Slovensko: Stabilní exportní cíl českých firemVíc vyvážíme jen do Německa

Po založení České republiky bylo Slovensko podle dosaženého obratu obchodu naším druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem po Německu. Tuto svoji pozici postupně ztrácelo spolu s dynamičtěji se rozvíjejícím obchodováním s Polskem a enormně narůstajícími dovozy z Číny. Aktuálně (předběžné údaje za leden–listopad 2020) patří Slovensku pomyslná čtvrtá příčka za Německem, Čínou a Polskem s tím, že je naším druhým nejvýznamnějším exportním trhem za Německem a čtvrtým největším vývozcem na náš trh za Německem, Čínou a Polskem. Obchodní bilance je trvale aktivní, a to významně. Na celkovém vývozu se náš východní partner podílí 7,6 % a na celkovém dovozu 4,1 %.

Z meziročního porovnání údajů za leden–listopad 2020 a 2019 vyplývá, že celkový vývoz poklesl o 4,2 %, zatímco dovoz o 12,3 %. Tento pokles byl způsoben zejména průběhem koronavirové pandemie. Do jaké míry, nelze přesně specifikovat.

Pokud jde o zbožovou strukturu, více než dvě třetiny (67,5 % ve vývozu a 68,2 % v dovozu) se odehrávají ve zbožových třídách 6, 7 a 8, přičemž jednoznačně vede kategorie strojů a dopravních prostředků. Škodovácké tramvaje a trolejbusy, stejně jako autobusy od české firmy SOR Libchavy jezdí v některých slovenských městech (Bratislava, Košice, Nitra, Žilina, Banská Bystrica, Prešov, Trnava, Piešťany). Na slovenských železničních tratích potkáme škodovácké elektrické vlakové jednotky a moderní lokomotivy. Automobilka Škoda Auto si drží více než pětinový podíl na slovenském trhu s osobními auty, slovenští hasiči používají hasičské vozy z kopřivnické Tatry. Slovenské ozbrojené složky jsou vybaveny pistolemi značky CZ od České zbrojovky Uherský Brod a renomovaný český výrobce střeliva, firma Sellier & Bellot, jim dodává munici. Slovenské cestující přepravují české firmy RegioJet, Leo Express či ČSA.

Investice značí provázanost obou ekonomik

Pokud jde o přímé zahraniční investice, vykazuje Česká národní banka Českou republiku jako třetího největšího investora na Slovensku za rok 2018 a Slovensko jako osmou nejvýznamnější investorskou zemi v ČR (stavy). Národní banka Slovenska dokonce vykazuje dle stavů Českou republiku jako druhého nejvýznamnějšího investora na Slovensku za rok 2019 a zároveň Českou republiku jako zemi, kam slovenské firmy nejvíce investují. Výše těchto investic na jedné straně souvisí zejména s operacemi ČSOB. Na druhé straně dokumentuje také provázanost obou ekonomik.

Z výčtu českých investic vyplývá značné propojení české a slovenské ekonomiky na firemní úrovni, což se ostatně dá předpokládat a je důsledkem předcházejícího společného vývoje, který trval tři čtvrtiny století. Ovšem tyto vazby nejsou pouze důsledkem společné historie, ale vznikají z důvodu potřeby lépe obstát v tvrdé konkurenci.

Slovenské hospodářství se drží

Z pohledu slovenské ekonomiky bylo třetí čtvrtletí loňského roku překvapivě lepší, než jaká byla prognóza. Ve třetím čtvrtletí klesl HDP ve stálých cenách meziročně o 2,4 %. Za 1.–3. čtvrtletí byl vytvořen HDP v nominální hodnotě 67 mld. eur, což představuje reálně meziroční pokles o 6,1 %. Slovenskou ekonomiku i ve 3. čtvrtletí podpořil export a domácí spotřeba. Za tři čtvrtletí byl export zboží a služeb meziročně nižší o 12,5 %. Samotný export zboží poklesl o 11 %. Za leden až listopad 2020 se celkový slovenský vývoz zboží meziročně snížil o 7,6 % a dovoz o 9,7 % při aktivu obchodní bilance ve výši 2,6 mld. eur.

