Země tří korunek patří spolu s dalšími třemi severskými státy mezi příklady úspěšných sociálních států s prosperující ekonomikou, s důrazem na výzkum, vývoj, inovace, nové technologie a vzdělání a s nízkou úrovní korupce. Podle HDP na obyvatele se země pětadvacátým místem řadí mezi světovou elitu. Jedním z důvodů prosperity je i rychleji rostoucí produktivita práce než růst mezd.
Švédsko, stejně jako Dánsko, se na žebříčku globální konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra nachází na osmém a v rámci EU na třetím místě. Měřeno indexem Světové banky Ease Doing Business, který vypovídá o kvalitě podnikatelského prostředí, zaujímá desáté místo z hodnocených 190 zemí.
Ekonomice dominují služby, které se na tvorbě HDP podílejí 65 %, následované průmyslem s necelými 33 %. Ten je orientován na automobilový průmysl, telekomunikace, chemický průmysl a tradičně na ocelářství. Švédsko se někdy označuje jako království start-upů, jimž vytváří mimořádně vhodné podmínky pro zakládání.
Jako exportně orientovaná země, jejíž výrobky jdou z více než padesáti procent na export, je nakloněna rozšiřování EU, což by jí pomohlo usnadnit vývoz své produkce. Hlavními vývozními obory jsou strojírenské a papírenské výrobky, elektronika, motorová vozidla, chemikálie, farmaceutické výrobky, ropa a ropné produkty. Do země se naopak dováží především strojírenské výrobky, chemikálie, fosilní paliva, potraviny a nápoje.
Hlavní exportní destinací je Norsko, v těsném závěsu následované Německem, které současně představuje největšího exportéra do tohoto severského království.
Vyvážená obchodní bilance a investice
Švédsko je ze všech skandinávských zemí největším obchodním partnerem České republiky. Podle dosaženého obratu v roce 2019 zaujímá v pořadí sedmnáctou pozici s podílem 1,2 % na celkovém obratu zahraničního obchodu. Přitom je naším čtrnáctým největším exportním trhem (s podílem 1,6 % na vývozu ČR) a jedenadvacátým nejvýznamnějším exportérem do ČR (podíl na celkovém dovozu ČR činí 0,8 %).
Obchodní bilance je hodnocena jako vysoce aktivní. Od roku 1993 do roku 2018 náš vývoz do Švédska – až na výjimky v letech 1999, 2001, 2008, 2009 a 2012 – meziročně rostl. Obdobná situace panovala také u dovozu, i když v letech 2001, 2002, 2006, 2008, 2009, 2012 a 2016 docházelo k nepatrně vyššímu meziročnímu poklesu.
Loni vývoz České republiky do Švédska v meziročním srovnání poklesl o 1,97 % a meziroční index dovozu dosáhl hodnoty 99,84, což v podstatě znamená stagnaci. Výsledkem tak bylo nepatrné snížení aktiva obchodní bilance.
V roce 2019 byly hlavními vývozními obory z ČR do Švédska osobní automobily a stroje, nábytek a hračky, výrobky z kovů, skla a pryže, potraviny a chemikálie.
Pro ČR představuje Švédsko zajímavého investora. Švédské investice nejčastěji směřují do finančního zprostředkování, hutnictví a slévárenství a inženýrského stavitelství. V řadě českých regionů se švédští investoři řadí mezi významné zaměstnavatele (Sandvik Materials Technology, Arla Plast, Husqvarna a další). České divize svých firem v ČR mají rovněž společnosti jako IKEA, Skanska, H&M a další.
Efektivní a rychlá pomoc
Přestože Švédsko nikdy během celosvětové pandemie covidu-19 neuzavřelo své hranice, ovlivňuje tento faktor kondici i jeho ekonomiky. Proto tamější vláda uvolnila na její podporu prozatím přes 6 % HDP a další pomoc plánuje. Do hospodářství tak napumpovala více než 625 miliard švédských korun (1,637 bilionu korun). Jedná se především o přímou pomoc zasaženým podnikům, programy na záchranu pracovních míst, odklady splátek daní, převzetí břemene nemocenského pojištění z firem a řadu dalších opatření, jež byla prezentována v několika vládních balíčcích ekonomické podpory. Centrální banka (Riksbank) uvolnila cca 16 % HDP země na posílení likvidity a na nákup státních i firemních dluhopisů.
Švédsko se mohlo v minulosti chlubit velmi zdravými státními financemi a jedním z nejnižších zadlužení v EU, proto se neočekává, že bude mít problém rozpočtové schodky financovat, respektive nalézt na finančních trzích kupce pro státní dluhopisy za minimální úrok. Podle prognóz stoupne zadlužení země z 35 na 40, případně 42 % HDP, což by i nadále představovalo jedno z nejnižších zadlužení v EU.
Rodí se nové obchodní příležitosti
Nejvíce jich mohou čeští podnikatelé ve Švédsku očekávat v sektoru strojírenském, energetickém, stavebnictví a obranném průmyslu. V energetickém průmyslu půjde hlavně o zařízení pro výrobu obnovitelných zdrojů energie (větrné elektrárny, vodní elektrárny, modernizace a zvýšení kapacity přenosových sítí), neboť cílem Švédska je stát se jednou z prvních „fossil free“ zemí na světě (do roku 2045). Tato meta je vzhledem k zatím malému podílu OZE na spotřebě energie v dopravě a průmyslu náročnější. Ve stavebnictví půjde o infrastrukturní projekty, ve strojírenství se jedná o důlní stroje a technologie, osobní a nákladní automobily, stavební, zemědělské a lesnické stroje. Vzhledem k plánovanému růstu výdajů na obranu se nalézají příležitosti pro české výrobce i v této oblasti.
Švédská vláda usiluje o proinvestování se z krize prostřednictvím investic do infrastrukturních projektů. Vedle investičního balíku ve výši 522 miliard švédských korun do jejich výstavby pro období 2014 až 2025 uvolnila další desítky miliard na opravy silnic, dálnic, železnic a dopravní koridory.
Proexportní podpora pokračuje
Čeští podnikatelé se zájmem o švéd-ský trh se mohou obrátit na zahra-niční kancelář agentury CzechTrade ve Stockholmu stejně jako na zastupi-telský úřad ČR. Obě instituce jsou při-praveny poskytnout firmám potřebné informace a pomoc.
Na první polovinu roku 2021 je mimo jiné plánována oficiální návštěva minis-tra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka s podnikatelskou misí, která byla odložena v důsledku opatření proti šíření covidu-19 z března letošního roku
V rámci programu PROPED se dále le-tos plánovalo české zastoupení na ve-letrzích Nordic Life Science Days a Travel News Market. S ohledem na vý-voj pandemické situace bude proex-portní tým České republiky v příštím roce usilovat o návrat k těmto projektům.
Text: Aleš Marta
Foto: Shutterstock