Civilní letecký a vesmírný průmysl
Velká Británie sice nevyrábí kompletní vlastní dopravní letadla, ale přesto je druhým největším výrobcem leteckých komponent a systémů na světě. V plánu je vybudování prvního britského kosmodromu pro vertikální starty, který má vzniknout v Sutherlandu (poloostrov A'Mhoine) na severu Skotska a měl by sloužit zejména k vynášení menších satelitů a přispět k rozvoji britského vesmírného průmyslu. Další kosmodromy, z nichž by ale menší satelity (do 500 kg) byly vynášeny při horizontálních letech konvenčních letadel, plánuje Británie vytvořit v Cornwallu (měl by fungovat na letišti Newquay již od roku 2021, spol. Virgin Orbit), v Glasgow-Prestwicku a ve velšské Snowdonii. Jelikož je předpoklad, že v příštích pěti letech bude globální poptávka po vynesení na orbitu až 2600 malých satelitů (do 50 kg), představuje plán významnou obchodní příležitost. V leteckém sektoru se nabízejí příležitosti pro české výrobce zejména v subdodávkách, např. v oblasti komponent pro trupy, v oblasti elektroniky, kabeláže a rychle se rozvíjejícího segmentu kompozitních materiálů. K prioritám patří rovněž rozvoj elektrického pohonu, autonomních systémů, příprava rámce pro očekávané rozšíření dronů a městských leteckých dopravních prostředků.
Automobilový průmysl
Pro Velkou Británii je automobilový průmysl jedním z „národních šampionů“. V důsledku brexitu, poklesu globální poptávky a důrazu na snižování emisí však dochází k poklesu výkonu sektoru, poklesu výroby dieselových aut a nárůstu významu elektromobility. Britská vláda podporuje využití nových technologií, zejména tedy technologií pokročilého infotainmentu včetně připojení k internetu, baterií, elektrického a hybridního pohonu, autonomního řízení, ale i 3D tisku, dobíjecí infrastruktury a technologií. Elektrifikace probíhá i v sektoru malých dodávek, vozů taxi a autobusů.
Energetika a výroba tepla
V příštích deseti letech bude završena životnost 25 % aktuálně fungujících britských elektráren. Navíc vláda zákonem vytyčila cíl dosáhnout nulových emisí CO2 z britské ekonomiky jako celku do roku 2050. Do roku 2025 proto musejí ukončit provoz všechny hnědouhelné elektrárny a ze stávajících jaderných bloků má do roku 2030 ukončit provoz sedm a zůstat funkční jen jedna jaderná elektrárna. Příležitosti jsou proto v sektoru výstavby obnovitelných i plynových zdrojů, smart energy řešení, úložišť energie, ale i vyřazování z provozu starých zařízení (decommissioning), jak jaderných, tak např. ropných. Z oblasti energetiky jsou zde i příležitosti pro české firmy v oblasti generace tepla, může jít o produkty jako kotle, kamna, krby, grily, kogenerační jednotky či tepelné pumpy. Offshore a petrochemický průmysl severního Skotska skýtá příležitosti pro české firmy se zaměřením například na dodávky speciálních ocelových struktur, tlakových nádob a jiných nádrží, dodávky do těžařského a petrochemického průmyslu, nákladních výtahů, velkých výkovků, převodových systémů, části turbín a elektrických motorů, armatur, lodního a podmořského vybavení.
Zemědělství a potravinářství
V potravinářském sektoru má i nadále značný potenciál dovoz českého piva, zejména z malých a středních českých pivovarů. Zajímavostí může být i pozice Británie jakožto největšího evropského trhu na poli tzv. craft piva. Příležitosti se nabízejí i v rámci zdravé výživy a gastronomie.
ICT
Británie v čele s Londýnem zůstává jedním z globálních center informačních a komunikačních technologií. V oblasti fintech se však projevuje vliv brexitu a řada bank se rozhodla přesunout svá sídla či posílit své pobočky jinde. Rostoucí význam big dat je další trend, neméně důležitá je oblast kybernetické bezpečnosti a internetu věcí. Londýn bude i nadále zůstávat odrazovým můstkem pro české ICT firmy a inovativní start-upy k jejich globální expanzi.
Text: Jiří Dorňák
Foto: Shutterstock