Pandemické blues

Ještě zkraje roku se USA pyšnily slibnými hospodářskými ukazateli. Pak vypukla pandemie covid-19. Touhu Bílého domu americkou ekonomiku plně restartovat už před listopadovými prezidentskými volbami následně zkomplikovaly rasové nepokoje. Evropská unie se vynasnaží, aby se transatlantický obchod nestal obětním beránkem pro předvolební protekcionistický guláš.

Ekonomika USA je největší na světě (před ČLR). Spojené státy jsou největším světovým dovozcem a druhým největším vývozcem zboží a také největším dovozcem a vývozcem komerčních služeb. Obchod přitom představuje pouze 27,5 % jejich HDP, které v loňském roce vzrostlo o solidní 2,3 procenta (v roce 2018 o 2,9 %). Míra nezaměstnanosti loni klesla na historické minimum 3,5 %. O to větší šok proto představují propady hospodářských ukazatelů v důsledku letošní pandemie covidu-19.

Strašidelná čísla

Již od konce března jsou USA na neblahé špici celosvětového žebříčku v počtu nakažených, kdy evidovaly okolo 143 tisíc případů a něco přes 2500 úmrtí. Mezitím se čísla do začátku června vyšplhala na 1,9 milionu nakažených a 110 tisíc úmrtí. Zatímco předběžné údaje za první čtvrtletí, které zahrnovaly pouze omezené období dopadu pandemie, vykázaly meziroční pokles HDP o 4,8 %, prognóza pobočky Federální rezervní banky v Atlantě pro druhé čtvrtletí odhaduje bezprecedentní pokles o 42,8 %.

Maloobchodní tržby v USA v dubnu klesly o rekordních 16,4 % a průmyslová výroba o 11,2 %. Podle oficiální vládní statistiky dosáhla míra nezaměstnanosti v USA na konci dubna 14,7 %, přičemž podle ekonomů je „reálná“ míra nezaměstnanosti až 22,8 %. U nízkopříjmových domácností (s ročním příjmem do 40 tisíc dolarů) prý může nezaměstnanost dosahovat až 40 %. Taková čísla Američané nepamatují od dob velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Aby toho nebylo málo, přibyly k výčtu neblahých zpráv ze zámoří občanské nepokoje ve více než 100 městech USA vyvolané zabitím neozbrojeného Afroameričana George Floyda policisty v Minneapolisu 25. května. Analytici varují, že kromě rabování a vandalismu mohou nepokoje v krátkodobém horizontu mít nepříznivý dopad na důvěru spotřebitelů a investorů. I když přímé hospodářské důsledky nepokojů nebudou trvalé, jejich načasování odsune hospodářské zotavení země.

Právě s cílem kýženého odvrácení zhoubných dopadů pandemie na americkou ekonomiku prezident Trump již 27. března podepsal oběma komorami Kongresu schválený záchranný balíček ve výši 2 bilionů dolarů, zahrnující přímé platby občanům, 500 miliard půjček pro korporace, 367 miliard pro malé podniky a 100 miliard pro zdravotnictví. Federální ministerstvo financí za měsíc duben oznámilo rekordní rozpočtový schodek 738 miliard dolarů, který jako první již plně zachycuje vládní výdaje spojené s fiskálními stimuly na pomoc ekonomice. Šéf americké Federální rezervní banky (Fed) Jerome Powell uvedl, že pro záchranu ekonomiky bude zapotřebí dalších masivních fiskálních opatření, aby se zamezilo delšímu období nízkého růstu produktivity a stagnujícím příjmům. Celková hodnota dosavadních stimulů a záchranných fondů dosahuje téměř 3 biliony dolarů a Kongres jedná o dalším kole fiskálních opatření. Ředitel rozpočtového úřadu amerického Kongresu Phillip Swagel poznamenal, že schodek rozpočtu dosáhne historické úrovně „nevídané od druhé světové války“. Podle analýzy jeho úřadu z přelomu května a června se v důsledku pandemie sníží americké HDP v nastávajícím desetiletí o přibližně 8 bilionů dolarů.

Z nejhoršího venku?

Jistým povzbuzením je, že od druhé poloviny dubna dochází v celostátním průměru k mírnému poklesu růstu počtu nově nakažených i počtu úmrtí. Většina států USA proto již přistoupila k postupnému uvolňování omezení pro fungování podniků i pro běžný život obyvatel (přímá nařízení, potažmo zákazy, jsou v gesci jednotlivých států, které je přijaly v různém rozsahu a míře; federální vláda po vypuknutí pandemie pouze nedoporučila shromažďování více než deseti osob). Postupně a za zpřísněných opatření dochází k otevírání obchodů, restaurací a dalších veřejně přístupných zařízení.

Kvůli násilným protestům napříč největšími americkými městy však byly některé místní úřady přinuceny kýžené znovuotevírání ekonomiky fakticky opět odložit: šest států a 13 měst vyhlásilo v souvislosti s nepokoji stav nouze, nejméně 26 měst uložilo zákaz vycházení. Majitelům podniků, které byly po desetitýdenní nucené uzavírce mnohdy již beztak na hranici solventnosti, přibyly ke starostem ještě obavy z rabování. Dosud křehké hospodářské oživení se tím nutně zpomalí.