Přes očekávané zhoršení ekonomického vývoje v závěru roku v důsledku silnější druhé vlny pandemie Národní banka Slovenska (NBS) upravila svou predikci vývoje slovenské ekonomiky. Podle jejího aktuálního odhadu by měla za rok 2020 vykázat propad o 5,7 % HDP. Predikce NBS z konce září se tak zlepšila o 2,5 procentního bodu. V roce 2021 očekává NBS oživení ekonomiky na úrovni 5,6 % HDP, v roce 2022 růst ekonomiky o 4,8 % a v roce 2023 růst na úrovni 3,7 %.

Šance pro náš export

Příležitosti pro české firmy jsou tradičně v automobilovém a dopravním průmyslu a infrastruktuře (inteligentní dopravní systémy ve veřejné hromadné dopravě, výstavba dálniční a silniční infrastruktury, modernizace železniční infrastruktury), ve stavebnictví, energetice (budování inteligentních sítí a instalace měřicích systémů pro optimalizaci spotřeby, projekty zvyšování energetické účinnosti, zařízení pro výrobu obnovitelných zdrojů), v obranném průmyslu, v zemědělském a potravinářském průmyslu (budování jatek, mrazíren, konzerváren a zavlažovacích zařízení).

Zda se je podaří využít, bude v nejbližší době záležet hodně na dalším průběhu koronavirové pandemie. Při uzavřených hranicích a značné míře jiných autonomních opatření vlád není realizace záměrů vzájemných hospodářských a obchodních vztahů záležitostí zrovna jednoduchou.

Nicméně není žádným tajemstvím, že obchod si svoji cestu vždycky najde, i když okolnosti tomu příliš nepřejí. Nadstandardní charakter česko-slovenských vztahů, kde i vzájemný obchod má maximální podporu obou vlád, může postupnému uvedení do normálu jen napomoci.

Přes problém s uzavřením hranic se například uskutečnil 10. ročník mezinárodní konference Střední Morava – křižovatka dopravních a ekonomických zájmů. Odborníci z obou zemí řešili mimo jiné, jak urychlit přípravu prioritních infrastrukturních projektů, zejména vydávání stavebních povolení pro důležitá česko-slovenská silniční propojení, konkrétně dálnici D49 na moravské straně a její napojení na rychlostní komunikaci R6 na straně slovenské s napojením na slovenskou D1. V rámci přeshraniční spolupráce stojí za zmínku projekt „Kontaktné centra česko-slovenskej hospodárskej spolupráce“ Slovenské obchodní a průmyslové komory v Žilině, KHK Zlínského kraje a KHK Moravskoslezského kraje s cílem podpořit spolupráci podnikatelů ČR a SR. Vzhledem k aktuální situaci bude zaměřen na výměnu zkušeností v covidové době.

Pevně věříme tomu, že řada pravidelně konaných akcí, které musely být zrušeny nebo odloženy, se letos již uskuteční. Patří mezi ně například společné zasedání vlád obou zemí a častější kontakty vedoucích představitelů hospodářských ministerstev, Evropské jaderné energetické fórum či další ročník Česko-slovenského podnikatelského fóra v Žilině, které by se mělo konat jako projekt ekonomické diplomacie (tzv. PROPED) 18. května 2021 ve spolupráci Zastupitelského úřadu ČR v Bratislavě, Slovenské obchodní a průmyslové komory Žilina, regionálních hospodářských komor v Ostravě, Zlíně, Brně, Olomouci, agentury SARIO a Ministerstva průmyslu a obchodu včetně jeho finanční podpory. Loňský ročník vzhledem k pandemii neproběhl. Letos uděláme všechno pro to, aby tento úspěšně zahájený projekt – zejména vzhledem k zájmu firem z obou zemí u dřívějších ročníků – dále pokračoval.

Text: Jiří Dorňák

Foto: Shutterstock