Amerika na křižovatce

Zatímco Evropa se již uzavírala, v USA vypukla nákupní horečka teprve okolo 15. března. Frekvence nákupů domácností se skokově zvýšila o 39 % a počet nakupovaných položek během jednoho nákupu vzrostl o 14 %. Osmého dubna přesáhl počet mrtvých 14 tisíc a USA se staly novým epicentrem epidemie. Ke konci května dosáhl počet mrtvých více než 103 tisíc a Američané sledovali se směsicí úžasu, strachu, nedůvěry a vzdoru historicky první mediální kampaň o novém viru servírovanou on-line v reálném čase. Státy a zdravotnická zařízení si konkurovaly v závodě o zajištění potřebného zdravotnického materiálu a tržní ceny některých položek vylétly až na sedminásobek.

Guvernéři jednotlivých států reagovali na vzniklou situaci s odlišnou naléhavostí, rozsahem uzavírání a rychlostí znovuotevírání. Čím déle krize trvá, tím více se vzmáhá jak strach, tak i spontánní odpor proti uzavření ekonomiky. Podle amerického Centra pro kontrolu nemocí je 80 % infikovaných osob asymptomatických, tj. nevykazujících žádné problémy ani příznaky. Ročně umírá v USA okolo 200 tisíc osob na kardiovaskulární choroby, 152 tisíc na rakovinu a 40 tisíc na onemocnění dolních cest dýchacích. Více než 90 % lidí, kteří podlehli koronaviru covid-19, mělo jiné závažné zdravotní komplikace. Kdo si může být jist, že každá oběť koronaviru netrpěla nějakými, třeba ještě skrytými zdravotními problémy? Kolik z oněch 103 tisíc úmrtí bylo pouze a opravdu způsobeno novým koronavirem? Celkově umírá v USA ročně zhruba 2,8 milionu lidí, takže 103 tisíc úmrtí reprezentuje pouze zhruba 3 %. Kolik lidí zemře v důsledku poklesu amerického HDP a odložení nutných operačních zákroků?

Ekonomický šok přišel téměř současně se zdravotní krizí. Dow Jonesův index newyorské burzy klesl během několika dnů z 29 tisíc bodů na téměř 18 tisíc a až po mohutných intervencích federální vlády a Fedu se do konce května pomalu vrátil nad 25 tisíc bodů. HDP v prvním čtvrtletí meziročně kleslo o 5 % a ve druhém se očekává pokles ještě větší. Trhy jsou nejisté a mnozí analytici poukazují na to, že vývoj newyorské burzy je odtržen od reálné ekonomiky, kde přibylo minimálně 40 milionů nově nezaměstnaných. Federální vláda a Kongres schválily zákony určené ke stimulaci trhu a rozhodly se napumpovat do ekonomiky minimálně čtyři biliony dolarů určené jak nejvíce postiženým oblastem hospodářství, tak i k přímým výplatám občanům pod učitou hranicí ročního příjmu. Tento stimul zvýšil federální dluh o více než 20 % a představuje zhruba 13 % amerického HDP, ale například Německo aktivovalo hospodářský stimul ve výši 32 % HDP a Velká Británie ve výši 19 % HDP.

Názory na vývoj americké ekonomiky v blízké budoucnosti se liší a jsou ovlivněny vnímáním důsledků nadcházejících listopadových voleb. Vakcína proti covidu-19 asi nebude určujícím hybatelem restartování ekonomiky. Tím budou naléhavé ekonomické tlaky, které bude muset nová vláda řešit po vyčerpání síly stimulů. V oblasti globálního obchodu zůstává zásadní otázkou budoucnost americko-čínských vztahů. Pokud nová americká administrativa přistoupí k dohodě o Transpacifickém obchodním partnerství, vliv Číny na globální ekonomiku bude výrazně oslaben. USA pak budou moci usilovat o podobnou partnerskou transatlantickou dohodu s EU, poté o obchodní dohodu všech anglicky hovořících zemí a o znovuobnovení zpřetrhaného globálního obchodu na bázi vzájemné ochrany intelektuálního vlastnictví, ochrany stejných práv a pracovních podmínek zaměstnanců a svobodné a rovné konkurence soukromých podniků.

Hlavním zdrojem růstu amerického HDP je domácí poptávka, nikoli export, a mnohé bude tedy záviset na rychlém snížení dnešní vysoké nezaměstnanosti. Avšak základní článek americké ekonomiky, neuvěřitelně rychle reagující soukromý sektor, zůstal díky podpoře Fedu a federálním stimulům zachován, i když samozřejmě nikoli bez problémů. Takže ekonomika bude schopna absorbovat pracovní sílu velmi rychle. Podnikatelská Amerika celý svět možná znovu překvapí.

Text: Miro Hošek

Foto: Shutterstock