Ač demokraté a republikáni k hospodářské obnově přistupují s odlišnými důrazy (prezidentův tým a republikáni tlačí na „bezodkladné“ znovuotevření ekonomiky, demokraté jsou k trvající hrozbě nákazy obezřetnější), závisí tempo uvolňování, včetně návratu lidí do práce či obnovení činnosti škol, na měřitelných kritériích, zejména na rychlosti poklesu nových případů nákazy a na kapacitě testování. Dostupnost testů se tak stává ožehavým politickým tématem. V USA bylo od počátku pandemie provedeno cca 10 milionů testů (nejvíc na světě) a prezident Trump testování vyzdvihuje mezi největší úspěchy své administrativy v boji s koronavirem. Federální vláda oznámila, že kapacity testování bude nadále navyšovat, aby v září bylo možné provést 40 až 50 milionů testů.

Ani nastolené tempo testování však nezažehná skutečnost, že nepříznivé ekonomické dopady pandemie nejspíše potrvají až do roku 2021, a budou tedy panovat i ještě letos v listopadu, kdy půjdou američtí voliči k volebním urnám (případně korespondenčně odvolí „bezkontaktně“). Jelikož původním Trumpovým trumfem pro znovuzvolení byl právě předcházející hospodářský dynamismus, bude se tak nyní muset poohlédnout po jiných volebních tématech.

Průmyslová základna

Prezident Trump, který se úřadu ujal s ambicí odstranit obchodní deficit USA, za své osvědčené téma dlouhodobě považuje protekcionismus. Republikánské i demokratické administrativy po dlouhá desetiletí zastávaly názor, že volný obchod podporuje hospodářský růst a lepší mezinárodní vztahy. Trump však nijak neskrývá, že tyto zásady nesdílí. Od roku 2018, kdy pod záminkou ochrany národní bezpečnosti jednostranně zvedl cla na dovozy oceli a hliníku, udržuje větší či menší napětí v obchodních vztazích nejen s Čínou, ale i dalšími partnery – včetně EU. Pandemie covidu-19 z jeho pohledu jen dále obnažila citlivá místa globálních dodavatelských řetězců, nejmarkantněji u zdravotnických ochranných pomůcek.

Hlavní americký obchodní vyjednavač (USTR) Robert Lighthizer se ve svém květnovém článku pro deník New York Times kriticky vymezil proti přesouvání výroby nadnárodními korporacemi do zámoří, jež prý zanechalo Spojené státy strategicky zranitelné. Obchodní úspěch a ekonomická efektivita podle něj už nesmějí být jedinými vodítky obchodní politiky; zásadní má být vytváření a zachování pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu v USA, neboť ta přispívají nejen k tvorbě HDP, ale i ke zdraví a štěstí amerických občanů. Skutečnost, že R. Lighthizer v témže článku poukazuje na údajné konkurenční znevýhodnění USA nerovnými pracovně-právními a ekologickými standardy, si lze vykládat i tak, že terčem jeho zloby není Evropská unie.

Výzvy a příležitosti zůstávají

K tomu upíná své naděje Lighthizerův evropský protějšek, komisař EU pro obchod Phil Hogan, který doufá, že hospodářský dopad pandemie oživí úsilí o zlepšení místy napjatých obchodních vztahů mezi USA a EU. Ty prezident Trump opakovaně jitří výhrůžkami navýšení cel na dovozy aut z EU, ač od výhrůžek i pod tlakem amerických zákonodárců pokaždé ustoupil. Kromě toho hrozí USA jednotlivým členským státům EU (včetně ČR) uvalením cel v případě jednostranného zdanění digitálních služeb.

V dopise R. Lighthizerovi komisař Hogan apeluje na společné vůdčí postavení USA a EU v mezinárodním obchodě. Dlouhodobou snahou EU je sjednání případných obchodních dohod s USA, k čemuž členské státy udělily Evropské komisi mandáty již v dubnu 2019. Pandemie může úsilí paradoxně posílit, jelikož je přes oceán sdíleno množství akutních témat. Komisař Hogan tak kromě aktuální priority snižování vzájemných celních a regulatorních překážek obchodu se zdravotnickým materiálem a případné spolupráce v oblasti rezerv vyzývá ke koordinaci při znovunastolení tržních podmínek obchodu, aby se státem ovládaným ekonomikám neposkytla záminka k jejich netržní praxi v rozporu s WTO.

Zároveň nabádá k řešení sporných otázek mezi EU a USA a k vzájemné deeskalaci, k čemuž současná krize skýtá politickou příležitost. Dopis tak staví na iniciativě zkraje roku (před pandemií) zahrnující vyvážené snížení cel na určité průmyslové výrobky, zjednodušení sanitárních a fytosanitárních požadavků na dovoz zemědělských a potravinářských výrobků a dohodu o posuzování shody. Ačkoli předchozí jednání byla pandemií zpomalena, naděje na snižování překážek pro české vývozce zůstává. Komisař Hogan dále nabízí posílení transatlantické spolupráce v oblasti technologií a kybernetické bezpečnosti (vývozní kontroly, investiční screening, 5G, umělá inteligence), kde zejména netržní ekonomiky představují strategickou výzvu.

Nabídka společného transatlantického postupu vůči netržním ekonomikám může v Americe padnout na úrodnou půdu. Ekonomická rivalita s ČLR, nově podbarvená původním zdrojem nákazy, zakořeňuje v USA atmosféru ostražitosti a asertivity vůči nastupující druhé supervelmoci, která by patrně do velké míry přetrvala, i kdyby ve Washingtonu došlo v listopadu k volební obměně garnitur. Volební souboj se tak vede spíše o podobu zotavení amerického hospodářství. I poradci prezidenta Trumpa však připouštějí, že k úplnému ozdravení ekonomiky, respektive návratu ke stavu před dopadem pandemie, který znamenal nejdelší hospodářskou expanzi v historii USA, nedojde, dokud proti covidu-19 nebude nalezena vakcína.

Text: Dan Macek

Foto: Shutterstock