Ministerstvo průmyslu a obchodu často obracejí s otázkou, jak se připravit na změny, které kvůli brexitu přijdou, aniž by ale marně investovaly prostředky. Naše doporučení zní: prověřte své obchody. Pomocí jednoduchých návodných otázek lze zjistit, zda se brexit dané firmy dotkne a na co je třeba se připravit. Po uplynutí přechodného období je třeba počítat s celním řízením, s požadavky na certifikaci, povolení či licence, s jinými pravidly pro poskytování služeb nebo s omezeními pro vysílání zaměstnanců na pracovní cesty.
Ministerstvo průmyslu a obchodu během posledních dvou let brexitu opakovaně hledalo společně s firmami odpovědi na nejrůznější otázky z praktického života. Jejich výběr i s řadou modelových situací je k nalezení na www.businessinfo.cz/brexit . Na webu také naleznete celou řadu užitečných odkazů. Stále dostupný je i Průvodce pro podnikatele dopady brexitu – v tomto on-line dotazníku lze zjistit, jakých aspektů obchodování se brexit dotkne.
Brexit a veškeré dění kolem něj ukazuje, jak velmi tenká je hranice mezi obchodem a politikou. Jediné politické rozhodnutí vypsat referendum dokáže ovlivnit ekonomické prostředí na mnoho let dopředu. A nejen to, rovněž odhaluje, jaké různé výhody přináší členství v Evropské unii a na vnitřním trhu. I když je integrace často pomalá a nedokonalá, jen pro Českou republiku přináší unijní členství každoročně o 4 % vyšší blahobyt, v přepočtu 17 tisíc korun na obyvatele, a až o 13 % vyšší HDP.
Text: Lenka Fořtová
Foto: Shutterstock